Po konferenci v Mnichově se Biden sejde s Putinem

21.2.2022 07:07
Poznamenána krizí na hranici s Ukrajinou skončila v neděli v poledne třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, která ukázala bezmocnost řešit současnou situaci. Jak podotýká ARD, zástupci západních zemí na ní sice vyjádřili podporu Ukrajině a vyhrožovali Rusku, ale bez použití vojenské síly. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v Mnichově oznámila, že Moskva bude v případě útoku na Ukrajinu čelit bezprecedentním sankcím zaměřeným na ruská finanční a klíčová odvětví. Evropské země zároveň přislíbily Ukrajině zvýšenou ekonomickou podporu a předseda Rady EU Charles Michel vyzval k uspořádání dárcovské konference, kdy balíček v hodnotě 1,2 miliardy eur byl již sestaven. Bělorusko mezitím oznámilo, že bude pokračovat ve společných vojenských manévrech s Ruskem v důsledku nárůstu vojenských aktivit v blízkosti svých hranic a zhoršení situace na Donbasu, přičemž původně měly skončit v neděli. Mezitím z východní Ukrajiny přicházejí zprávy, že „povstalci“ a ukrajinská armáda se navzájem obviňují z dalších útoků.

Švýcarská stanice SRF poznamenává, že  bezpečnostní konference chtěla „překonat bezmoc“.  V tváří v tvář globálnímu napětí a konfliktům se     však projevila vlastní bezmoc a Harrisová   přijela do Mnichova, aby jen propagovala jednotu proti  gestům ruského prezidenta Vladimira Putina, který  požaduje větší vliv v Evropě. Američtí spojenci se pokusili v Mnichově demonstrovat jednotu, ruské počínání  kritizovali, například německý kancléř Olaf Scholz a jeho ministryně zahraničí Annalena Baerbock,  ale těžko  dokázali zakrýt jádro bezmoci, konstatují Švýcaři. Pokud by Rusko skutečně napadlo Ukrajinu, jak tvrdí USA, mohl by  Putina zastavit pravděpodobně jen vojenský odpor, je však přinejmenším otázkou, zda ekonomické sankce vyhlašované Západem dokážou změnit jeho názor. To se každopádně v roce 2014 po  Krymu nepodařilo a tehdy, stejně jako nyní, Západ vojenskou akci ve prospěch Ukrajiny vyloučil.

Rusko samotné se  geostrategické debaty v Mnichově  poprvé od roku 1991 neúčastnilo a   podtrhlo dojem bezmoci. Putin svou nepřítomností posílil dojem, že ho nezajímá za této situace dialog o bezpečnosti v Evropě, po kterém opakovaně volal. Nabídka jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla v konferenčním hotelu Bayerischer Hof, jak se dalo očekávat,  „dobře přijata“; v Kremlu  ale padla do „háje“ konstatovala SRF.

Další velká mocnost Čína, alespoň odpověděla na kritické otázky veřejnosti. Na mnichovské bezpečnostní konferenci čínský ministr zahraničí Wang I nejprve zdůraznil právo suverénních států na sebeurčení , ale jako neutrální stát vůči ukrajinskému problému  se od Západu distancuje. Na mnichovské bezpečnostní konferenci se znovu a znovu ukazovala argumentační bezmoc  řešit současné problémy ve své nejodhalující podobě, uzavřela  svou úvahu helvetská veřejno právní stanice.

Podle rakouské  ORF se za této situace  „americký prezident Biden a šéf Kremlu Putin se podle informací z Paříže v zásadě dohodli na summitu o ukrajinském konfliktu navrženém francouzským prezidentem Macronem.“ Schůzka „může proběhnout pouze v případě, že Rusko nenapadne Ukrajinu,“ uvedla včera večer poté, co Macron telefonicky mluvil s oběma hlavami států. Biden "v zásadě" souhlasil se schůzkou s Putinem a uvedl: "Jsme vždy připraveni na diplomacii."

 



Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.