Jiří Paroubek: A teď už jinak a lépe

To, že Chovanec byl u poklesu důvěry veřejnosti v sociální demokracii za posledních pár let a u jejích stále se zhoršujících volebních výsledků, je potřeba zřejmě stále připomínat. Už jen proto, že je Chovanec v pokušení dělat jako kdyby nedávné komunální a senátní volby byly důsledkem chybné politiky nového vedení ČSSD.

Přitom výsledek v posledních volbách je jen pokračováním sestupné trajektorie, na které se výsledky ČSSD nacházejí v posledních osmi letech. To je neoddiskutovatelný a statisticky snadno doložitelný fakt. Také důvody, proč by ČSSD neměla být ve vládní koalici s hnutím ANO, které Štěch zmiňoval, jsou podle Zimoly čistě instrumentální. Štěchovi šlo o to, že opoziční straně přibudou mandáty do Senátu snadněji nežli tehdy, pokud bude stranou vládní. A on pak bude mít lepší šanci být dal šéfem senátu...

A proto ty neustálé útoky od Štěcha a lidí v bezprostředním okolí Chovance na vládní koalici s ČSSD s hnutím ANO ještě před volbami? Sobotkovská většina ÚVV si podle všeho vůbec neumí představit názorovou pluralitu ve straně. Výsledkem toho je, že, až na malé výjimky v podání ministryně práce Maláčové a ministra zemědělství Tomana, reprezentanti ČSSD žádnými novými nebo dokonce převratnými programovymi myšlenkami prostě nepřichází. Samozřejmě, že platforma „Zachraňme sociální demokracii“ může hrát i mocenskou roli a proč vlastně ne. Nejsme přece v Severní Koreji, kde se v parlamentu všichni drží za ruce a pějí sborové písně.

Řekněme si otevřeně, že představitelé platformy přicházejí se zajímavými myšlenkami, které mohou ČSSD a její pozici ve společnosti vylepšit. To, že přímé volby předsedy strany (a já bych ještě přidal předsedů krajů a okresů) mohou rozbít zamrzlé politické struktury ve straně a přivést do politického života nové talenty, je také pravda. Narušilo by to, a pokud by byly přímé volby prováděny plošně, rozbilo by to zavedený klientelistický systém, který v řadě krajů v rámci ČSSD působí. A to by bylo velmi žádoucí.... Také myšlenka zrevidovat stavy členské základny ČSSD nemusí být vůbec špatná. Naopak. Ale chápu, že zejména před stanovením počtu delegátů sjezdu by její uplatnění zbytečně zamíchalo kartami v ČSSD čtyři měsíce před sjezdem.

Předseda Hamáček velmi správně hovořil o tom, že je nutné převést debatu z více nebo méně osobní a politikářské roviny na debatu věcnou a programovou.

To, že by se měla platforma „Zachraňme ČSSD“ zrušit v situaci, kdy je jejím čelním představitelem první místopředseda ČSSD, vidím jako těžko pochopitelné. On může hovořit za stranu a musí se pohybovat v mantinelech jejího programu. To ale neznamená, že nemůže přicházet s novými myšlenkami. Představa, že s novými myšlenkami přijde nějaký standardní politický orgán ČSSD jako je ÚVV je nerealistická. A nové myšlenky ČSSD potřebuje.

Je tu problematika (zatím neřešená ani předchozí Sobotkovou vládou) bytové výstavby, dále exekucí, jejichž chapadla dosahují až na čtvrtinu českého obyvatelstva. A také životního prostředí ve velkých městech. Stačí si jen najít stránky neziskové organizace - Čisté nebe - a zjistit, jak na tom jsou například Ostrava či Praha s kvalitou ovzduší. A pak srovnat ovzduší v těchto dvou a také v dalších velkých českých městech s ovzduším např. ve Vídni. Vídeň je někde úplně jinde.

Pokud strana bude organizovat k svému novému programu nejrůznější kulaté stoly, programové konference, rychle se ukáže skutečná kompetence jednotlivých lídrů. A samozřejmě, jedna věc je formulovat programové záměry a následně pak cíle v oblasti legislativy. Další věc je prosadit potřebné změny v legislativním procesu a potom také v praktické politice. To je velká šance pro ČSSD (a vlastně jediná) jak se ze současné stagnace a pasivity dostat. Prostě přejít k aktivitě, převzít strategickou iniciativu v těch nejviditelnějších programových oblastech. To samozřejmě povede i k obnovení přirozeného výběru kádrů, protože křiklouni a mluvkové nebudou schopni udělat nic...

Prostě strana musí přejít z té roviny neustálých osobních konfrontací do roviny formulace programových cílů a jejich postupné realizace. To může veřejnost přesvědčit o tom, že se sociální demokracie oproti éře Sobotky a Chovance změnila. A pokud se to nepovede, ještě před vánocemi se ČSSD v některých průzkumech již nepropracuje ani nad hranici volitelnosti, která je 5% hlasů voličů. A to pak bude opravdu vážná a těžko řešitelná situace.