Merzova vláda rozšiřuje práva BND

Nový zákon spolkovým  policejním sborům uděluje rozsáhlé intervenční pravomoci. Nový právní základ by měla získat i BND, který komplexně rozšíří její pravomoci, například tím, že jí umožní provádět sabotáže v zahraničí. Informovala o tom investigativní síť WDR , NDR a Süddeutsche Zeitung, která návrh zákona získala k dispozici.

Doposud měla BND oficiálně povoleno „pouze“ shromažďovat a analyzovat informace prostřednictvím špionáže. V budoucnu bude moci také působit „operačně“ na „ochranu Spolkové republiky“. „Krycí“ operace, podobné těm, které provádějí zpravodajské služby různých jiných zemí, by tak měly být plně legalizovány. Předpokladem pro takové akce bude vyhlášení „zvláštní zpravodajské situace“, kterou může nová Rada národní bezpečnosti zřídit se souhlasem dvou třetin členů Parlamentního kontrolního výboru Spolkového sněmu (německého parlamentu).

Na jaře údajně vláda hodlá předložit zákon pro zahraniční zpravodajskou službu, který bude obsahovat celkem 139 odstavců – současný předpis pro službu sestával z 69 odstavců. Úřad spolkového kancléře podle zpravodajského portálu Tagesschau.de žertem naznačuje, že chce BND dopřát „trochu více z Jamese Bonda“.

Podle návrhu budou zaměstnanci BND smět páchat trestnou činnost v zahraničí. Podle Süddeutsche Zeitung je odůvodněním to, že například německý příslušník  pracující pro BND v ruských službách by měl mít povoleno vloupat se do auta a ukrást dokumenty, umožnilo by mu to také vloupat se do domů, například za účelem instalace špionážního softwaru do počítačů cílených osob. Dále by měla být službě povoleno připojovat sledovací zařízení k vybavení nebo zbraňovým systémům – nebo je manipulovat tak, aby již nebyly funkční.

Návrh zákona rovněž stanoví, že BND může v případě údajných kybernetických útoků „zakročit proti“, například přesměrováním datových toků nebo útokem na IT infrastrukturu. Služba by měla mít také povoleno vyžadovat od výrobců nebo opraváren údaje o vozidlech, jako jsou údaje o poloze nebo ujeté trasy.

Jak uvádí Junge Welt, je „zvláštní zpravodajská situace“   definována jako situace zahrnující „systematickou hrozbu“. Podle zpráv návrh uvádí, že BND může vykonávat tzv. „operační následné pravomoci“ „v rámci národní zvláštní situace“, pokud „nelze včas získat vhodnou policejní nebo vojenskou pomoc nebo pokud má být opatření provedeno na území cizího státu“. Zapojení Parlamentního kontrolního výboru je neobvyklé. Tento výbor se však schází tajně a jak ukázala praxe, je pro vládu a zpravodajské služby extrémně snadno manipulovatelný. Toto zapojení v žádném případě nevytváří parlamentní dohled.

Začátkem prosince schválil Spolkový sněm  zákon „o posílení vojenské bezpečnosti v Bundeswehru“. Tento zákon zahrnuje i nový zákon o Vojenské kontrarozvědce (MAD). I tato služba získala výrazně rozšířené pravomoci. Například nyní bude moci působit mimo vojenské základny v zahraničí, což bylo právo, které dříve měla  výhradně BND. Od nynějška se očekává, že obě služby budou koordinovat rozdělení úkolů.