Josef Gruber a Obzor národohospodářský IX.

Časopis se výslovně orientoval na ekonomická témata. Do škatulky Různé otázky bylo možné zařadit toliko článek věnovaný výzkumnictví. V celém tomto období největší prostor dostaly články, věnované zahraničně politickým tématům (sovětská měna, průmyslová výroba, reálné mzdy, ústava a vlastnictví, měnová situace Francie a Anglie, vývoj světové krize, sociální úvěr, operace na volném trhu a cedulová politika v USA, mezinárodní půjčky, vzestup velkoobchodních cen, vznik Velkoněmecka, plány na organizaci střední Evropy, celní sazebník, organizace peněžnictví a pojišťovnictví, pracovní práv a uspořádání prostoru v Říši, příliv zlata do USA, státní rozpočet Itálie, Itálie a Středozemní moře, rumunská měna, měna a válka, světový obchod a výroba železa, hospodářské uspořádání Evropy). Stejně tak nadprůměrný zájem s výjimkou roku 1939 přitahovala témata finančního hospodářství (daň z obratu, spotřební daň, daně, odpisy, regulace rozšiřování podniku, podpora vývozu, berní řízení, správní soud, finanční správa, politická soustava a průmysl, hospodářská politika, občanský zákoník, zmocňovací zákony, finanční a hospodářská samospráva, kartelový poplatek, veřejné investice, dozor nad kartely) a československé ekonomiky (obrana státu, stavebnictví, zasedání hospodářské rady Malé dohody, hospodářská součinnost ve střední Evropě, cizinecký a cestovní ruch, vývoj mezd a tvorba cen, zásobování, slovenská ústava, hospodářská situace českých zemí, hospodářská konjunktura, území Protektorátu, řešení židovské otázky). 

 V letech 1936, 1938 a 1940-1941 na sebe strhla pozornost doprava (vodní a železniční i silniční, poštovnictví, podpora motorismu, dopravní následky připojení Rakouska k Německu, význam německých průplavů, dopravní politika). V r. 1941 se o zájem čtenářů ucházely též články s národohospodářskou tématikou (individualismus a korporatismus, Englišova Soustava národního hospodářství, význam podnikatele, teorie životního prostoru, válečné hospodářství, funkce ceny, liberalismus, socialismus a korporatismus, celní unie, poznávání hospodářství, hospodářský nábor, dluhopisy, nepružné ceny). Otázky z oblasti peněžnictví se do popředí pozornosti dostaly rovněž až závěru tohoto období v 1941 (devaluace, devizová politika, hypotekární úvěr, úrokové sazby, operace na volném trhu, obchodní směnka, pojišťovnictví, hospodářské záložny, měna v Protektorátu, bankovnictví, pojištovnictví, bezpeněžní platební styk). Sociální otázky (nezaměstnanost, penzijní a sociální pojištění, populace), obchod (obchodní zákon, československý vývoz, celní unie s Německem, vývozní technika), průmysl (jeho státně politický význam a organizace, zušlechťující průmysl, uhelné hospodářství, řízené hospodářství a cukerní průmysl, povinná organizace řemesla) a zemědělství (scelování pozemků, celní jednota s Říši),  průmysl), statistika (krize, trhu práce, měnových disparit) a zemědělství (obilní hospodářství, hodnota zemědělské výroby) v celém tomto šestiletí přišly zkrátka.

 V r. 1936 největší počet, tedy deset článků připadl na téma finanční hospodářství, pak následovaly peněžnictví a československá i světová ekonomika.  Každému tomuto tématu bylo věnováno pět článků. O rok později dominovala časopisu témata finanční hospodářství (13 článků) a zahraniční otázky hospodářské (8 článků). V roce 1938 měly zaujmout zájem čtenářů články z oblasti československé a světové ekonomiky (po 7 článcích), následované dopravnictvím (6 článků) a obecnými otázkami hospodářskými (5 článků). V následujícím roce nutnost vyrovnat se ztrátou Sudet a později také Slovenska vedl k publikování dosud největšího množství článků o zahraničních otázkách hospodářských v jednom ročníku (25 článků). Velký zájem se též soustředil na hospodářství Československa (9 článků). Po pěti článcích si mezi sebou rozdělila témata obecné otázky hospodářské a peněžnictví, měna, banky. V roce 1940 se zabývalo zahraničními hospodářskými otázkami 21 článků, hospodářstvím Československa 11 článků, peněžnictvím 6 článků. Stejné množství článků pak připadlo na obchod.

 Za celé toto šestiletí mapovala redakce národohospodářství v těchto proporcích: dopravnictví 24 článků, finanční hospodářství 40 článků, hospodářství Československa 37 článků, obecné otázky hospodářské 24 článků, obchod 15 článků, peněžnictví 25 článků,  průmysl  6 článků, různé otázky 1 článek, sociální otázky 7 článků, statistika 1 článek, zahraniční otázky hospodářské 71 článků, zemědělství 7 článků.

 Za zmínku stojí, že v r. 1937 na stránkách Obzoru národohospodářského opět objevil článek od prof. Dr. Jana Krčmáře (předtím 1916) a poslední, tedy pátý článek Jaroslava Preise (předtím 1902, 1903, 1927, 1928). V oněch letech redaktor Ing. Dr. Vl. Klimecký, který sám napsal pro časopis celkem 38 článků, se opíral tedy jak o své vlastní autorské schopnosti, tak o početný okruh stálých spolupracovníků, mezi které mohl počítat následující autory článků:   Jaromír Berák, Vladimír Dědek, Karel Engliš, Zdeněk Fafl, Vilem Funk, Josef Fuxa, Jiří Havelka, František Hodač, Jiří Hejda, Miloš Horna, Rudolf Hotowetz, Leopold Chmela, Václav Chytil, Ivan Jež, Alois Král, Lad. Krátký, Jan Krčmář, Vl. Klumpar, Jindřich Mayer, František Peroutka, Vilém Pospíšil, Jaroslav Preiss, St. Režný, Emil Schönbaum, Václav Schuster, Pavel Smutný, Antonín Šourek, Karel Uhlig, František Valina, Karel Viškovský,  Vl. Vybral, František Weyer, Emil Zimmler. Celkem šlo o 34 stálých přispívatelů.

 Pro práci v časopise byli také získáni další, i když často jednorázoví přispívatelé:  A.M.Bajkov, Rudolf  Barta, Josef Baruněk, I. Beneš, Josef Blecha, Jan Bobek, J. Bruthans, Jan Čakrt, Bořivoj V. Černý, Dominik Čipera, J. Deyl, Zdeněk Doyl, A. Došek, Rudolf Dominik, Ladislav František Dvořák, V.J. Friendrich, Jan Frohlich,  Jaroslav Halhuber, Frant. Hančl, Vladimír Hanzlík, Vladimír Heimrich, František Hofman, Karel Hoch, Ant. Houdek, Miroslav Horka, Václav Chalupný, Ludvík Jakubka, Jan Janáček, Břetislav Jurček, A. King, J. Kliment, Ludvík Koníček, Miloš Kopal, Ferd. Krejčí, Rudolf Křemen, Josef Kubálek, Vl. Líbal, Vl. Mandl, Ervín Mayer, Marie Mazánková, Vladimír Minařík, Antonín Mužák, Václav Naxera, Zdeněk Neubauer, Mil. Niederle, Radomír Otčenášek, Antonín Patočka, Ladislav Patočka, Theodor Pistorius, František Pošvař, František Pospíšil, František Potužil, Adolf Procházka, Josef Procházka, Rudolf Procházka, Ladislav Rašin, Frant. Rouček, Zdeněk Ross, Otto Schmidt, Ant. Srba, Jaroslav Slavíček, Josef Smitek, Emil Sochor, Alois Stejskal, František Stránecký, Ladislav Suchý, G. Švamberg, František Špička, Stanislav Šula, Jiří Tilsch, Rudolf Turčin, Karel Urban, Rudolf Valoušek, Ladislav Vašíček, Oldřich Vích, Karel M. Webr a Jar. Zimmer. Celkem se jednalo o 77 nových autorů.  Dohromady tedy v letech 1936-1941 pod 256 články v Obzoru národohospodářském  bylo podepsáno 111 autorů.

 Ve spolupráci na konečné podobě každého ročníku časopisu přestali spolupracovat oproti předcházejícímu pětiletí aktivně s redakcí páni autoři J. Auerhan, Karel Beneš, Karel Doležal, Josef Dvořák, Karel Drážek, Adolf Ernest,  Karel Hudec, Vlad. Ibl, Otto Kapp, Jaroslav Kratochvíl, Ivan Krno, Alfred M. Mayer, Zdeněk Mikyska, Vilibald Mildschuh, Vojtěch Mixa, Vladimír Nosek, Miloš Stádník, Jaroslav a Bohdan Živanský [20 autorů].

 V r. 1939 přešla redakce z číslování jednotlivých ročníků římskými číslicemi na jejich označování arabskými, respektive českými číslicemi. Počet stran časopisu vzrostl až na 787 stran v r. 1938. Obzor národohospodářský končí v r. 1941 svou existenci květnovým číslem předčasně v souvislosti se zahájením války Říše proti Sovětskému Svazu.

 Pozn. :

Vladimír Klimecký (31.12.1901 Vojtěchov – 2.4.1968 Praha) byl českým ekonomem, publicistou a redaktorem národně hospodářské rubriky Národních listů.

Obr. Doc. JUDr. Václav Chytil (upraveno a převzato z webu Masarykovy univerzity v Brně