Richard Seemann: V Německu výročí nejen ve stínu koronaviru

Na známém Mariánském mnichovském náměstí se jich shromáždilo na tři tisíce, ačkoliv ohlášeno na policejní prezidium bylo pouhých osmdesát demonstrantů. Rovněž tak několik set vystoupilo ve Stuttgartu a obdobně ve Frankfurtu. Protestující procházeli ulicemi s transparenty a vyzývali k odporu proti omezování osobních svobod.  Policie zde přes porušování protiepidemických opatření nezasahovala, protože probíhala mírně.

Naopak v Berlíně policie   a zadržela na tři desítky účastníků. Důvodem bylo zjišťování účastníků, kteří    nařízení o  dodržování omezeného  počtu osob  a vzdáleností  mezi jednotlivci  nerespektovali.

Mezi nimi se přitom pohybovaly osoby šířící teorii o úmyslném šíření pandemie za cílem vytvoření jednotné světovlády založené na nedodržování základních lidských práv. Politici  varují před šiřiteli konspiračních teorii varují a tvrzením, že  pandemie byla záměrně vyvolána, aby ovládla lidi. Za nimi údajně stojí Bill Gates nebo jiné blíže neidentifikované temné síly,  které pronikají do centra   společnosti.

Durynský ministr vnitra Georg Maier přitom upozornil, že tento  protest se rychle změní v antisemitský. Též presidentka bavorské obce Židů  Charlotte Knoblochová upozornila na současné posilování antisemitských živlů, jak ukázal nedávný ozbrojený útok na synagogu v Halle. Markus Kerber, státní tajemník spolkového ministerstva vnitra, dokonce hovoří o „celosvětovém informačním boji“. Ministerstvo zaznamenalo nárůst dezinformací a propagandy ze zahraničí.  „Musíme proti tomu jednat, a to fakty, průhledností a obranou vědy,“ prohlásil.

Několik katolických biskupů, včetně kardinála Gerharda Ludwiga Müllera, vidí však rovněž opatření proti  pandemie koronaviru jako světové spiknutí zaměřené na trvalé omezování osobních svobod. Ve výzvě zveřejněné v několika jazycích varují před „začátkem vytváření světové vlády, která je mimo kontrolu“.  Signatáři rovněž vyjadřují „pochybnosti o skutečném riziku infekce“ koronaviru.

Tato výzva je iniciativou bývalého papežského velvyslance ve Spojených státech arcibiskupa Carla Maria Vigana a byla podepsána dalšími kardinály  Josephem Zenem Ze-kiunem z Hongkongu a řadou katolických duchovních, lékaři, novináři a právníky. Prefekt Kongregace pro služby kardinál Robert Sarah na Twitteru řekl, že sdílí „obavy“, které vyjádřili, ačkoliv prohlášení nepodepsal. Vigano je jedním z nejtvrdších kritiků papeže Františka. V loňském roce obvinil představitele církve z projednávání případů zneužívání ve Spojených státech za „zjevné lži“. Sarah a Müller  v posledních dnech kritizovaly opatření proti koronaviru   jako „nevhodný zásah do náboženské svobody“.

Německá biskupská konference se rozhodně distancovala od tohoto prohlášení.   Její předseda  Georg  Bätzing zdůraznil, že s ní zásadně nesouhlasí.

Na Facebooku generální vikář essenské diecéze píše, že „co se tak šíří ve jménu církve a křesťanství, hrubé konspirační teorie bez faktů a důkazů, kombinované s pravicovou populistickou rétorikou je s křesťanskou vírou v rozporu“.

K bouřlivé neděli došlo překvapivě poté, co Německo  si připomínalo 75.výročí konce II.  světové války. V důsledku pandemie však ve zcela jiném duchu než se původně počítalo. Do Berlína bylo původně pozváno na patnáct set hostů z celého světa, aby si toto význačné výročí společně s Němci připomenulo. Hlavní oslava se však konala pouze za účasti pěti nejvyšších představitelů spolkové republiky, kteří položily věnce v historické berlínské Neue Wache.  Krátký projev při této příležitosti pronesl spolkový prezident Frank Walter Steinmeier, který vyzval občany k obraně demokracie a osvobození  od  nacionalismu, nenávisti a štvaní. Přitom zdůraznil historickou německou odpovědnost za II. světovou válku a z toho plynoucí    povinnost podporovat jednotu demokratické Evropy za současné krize.

V souvislosti s tímto výročím byla v předvečer opět obnovena diskuse v Bundestagu o vyhlášení tohoto dne za státní svátek osvobození Německa. Z šestnácti spolkových zemí byl zatím vyhlášen   pouze v Berlíně.  Návrh  strany Levice v Bundestagu, uzákonit 8. květen  za svátek pro celou spolkovou republiku podpořila pouze strana Zelených.

V sociální demokracii došlo k rozporům, kdy ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že důležitější je však hodnocení tohoto svátku. Na jedné straně jde o den osvobození, které si zasluhuje oslavovat, ale též o den, kdy Německo nese odpovědnost za šedesát milionů obětí   světové války. 

Spolustraník a emeritní předseda Bundestagu Wolfgang Thierse návrh na vyhlášení svátku však plně podpořil. Současný křesťansko-demokratický předseda  Wolfgang Schäuble jej odmítl, protože jde vlastně o den hanby, kterou Německo způsobilo. Návrh na státní svátek  rozhodně zavrhla  pravicově extremistická Alternativa pro Německo AfD. Šéf její poslanecké frakce Alexander Gauland prohlásil, že pro osazenstvo koncentračních táborů to mohlo sice  znamenat osvobození,  ale pro Německo  den absolutní porážky v jehož důsledku ztratilo velké části své země a svobodu rozhodování o svém dalším osudu. 

Richard Seeman