Jak se dělá kniha

obrazek
29.11.2011 12:46
Vladimír Pistorius: Jak se dělá kniha, nakl. Pistorius&Olšanská, Příbram, 2011, 3. doplněné a přepracované vydání, ISBN 978-80-87053-50-8. Nevím, kolik je mezi čtenáři současných nebo budoucích vydavatelů, ale protože v Česku je několik tisíc vydavatelů, určitě se najde někdo, kdo uvažuje, že založí vydavatelství. Mě tato myšlenka napadla před několika lety, a jako invalidní důchodce jsem vydal 2 knihy o historii matematiky a další mám připravené. Pokud se chcete vyhnout učení pokusem a omylem, přečtěte si knihu Vladimíra Pistoria: Jak se dělá kniha.

Vladimír Pistorius: Jak se dělá kniha, nakl. Pistorius&Olšanská, Příbram, 2011, 3. doplněné a přepracované vydání, ISBN 978-80-87053-50-8.

 

Nevím, kolik je mezi čtenáři současných nebo budoucích vydavatelů, ale protože v Česku je několik tisíc vydavatelů, určitě se najde někdo, kdo uvažuje, že založí vydavatelství. Mě tato myšlenka napadla před několika lety, a jako invalidní důchodce jsem vydal 2 knihy o historii matematiky a další mám připravené. Pokud se chcete vyhnout učení pokusem a omylem, přečtěte si knihu Vladimíra Pistoria: Jak se dělá kniha.

RNDr. Vladimír Pistorius je absolventem MFF UK, ale věnuje se vydavatelské činnosti. Již za socialismu byl aktivní ve vydávání samizdatu. Po listopadu 1989 absolvoval řadu stáží v zahraničí a působil ve vedoucích pozicící ve vydavatelstvích Mlada Fronta a Paseka. Před několika lety si založil vlastní vydavatelství.

Kniha vyšla poprvé v roce 2001 a nedávno vyšla ve 3. doplněném a přepracovaném vydání. Má 288 str., 11 částí či kapitol a několik příloh, které zabírají přes 40 stran, seznam dalších zajímavých stran a rejstřík.

Jednotlivé části: Knižní trh, Český knižní trh, Základní technické pojmy a popis knihy, Typografické minimum, Redakční praxe, Nakladatelství, jeho provoz a organizace, Ekonomika titulu, Ekonomika knižního podniku, Kniha a právní řád, Počítače v nakladatelství. Elektronické knihyx a knihy papírové. Přílohy: Písmenas s nečeskou diakritikou, Vybrané klávesové zkratky pro MS WORD 2003, resp. 2007, Principy českého třídění, Příklad objednávky pro tiskárnu, Optimální cena: teoretický model pro různé křivky zájmu čtenářů, Kolik dotiskovat (teoretický model), Teoretický model nakladatelského skladu, Formulář vzorové překladatelské licenční smlouvy, Poplatky vybíraní od dovozců a výrobců kopírdk a tiskáren, Rozdělovací plám DILIA (2009), Zákon o neperiodických publikacích, Rady nakladateli, který začíná a chce se profesionalizovat.

 

Krátce o knize:

Autor popisuje situaci nejen na českém knižním trhu, ale také v západní Evropě, Na reálných statistických datech vyvrací bláboly (ničím nepodložené) konzervativnách „myslitelů“, že volná tvorba ceny snižuje cenu zboží. Uvádí data o průměrné ceně knih v zemích, kde byla jednotná tvorba ceny kniha a byla zrušena. Cena knih vzrostla a trh se výrazně monopolizoval, V řadě zemí i západní Evropy je pevná tvorba ceny knihy. Vydavatel stanoví cenu knihy a všichni musí tuto cenu dodržovat, u nás byla tato praxe zrušena v roce 1990 a byla zrušena i zvýhodněná cena poštovného na knihy. Zvýhodněná cena poštovného na knihy je stále např. v USA a určitě to pomohlo internetovým prodejcům jako je AMAZON atd. Knihy se v zemích, kde je větší trh prodává zhruba za pěti násobek výrobní ceny knihy a u nás, kde je menší trh a menší náklady cca za 3,5 násobek. Naší vydavatelé tak mají nižší zisky, pokud nějaké mají.

Autor knihy uvádí důležité informace o ISBN, způsobu konstrukce tohoto jednoznačného identifikátoru (celosvětového) knih, informace o povinných údajích, uváděných v knihách, povinných výtiscích, odváděných bezplatně do několika českých knihoven všemi slušnými vydavateli, respektujících zákon a povinné nabídce. Asi 20 knihovnám v ČR musí vydavatelé nabídnout do fondu nově vyšlé knihy. Tyto knihovny ovšem musí, pokud nabídku využijí, knihy zaplatit. Stačí porovnat nesmysly, které se objevily nedávno, o tom, že poslanci dostávají zadarmo pornografii. Tiskoviny nejsou určeny poslancům, ale Knihovně Parlamentu České republiky a tato knihovna je zařazena nikoliv mezi adresáty povinných (tedy bezplatných) výtisků, ale mezi knihovny, který musí učinit vydavatel povinnou nabídku. Československo bylo (údajně) v roce 1920 prvním státem světa, který tento institut povinných výtisků zavedl a tento zákon byl ve své době považován za nejlepší na světě a byl příkladem pro jiné státy. Jedna konzervativní „politička“, která dříve zacláněla v Poslanecké sněmovně (před tím byla manekýnka), prosadila změnu zákona, který ve své době připravoval ministr kultury Pavel Dostál, s tím, že povinné výtisky jsou jakýmsi znárodňováním. A tak musel ministr okamžitě po schválení připravit novelu. Vzhledem k prodejním cenám knih, jak uvádím výše, ve vztahu k výrobním cenám, to vydavatele příliš nezatěžuje a já osobně, jako malý vydavatel považuji i povinné výtisky jako určitý marketing, ale tento příběh jsem doplnil já, autor knihy o něm nepíše.

Vzhledem k rozvoji počítačové technologie a DTP, převzali typografii knih někdy i zdatnější uživatelé či autoři nebo přímo vydavatelé, kteří nemají profesionální vzdělání v typografii a tak se často v knihách objevují prohřešky, které mohou snížit vydavatelé po přečtení typografického minima v knize. Podobně je tomu s redakční prací, vzhledem k razantnímu pádu nákladů knih se někdy vydání knihy musí obejít bez redakční práci, nebo se tato činnost nahradí jedním člověkem. Podobně je tomu s jazykovou korekturou, která byla někdy nahrazena spellcheckerem v software. Autor knihy ale uvádí i korekturní značky používané jazykovými korektory. Nechybí poznámka o OCR, tedy převedení rukopisu z vytištěné podoby do textové podoby v počítači pomocí skeneru a sfotwaru OCR, např. pořízeném na psacím stroji, nebo když se připravuje nové vydání knihy, která vyšla v minulosti, přímo z knižního výtisku.

Přesto, že u nás existuje několik tisíc vydavatelů, dosud neexistuje počítačový systém zcela vhodný pro vydavatelské domy, který by integroval práci celého redakčního týmu, včetně sledování prodejů, výpočtů ceny knihy, atd. Autor knihy uvádí ekonomiku titulu pro různé náklady, hledání optimální ceny a nákladu, který bývá rozhodující pro dosažení zisku. Vydavatelská činnost je finančně nákladná a prodeje knih se liší podle roční doby, ale také žánrově dle zaměření knihy. Autor píše i o knihkupectvích, o tom, jak se využívá stále více komisního prodeje, o největších distributorech knih, a o přínosu knihoven pro knižní trh a ekonomiku vydavatelské činnosti. Vladimír Pistorius, autor knihy, seznamuje čtenáře také s autorskými právy, výši honorářů pro jednotlivé tvůrce knihy, od autora, k překladateli, typografovi, ilustrátorovi, tvůrcům obálek atd.

Z hlediska ekonomiky prodeje je vzhledem ke klesajícím nákladům knih důležitá informace, že knihtisk a hlubotisk prakticky vymizel a objevila se nová technologie tisku knih, digitální tisk, který je ekonomický už při vydání knih v nákladu několika desítek či stovek výtisků a umožňuje zmenšit kapitálu utopeného ve skladu vydavatele a levný dotisk.

Předposlední kapitola je o počítačích v nakladatelstvích, tedy o výše zmíněných informačních systémech, databázích knih na Internetu, významných adresách na Internetu, výstřižkové službě atd.

Na trhu se objevují elektronické knihy a čtečky elektronických knih. Uvidíme, zda a jak se s jejich objevením promění knižní trh.

Kdybych o předchozích vydáních věděl v době, kdy jsem vydal své 2 knihy, tak jsem si mohl odpustit velké výdaje a zmíněné učení pokusem a omylem, včetně vlastního objevení digitálního tisku, odhadu nákladu knih, atd.

Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo uvažuje o vydání knih, založení vlastního vydavatelství, tak mu knihu zkuste doporučit.

 

RNDr. Karel Vašíček

exučitel matematiky, exprogramátor,

malý vydavatel, invalidní důchodce na plný úvazek

 

Příště Příručka nakladatelského redaktora, vydavatelství Pavel Mervsrt

 

k_vasicek
Jsem učitel matematiky, deskriptivní geometrie, pracoval jsem jako programátor, zajímám se o fotografování, podílím se na organizaci Filmového klubu PARDUBICE, jsem invalidní důchodce, vzhledem k tomu, že kdyby mš vzali invalidní důchod, tak bych asi logicky musel pracovat jako učitel, vidím, jak klesla úroveň na gymnáziiích i na univerzitách, tak bych neměl příliš chuť znovu učit

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.