Krutý osud herecké hvězdy Anny Letenské

A. Letenská se narodila v roce 1904 v Nýřanech u Plzně v herecké rodině. Její sestra Růžena Nováková byla též herečkou. Působila mimo jiné v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích, Ve Vinohradském divadle či krátce v Osvobozeném divadle, kde však hrála jen krátce.

Nezanedbatelná je též její filmová dráha, kde ztvárnila od roku 1937 řadu rolí. Z nich jmenujme například Milování zakázáno (1938), Minulost Jany Kosinové (1940), Babička (1940), Valentin Dobrotivý (1942), Městečko na dlani (1942). V roce 1925 se provdala za komika Ludvíka Hrdličku - Letenského, s nímž se rozvedla v roce 1941.

Její úspěšná herecká kariéra však neměla trvat dlouho. V roce 1939 začala šestiletá okupace českých zemí nacistickým Německem. První tři roky v Protektorátu Čechy - Morava se Letenská dokázala ve svém oboru plně realizovat. Zlom přišel v roce 1941, kdy se seznámila se svým druhým manželem, architektem Vladislavem Čalounem, kterého si ve stejném roce vzala. Čaloun pomáhal českému odboji, zejména rodině Lyčkových a MUDr. Břetislavu Lyčkovi, který ošetřoval strůjce úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha J. Kubiše a J. Gabčíka. Otázkou zůstává, zda Letenská tušila, že se její manžel angažuje v pomoci rodině Lyčkových a odboji.

Dne 17.7. 1942 se kruh začal uzavírat a Čalouna zatklo gestapo za pomoc při ukrývání pachatelů atentátu na Heydricha. Nacisté si pak s českou herečkou zahráli krutou hru. Letenská totiž těsně před svým zatčením dokončovala svůj poslední film ,,Přijdu hned" a gestapo ji nechalo jej dokončit. Letenská se tak každý den trápila kvůli osudu jejího manžela Vladislava, avšak při filmování se chovala vždy jako profesionál. Letenská byla záměrně zatčena pouhý den po dokončení filmu, 3.9. 1942. O dva dny později ji převezli do Malé pevnosti Terezín a poté do Mauthausenu. Dne 24.10. 1942 k ní při rutinní lékařské prohlídce ze zálohy přistoupil převlečený příslušník gestapa a jedinou ranou do týla ji usmrtil. Manžel Letenské V. Čaloun svou ženu přežil pouze o několik měsíců, 26.1. 1943 byl popraven.

A. Letenská byla po válce vyznamenána in memoriam Československým válečným křížem. Její jméno rovněž nese i ulice v Praze.