Putin mohl Lukašenka odkopnout, ale neudělal to…

Nicméně pomsta se nekonala a Vladimír Vladimírovič opět nechal osobní prestiž stranou a rozhodl se strategicky.

Nepochybně k jeho velkorysosti přispěl sám Západ, který pojal údajné zfalšování výsledků prezidentských voleb v Bělorusku (i neutrální odborníci konstatují, že sice Lukašenko asi neměl 80% hlasů, ale těch 57% až 60% má, takže by tak jako tak zvítězil)- jako potřebu k obnově útoku na Rusko, a převratu a la euromajdan na Ukrajině.  A když Putin nepodlehl tlaku Merkelové a spol., Angela Merkelová, jako přes kopírák obnovila obvinění Putina z otravy Navalného a dramaticky vyhlásila nový Drang nach Osten.

No časově otrava Navalného dokonale klapla těsně před regionálními volbami, které nepochybně ovlivnila v Novosibirsku.

Je roztomilé, že se Navalnyj probral z kómatu ihned po vyhlášení volebních výsledků a zdá se že zotavení stejně jako v případě Skripala a jeho dcery bude zázračně pokračovat. Protože nebyla tak jako v Británii k dispozici poslušná policie, nikdo nemohl být z údajně mnohem smrtelnějšího novičoku otráven (Nikdo by totiž svou otravu nemohl věrohodně zahrát, jak tomu bylo v Salisbury). A ruská spolupracovnice Navalného, která s ním sdílela pokoj zmizela vcelku pochopitelně v Británii.

Všeobecná hysterie na Západě ohledně otrávení Navalného, ač jistě byla namířena k vytvoření tlaku na Putina, aby byl povolnější, měla zřejmě přesně opačný výsledek.

Putin prostě musel Lukašenka podpořit.

Ale neučinil tak zcela bezpodmínečně. Především zdůraznil, že připravovaná ústavní reforma v Bělorusku vytvoří podmínky k dialogu a – a to mějme na mysli - i k pravděpodobným novým volbám. Ty ovšem se nebudou konat pod diktátem ulice, ale systémově na základě změněného ústavního pořádku a nebude to do týdne, ale třeba za rok.

Jinými slovy Bělorusko převezme model Venezuely, kde prezident Maduro ač neuznán částí Západu dál vládne, setřásl Západem uznaného samozvance Juana Guaidóa  a přitáhl na svou stranu část opozice, která je připravena se příštích voleb účastnit.

I když se Západ snaží, a náš Petříček podpořil pučisty již 41 milióny korun, na vítězství to nevypadá.

A vlastně to vypadá výborně. Protože barevné revoluce téměř vždycky znamenají zmar, krveprolití, mezinárodní konflikt. A tak zatímco naši liberální novináři drží vzbouřencům všechny pěsti, normální lidé a nepochybně i pod faktem, že jednostranná demokracie, která přišla po roce 1989, zase tak velké štěstí neznamená, chtějí hlavně mír a rozumnou spolupráci Evropy s Ruskem a možná i s Číňany.

A volby budou a možná bude zvolen i jiný prezident. Ale ne nyní a ne za podmínek převratu.