Dokumenty ze složky Bolek jsou prý autentické

20.7.2018 09:59
Prokurátor Komise pro stíhání zločinů proti polskému národu v Bělostoku (Białystok) zastavil vyšetřování údajného zfalšování dokumentů týkajících se spolupráce Lecha Wałęsy s komunistickou tajnou policií (Służbą Bezpieczeństwa, SB).

Bývalý lídr Solidarity a polský ex-prezident zpochybňoval dokumenty z období   21 prosince 1970 roku až  29 června 1974  zařazených ve složce tajného spolupracovníka s krycím jménem Bolek. Podle Institutu paměti národa bylo vyšetřování zastaveno, neboť skutek falšování se nestal. Ve vyjádření institutu je 53 dokumentů, mimo jiné závazek ke spolupráci, finanční doklady , agenturní zprávy spolupracovníka Bolka označeno jako autentické. Materiály  byly získány  v roce 2016 ze „soukromého“  archívu zemřelého bývalého komunistického  ministra vnitra generála Czesława Kiszczaka. Po zveřejnění dokumentů se Wałęsa začal neúspěšně  bránit soudní cestou.  Nynější šetření bylo vedeno  s ohledem na  význam záležitosti osobně pro  Lecha Wałęsu i historii Polska.   Pozdější  vůdce Solidarity měl být tajným spolupracovníkem SB  s krycím jménem Bolek od začátku 70. let. Na tuto roli měl údajně přistoupit krátce po tragických událostech zejména v Gdańsku a Gdyni, kdy bylo komunistickou policií a armádou postříleno několik desítek, mluví se ovšem také o stovkách, dělníků z loděnic. Někteří připomínají, že v této dramatické  době se   mladému elektrikáři narodilo dítě. Kontakty spolupracovníka "Bolka" s tajnými však podle dosud známého netrvaly dlouho a policie je vyhodnotila jako neužitečné. Později byl Wałęsa významnou postavou budování nezávislých odborů na Pobřeží a tyto jeho aktivity vyvrcholily v roce 1980, kdy se stal lídrem rozhodující stávky v loděnici v Gdańsku a později předsedou odborového svazu Solidarita.  Podle některých je očerňování Lecha Wałęsy součástí snahy vymazat z dějin  roku 1980 a vzniku nezávislého nekomunistického odborového hnutí i dosažení společenské změny v roce 1989 a   roli lidí práce.



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Takových "Bolků" máme v Česku hafo.

(také ve VČ kraji je "hafo" pojem pro mnoho).

Uvědomte si, že jestli někde existovala disciplina, tak to bylo v najímání tuzemských "agentů" pro práskání. Abyste mohl jít pracovat do zahraničí na tzv. výsadek, nadto do nesocialistické země, musel jste počítat s tím, že vám podstrčí papír s tzv. vázacím aktem. Žádný pracovník, který tato akta sepisoval, by si nedovolil něco falšovat. Proč by to dělal, když věděl, že ony "důvěrníky" najde a jakýkoliv podfuk by byl tvrdě potrestán.

Především  se   od vás chtělo, abyste práskali na svoje spolupracovníky. Byla to hlavně ochrana před divočinou ve sjednávání cen exportu a importu. Pokud byste tento vázací akt nepodepsal/-a, potom by se našlo na to místo padesát jiných, kteří by to rádi podepsali. To bych tehdejším Burešům nevyčítal.

Horší je, že se našli mnozí tací, kteří na svoje kolegy donášeli. To už je zcela jiná káva. Někteřří z nich, ti známější, ještě stihli tyto dokumenty zničit, a to v době, kdy se (ve stylu filmu Hoří má panenko) krátce před nastolením kapitalismu zhaslo. Šlo o dost známé "osobnosti"!

Proto mě udivuje, že Bolek Walensa coby čelný bojovník neměl v té době zájem navštívit ony dříve tajné místnosti se sirkami v kapse.

urbach

Dokumenty zřejmě jsou

Dokumenty zřejmě jsou autentické, již dříve se konečně objevily i některé další, není ale známo, že by Walesa prokazatelně někomu ublížil.  Jedna z verzí vzniku dokumentů je, že byly prefabrikovány v roce 1983 v souvislosti s udělením Nobelovy ceny Walesovi. Kiszak měl ty nejdůležitější  po odchodu z funkce  uschovány  ve své varšavské vile v trezoru. Po jeho smrti se za ne zcela jasných okolností, měla je vydat paní Kiczaková, dostaly do Institutu paměti národa.  

Walesův podpis zavazující ke spolupráci s SB nic nemění nad tím, že v roce 1980 stál v čele stávky, která začala měnit dějiny a patří mu i obrovský podíl na klidném předání moci v roce 1989. Ano, při jednání u kulatého stolu si stiskl  ruku s ministrem vnitra gen. Kiczcakem, který byl architektem tohoto jednání mezi vládou a opozicí. (A co na tom, A. Michnik s generálem popíjel vodku.)  

Lustrační proces probíhal v Polsku poněkud jinak, než u nás.  4. června 1992 byla v souvislosti s lustračním zákonem a činností tehdejšího ministra vnitra A. Macierewicze odvolána vláda premiéra J. Olszewského. Třeba připojit, že v právě vyšlé knize o o Macierewiczovi se píše o poněkud  zvláštním přístupu komunistické policie k tehdejšímu disidentovi. Zjednodušeně řečeno,  nejvyšší místa vydala pokyn, aby nebyl obtěžován.  

Samotná skutečnost, že je někdo evidován jako spolupracovník tajné služby nemusí být  v Polsku zábranou k uplatnění. Např. Andrzej Olechowski byl ministrem zahraničních věcí a ministrem financí a v roce 2000 kandidoval na polského prezidenta a umístil se v prvním kole na třetím místě. Důležité bylo, že vydal osvědčení o své spolupráci s rozvědkou. Polské zákony postihují sesetiletým zákazem výkonu veřejné  funkce pouze ty, kteří se dopustí "lustrační lži".