Ondřej Kosina: SYRIZA stále nejoblíbenější stranou v Řecku

Opět by se značným předstihem za ostatními stranami zvítězila vládní SYRIZA. Průzkum z posledního červnového týdne však naznačuje i posilování tzv. proevropské opozice, která podporuje splnění podmínek věřitelů a setrvání v eurozóně. Řecká společnost se však v hluboké krizi čím dál víc polarizuje.

V polovině června dosáhla popularita strany premiéra Tsiprase vrcholu – 47,5 % respondentů by jí odevzdalo svůj hlas. Nejsilnější opoziční uskupení – konzervativní Nová demokracie (ND) – by se ziskem 19,5 % hlasů za Syrizou zaostala o celých 28 %. Preference z konce června už jsou o něco střízlivější. Syrize přisuzují 38,6 % a Nové demokracii 25,4 % hlasů. Mírné posilování proevropské pravice je konstantní a většina voličů podporujících politiku škrtů a úspor (austerity policy) se koncentruje okolo ND a důvěřuje bývalému premiérovi A. Samarasovi, který zůstává nejsilnějším opozičním lídrem. V Řecku se tak v modifikované podobě znovu formuje určitá podoba bipartijního politického systému. Zatímco dříve jej tvořily Nová demokracie a Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), pozice již zcela odepsaného Pasoku zaujala radikálně levicová SYRIZA. Dvě největší strany mají v součtu 64 % hlasů. To však nemusí být trvalý trend, protože v současné turbulentní situaci je poměrně obtížné předpovědět, jak se bude řecký politický systém vyvíjet.

Socialistické a sociálně demokratické strany však oslabují v celoevropském měřítku. Faktická neexistence vize do budoucna a v praxi politika „soft kapitalismu“, která se příliš neliší od přístupu evropské pravice, již levicovým voličům nekonvenuje a uchylují se k podpoře nových radikálních hnutí (SYRIZA v Řecku, Podemos ve Španělsku, Hnutí pěti hvězd v Itálii). Reformistická levice je v defenzivě ve velkých státech (porážka britských labouristů v květnových volbách, úpadek francouzských socialistů, slábnoucí německá SPD) i v těch středně velkých a malých („nevýhra“ dánských sociálních demokratů v červnových volbách, dlouhodobě slabé pozice polských a maďarských socialistů). Řecko je nicméně exemplárním příkladem destrukce pozic tradiční socialistické levice. PASOK, který kdysi dosahoval na 45 % hlasů, by nyní volilo 4,0 – 4,6 % respondentů.

I ostatní formace si drží značný odstup od dvou největších stran. Nejmenší parlamentní stranou by se se 4 % stali Nezávislí Řekové (ANEL), současný koaliční partner Syrizy. Okolo šesti procent se pohybují tři strany – fašistický Zlatý úsvit (6,3 %), nová centristická proevropská formace Potami (6,3 %) a Komunistická strana Řecka (6,1 %).

Podle posledního průzkumu agentury Alco z posledního červnového týdne mají v souhrnu tzv. proevropské strany (ND, PASOK, Potami) podporu kolem 40 % respondentů a strany odmítající se podřídit ultimátům Trojky (SYRIZA, ANEL, Zlatý úsvit, Komunistická strana) podporu cca 55 %. Avšak procentuální podpora jednotlivých stran se nekryje s tím, jak by podle průzkumů Řekové hlasovali v referendu. V něm tak budou mít rozhodující roli nerozhodnutí voliči.