Gesto bulharského premiéra Olešarského. Podlehl tlaku Bruselu a Washingtonu a podává demisi
Bulharský premiér Plamen Orešarski hodlá podat demisi. Podle předsedy socialistů Sergeje Staniševa, že by vláda měla ukončit svoji činnost co nejrychleji, nejlépe do konce týdne. Pravděpodobně se tak ale stane až v úterý, kdy v Sofii zasedá prezidentem Rosenem Plevnelievem svolaná Rada národní bezpečnosti.
Orešarski nevydržel tlak Bruselu a USA a v neděli po nátlaku amerických senátorů pozastavil práce na plynovodu Jižní potok, kterým má do Evropy proudit ruský plyn. Bulhaři přitom osud zastávali názor, že poslední události na Ukrajině ukázaly potřebu tohoto plynovodu, neboť se vyhýbá ukrajinskému rizikovému prostoru. Ještě v průběhu minulého týdne potom Sofie požadavky na změnu přístupu k Jižnímu potoku odmítala.
Je však opravdou, že Olešarskému se vládne těžce, neboť jeho koaličním parterem je strany turecké menšiny Hnutí za práva a svobodu, které má liberální orientaci a socialisty prakticky vydíralo.
Problémem bulharské levice je, že v případných předčasných volbách zvítězí pravicová strana Občané pro evropský rozvoj Bulharska. Tak tomu bylo ostatně již před rokem, pravici se však nepodařilo sestavit vládu. V současnosti má tato pravicová strana podporu 30,4 procenta hlasů a socialisté pouze 18,9 procenta.
Olešarského gesto ale může vyvolat projevy sympatie. Lidé mají rádi Davidy, kteří se postaví Goliášům. Navíc, když všichni ví, že vnucené zastavení výstavby Jižního potoka není v zájmu Bulharska. Podle zpráv z okolí premiéra se Orešarski chystá veřejnosti odhalit o Jižním potoku celou pravdu.
Demise Plamena Olešarského bude silným politickým gestem a zprávou o stavu Evropské unie nejen pro Bulhary, ale nepochybně najde odezvu i v jiných zemích. Jistě ji využijí i kritici Bruselu, kteří vyzdvihují jeho nedemokratičnost a po událostech na Ukrajině i jeho neumětelství.
Komentáře
Co Strýček Sam činí - dobře činí?
Říkává se: "Co Bůh činí, dobře činí".
Nepochybně se bude moci používat podobné tvrzení v obráceném gardu: "Co Washington činí, špatně činí". Existuje dlouhý soupis nešťastných a kontroverzních zákroků americké armády po celém světě za posledních 50 let. Už jsem jej tady svého času publikoval. Jenom se mi zdá, že v poslední době je to chyba na chybu. Libye, Sýrie, Egypt, Ukrajina. A nadto důsledky utíkání od nedokončených misí (Afghánistán, Irák).
Poslední dobou se Strýček Sam snaží o "vývoz revoluce" formou různobarevných "jar". A současně na druhé straně si systematicky vytváří nepřátelé tam, kde by vůbec nemuseli být. Mám na mysli Rusko. Jsem přesvědčen, že nebezpečí pro světový mír je zcela jinde. Něco o tom napověděly výsledky voleb do euro-parlamentu ve Velké Británii a ve Francii. Je nejvyšší čas tuto tendenci analyzovat a hlavně: něco rozumného s tím dělat.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.