Co se dohodlo na VII. summitu BRICS?

Nová rozvojová banka

Nejvýznamnějším bodem jednání byla Nová rozvojová banka, kterou BRICS hodlá zřídit příští rok v Šanghaji s kapitálem v hodnotě sto miliard dolarů za účelem financování velkých rozvojových projektů, budování infrastruktury a udržitelného rozvoje nejen v členských státech, ale i v dalších rozvíjejících se ekonomikách. Nová rozvojová banka bude úzce spolupracovat s Asijskou infrastrukturní investiční bankou (AIIB), která je vedena Čínou. Prvním generálním guvernérem banky BRICS bude Ind a předsedou správní rady Brazilec. Centrální banky pěti členských zemí zároveň podepsaly dohody o spolupráci s Novou rozvojovou bankou. Moskva vyzvala k užší ekonomické spolupráci a koordinaci zemí BRICS. Ty shodně vyjádřily hluboké zklamání z průtahů USA ohledně ratifikace reformního balíčku MMF z roku 2010, což podkopává důvěryhodnost, legitimitu a efektivitu Mezinárodního měnového fondu.

Mezinárodní politika

Čína a Rusko podpořily aspirace Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky zasednout v Radě bezpečnosti OSN. BRICS usiluje o úzkou spolupráci s OSN za účelem dodržování mezinárodního práva a dohod a kritizuje dvojí metr v mezinárodní politice. Kritice byla podrobena intervenční politika USA včetně leteckých úderů v Sýrii a Iráku. Největším úspěchem V. Putina je podpora, které se mu dostalo od partnerů v BRICS při odmítnutí západních sankcí uvalených na Rusko. Ministr zahraničí Sergej Lavrov připomněl, že žádná ze zemí BRICS nevystoupila proti připojení Krymu k Rusku v březnu 2014. Ohledně konfliktu na Ukrajině vyjádřili lídři pěti velmocí v závěrečné deklaraci hluboké znepokojení nad situací v této zemi. Ve vztahu k blízkovýchodnímu konfliktu trvají na vytvoření dvou států – palestinského a izraelského s východním Jeruzalémem jako hlavním městem Palestiny a odmítají pokračující výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu, která je porušením mezinárodního práva a mařením mírového procesu. Příkře odsouzeno bylo i porušování lidských práv všemi stranami konfliktu v Sýrii.

Summit navštívil i íránský prezident Hasan Rúhání, který zde jednal o íránském jaderném programu. Státy BRICS vyjádřily přesvědčení, že dohoda s Teheránem umožní důvěru mezinárodního společenství v mírovou povahu íránského nukleárního programu. Vladimir Putin ocenil Írán jako tradičního a spolehlivého partnera Ruska a ten vyjádřil přání připojit se k uskupení BRICS. Ruský prezident prohlásil, že země BRICS jsou připraveny jednotně bojovat proti terorismu, obchodu s drogami, pirátství a oživování nacistické ideologie. Posledně zmíněná položka byla vzkazem do Kyjeva, který Moskva často obviňuje ze sympatií k nacismu. V deklaraci je zmíněno i sedmdesáté výročí konce druhé světové války, porážky nacistického Německa, fašismu a militarismu a odmítnutí pokusů o přepisování dějin.

Výsledky summitu

VII. summit BRICS lze hodnotit jako další úspěšný krok v budování multipolárního světa a významný posun na cestě k ukončení světové finanční dominance USA. Zároveň byla potvrzena skutečnost, že Rusko není v mezinárodní izolaci, jak tvrdí představitelé Západu a jim podřízená korporátní média. Ta přirozeně o summitu informovala jen okrajově nebo vůbec. BRICS se tak z alternativního fóra pěti mocností stává skutečnou globální protiváhou euro-amerického Západu a jeho pojetí ekonomiky a mezinárodní politiky.