Německý ústavní soud a nacistická minulost

27.2.2020 12:51
Německý Spolkový ústavní soud bude nyní – 75 let od porážky Německa a jeho nacistického režimu – zkoumat vlastní minulost a nacistické kariéry prvních ústavních soudců. Jde o to, říká Andreas Vosskuhle, od roku 2010 roku předseda tribunálu, „abychom měli více jistoty ohledně naší minulosti“. Rozhodnutí zkoumat minulost soudu podle Deutsche Welle přijato jednomyslně všemi šestnácti soudci. Podobně se má minulostí zabývat také Státní soud v Karlsruhe a Spolková prokuratura.

Již delší dobu je ovšem známo, že v případě dvou až třech soudců Spolkového ústavního soudu je jejich  minulost nacismem potřísněná.  Vyniká mezi nimi  Willi Geiger, působící v Karlsruhe  v letech 1951-1977. V roce 1933 vstoupil do oddílů SA a v roce 1937 do NSDAP a od roku 1943 byl žalobcem v Bamberku.  Geiger v roce 1940 v rámci obhajoby doktorátu odůvodňoval zákaz  výkonu povolání levicových a židovských novinářů a psal o „eliminaci ohromné, škodlivé a mající zhoubný vliv židovské rasy na kulturu“. Připojil potom názor, že každý novinář by měl být „árijského původu“.

Jako žalobce nebo soudce se podílel na vynesení nejméně pěti rozsudků smrti a účastnil se poprav odsouzených. Po válce byl v roce 1946 v průběhu tzv. denacifikace zbaven obvinění a   v roce 1949 se stal šéfem ústavního departmentu ministerstva spravedlnosti a asistentem prvního ministra spravedlnosti   Thomase Dehlera.  Již o rok později se stal soudcem ústavního soudu v Karlsruhe.

Ten tehdy vedl s FDP spojený Hermann Hoepker-Aschoff. V letech III. říše dělal vysokou kariéru v úřadu, který se zabýval konfiskací, správou a distribucí majetku mimo jiné Židů.  Byl bezprostředně zapojen do nacistické politiky vysídlování,  vyhlazování a právního zdůvodňování takových kroků.   Willi Geiger  byl soudcem Spolkového ústavního soudu až ro roku 1977 a to z něho dělá nejdéle působícího soudce  v Karlsruhe, deset let byl také členem Státního soudu v Karlsruhe  a jako profesor vychovával nové německé právníky.  

Je třeba ještě asi uvést, že některé soudcovské kariéry na počátku existence Spolkové republiky byly zřejmě  možné   díky tomu, že na ministerstvu spravedlnosti   v té době pracovalo mnoho lidí s nacistickou minulostí.  V roce 2016 vědecká komise došla závěru, že více než polovina pracovníků ministerstva tzv. denacifikovaného Německa v minulosti byla členy NSDAP.

Ukazuje se, že s denacifikací v západní části Německa a později ve Spolkové republice Německo to bylo oproti propagandistickým tvrzením poněkud jinak. Netýká se to přitom jen rezortu spravedlnosti, ale také armády, bezpečnostních a tajných služeb, ale dokonce i lékařů podílejících se na německých zvěrstvech.

 

Foto: Willi Geiger



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.