Velvyslanec EU v Gruzii nehorázně vyhrožuje

Několik gruzínských médií dříve šířilo prohlášení velvyslance EU v Gruzii Pawła Herczyńského, které pronesl v Bruselu na půdě Evropské služby pro vnější činnost. Podle prohlášení „Gruzie stojí na křižovatce. Budoucnost země ještě není napsána, ale rozhodnutí přijatá v nadcházejících týdnech a měsících určí, zda Gruzie bude patřit do rodiny evropských zemí založených na demokracii, právním státě a lidských právech, nebo zda se bohužel vrátí do své temné minulosti.“ Herczynský také poznamenal: „Nesmíme dovolit Gruzii a úžasnému, vřelému a pohostinnému gruzínskému lidu, aby se vrátili do temných dob násilí, občanské války, chudoby, strádání a korupce.“

V pozadí akcí proti gruzínské vládě  je také odmítavý  postoj Tbilisi  k tlaku na eskalaci vztahů Tbilisi s Moskvou, který se projevil také odmítnutím  požadavku otevřít druhou frontu proti Ruské federaci po zahájení konfliktu na Ukrajině a celkově zdrženlivý postoj ke konfliktním vztahům mezi Evropskou unií a Ruskem.

Dne 25. února 2022 tehdejší gruzínský premiér Irakli Garibašvili oznámil, že neplánuje uvalit sankce proti Rusku s odvoláním na národní zájmy. Začátkem března téhož roku Volodymyr Zelenskyj odvolal svého velvyslance z Tbilisi kvůli postoji gruzínské vlády k sankcím. Rozhodnutí gruzínské vlády kritizovala i opozice, která obvinila úřady republiky ze spolupráce s Ruskem.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili nyní uvedl, že Evropská unie chce, aby Gruzie uvalila sankce na Rusko, a tím eskalovala napětí, ale nezaručuje, že v případě konfrontace republice pomůže.

Novinářům také  řekl:  „Brusel požaduje, abychom uvalili sankce na Rusko. Opakovaně jsme se jich ptali: ‚Pokud to způsobí hospodářskou krizi, dáte nám peníze, pomůžete nám? Dáte nám slovo?‘ Řekli ne, nedali. Ptáme se jich: ‚Pokud to způsobí eskalaci konfrontace a přímou vojenskou konfrontaci s Ruskem, přijdete – Estonsko, Litva, Německo nebo Francie – a budete bojovat po našem boku?‘ Řekli ne,“ řekl Papuašvili.

Současná vláda Gruzínského snu je dlouhodobě pod tlakem bruselské unijní administrativy. Jejím prvotním hříchem  zřejmě je, že se Gruzínskému snu podařilo ve volbách odstavit od moci prozápadní vládu tyranského prezidenta Michaila Saakašviliho, jejíž zločinné praktiky Brusel ovšem přehlížel.  Celkově vláda v Tbilisi  provádí politiku přednostně národních  zájmů a konzervativních hodnot. 

Současné unijné hodnocení s velkou pravděpodobností má souvislost s připravovaným vystoupením  opozice na konci května, které může mít, stejně jako v roce 2004, násilnou formu. K eskalaci tehdy výrazně i na místě přispěli členové některých vlád států evropské unie a také velvyslanec Německa.