Španělské dusné léto

Hlavní roli v protivládních protestech – s podporou odborových centrál UGT, CC.OO. a opoziční levice – sehráli asturští horníci. Ti o sobě dali mnohokrát vědět i v moderních dějinách – v říjnu 1934 se stali vedoucí silou levicového povstání a Asturie nejdéle odolávala náporu vládních vojsk. Revoluci tehdy brutálně potlačil náčelník generálního štábu Francisco Franco. Asturie a severní španělské regiony během občanské války dlouho tvořily oporu bojující republiky. Horníci aktivně protestovali i proti privatizaci a restrukturalizaci dolů v osmdesátých a devadesátých letech. Současná konzervativní vláda v rámci snižování fiskálního deficitu hodlá redukovat dotace čtyřiceti dolům z 300 na 110 milionů eur. Největší odborová centrála UGT prohlásila, že taková restrikce by vedla k faktické likvidaci španělského hornictví a navíc viní vládu z brutálního poklesu životní úrovně. Horníci požadují, aby dotace pokračovaly do roku 2018 argumentujíce, že limitované španělské zdroje energie vyžadují udržení dolů, aby země byla schopna čelit budoucím šokům na energetickém trhu.

Horníci začali stávkovat už na konci května a protesty záhy získaly násilný charakter. Demonstranti útočili kameny, lahvemi a třaskavinami na policii a budovy vládnoucí Lidové strany a zablokovali šedesát silnic, včetně dvou železničních tratí. Rovněž okupovali šachty a postavili barikády z hořících pneumatik. Policie proti nim použila slzný plyn, obušky a gumové projektily. V potyčkách došlo k četným zraněním na obou stranách. 18. června byla vyhlášena generální stávka v Asturii, Leónu, Galicii a Aragonu. Horníci a dělníci ze severozápadu Španělska dorazili 10. července do Madridu, kde se k nim připojili odboráři, nezaměstnaní a další nespokojení občané. Při nepokojích v metropoli byly zraněny desítky lidí. V davu vlály i republikánské trikolóry. Asturská regionální vláda odsoudila násilí, ale vyzvala centrální vládu, aby upustila od seškrtání dotací.

19. července však parlament s pravicovou většinou na povel z Bruselu a bez ohledu na názor veřejnosti schválil další balík úsporných opatření včetně zvýšení DPH a snížení podpory v nezaměstnanosti – v rozporu s předvolebními sliby. 20. července se už demonstrovalo v osmi desítkách měst po celé zemi a do ulic vyšlo podle oficiálních odhadů 1,5 milionu lidí. Během pobytu ve Španělsku mě zaujalo množství antikapitalistických hesel na zdech, což může signalizovat rostoucí sílu anarchistů, na Iberském poloostrově v minulosti velmi vlivných.

Masové protesty pod taktovkou hnutí 15-M zasáhly Španělsko již loni. Je však evidentní, že vlády napříč Evropou si dělají, co chtějí, bez ohledu na názory lidí. Na základě lživých slibů, mediálních manipulací a ohlupování voličů získaly čtyřletý mandát a zdola je nelze sesadit. Nabízí se otázka, zdali lze nazývat demokracií systém, ve kterém politici jednají v rozporu s předvolebními sliby a plní pouze zadání bank, zájmových skupin a eurobyrokratů proti zájmům širokých lidových vrstev.