Kanadští a američtí indiáni chtějí zabránit výstavbě ropovodu, který prochází ekologicky citlivými oblastmi. Oznámili blokády, demonstrace a akce u soudů. Dovolávají se práv vyplývajících ze starých smluv

Indiáni v Kanadě již dlouho požadují větší vliv na rozhodnutí spolkové vlády o vydání souhlasu k provozování nové projektů těžby nerostných surovin. Na jedné straně upozorňují na rostoucí problémy ochrany životního prostředí a změny klimatu, na druhé straně také chtějí mít měřitelné finanční přínosy z využívání nerostného bohatství své země. Ve středu podepsali dohodu s indiány v USA, na jejímž základě chtějí společně zabránit výstavbě ropovodu Keystone XL, který by měl přepravovat ropu z živičných písků z kanadské Alberty do Texasu v USA. Chtějí také zamezit výstavbě severní cesty potrubí až k západnímu pobřeží Kanady. Problémem je, že ropovod má procházet ekologicky citlivými oblastmi. V poslední době se však daří navzdory těmto hrozbám pro životní prostředí získávat souhlas s jeho výstavbou. Indiáni doufají, že se jim podaří spojenými silami kmenů stavbě zabránit a oznamují, že i v případě zprovoznění ropovodu budou bránit jeho provozu. Kanadská vláda tvrdí, že vybudování ropovodu je nezbytné. Podle jejího vyjádření z tohoto týdne respektuje protestní akce, varuje však, že musí probíhat podle zákona. Indiáni ovšem upozorňují na svá práva, která vyplývají ze smluv uzavřených v minulosti s britskou korunou a jichž platnost je závazná s ohledem na právní nástupnictví i pro vládu v Ottavě. K původnímu obyvatelstvu území dnešní Kanady se podle posledního sčítání hlásí téměř 1,2 milionu lidí, z toho asi 60 procent jsou příslušníci indiánských kmenů.