Josef Gruber a Obzor národohospodářský X.

Ve všech třech ročnících dominují články, které lze přiřadit k tématu Obecné otázky hospodářské. Finanční hospodářství, Československé hospodářství a obchod jsou rozebírány především v 48. ročníku.  Peněžnictví a sociální otázky jsou diskutovány ponejvíce ve 49. ročníku. Na okraji pozornosti zůstává po celou dobu zemědělství. Zcela chybí články z dopravnictví.

Nový redaktor Leopold Šauer při příležitosti obnovení vydávání časopisu Obzor národohospodářský v r. 1947 po šesti letech v jeho prvním čísle v úvodníku Do nových ročníků, v němž vytyčil jeho program, spíše cíl, zdůraznil, že zastavení vydávání časopisu uprostřed jeho 46. ročníku v 1941 souviselo s tradicí Obzoru a celkovým jeho zaměřením, které plnil na poli odborného hospodářského zpravodajství, jež bylo nepohodlné okupačním úřadům, a přihlásil se k úvodnímu prohlášení vydavatelství a redakce v prvním čísle Obzoru: Nechtějíce se vázati ani na určité směry národohospodářské, aniž chtějíce sloužiti výhradnému hájení zájmů kterékoliv třídy hospodářské a společenské, máme za jediný účel pěstovati národohospodářské vědění v českém národě, šířiti znalost hospodářských poměrů jeho a přispívati všemožně k hospodářskému jeho povznesení. Jsouce ke všem oprávněným směrům co možná tolerantní a liberální, nevyhneme se žádné otázce pro nás v jakémkoliv směru důležité a připustíme vždy věcnou polemiku s názory od nás hájenými. 

Leopold Šauer připomenul, že se tak se také po léta dělo a že poválečné velmi podstatné zásahy do hospodářství vyžadují, aby právě proto, že je v nich tolik nového a nevyzkoušeného, bude zapotřebí, aby Obzor národohospodářský kladl v tomto a příštích ročnících větší důraz na teorii národohospodářskou, než tomu bývalo dříve. Národohospodářská politika byla po desetiletí hlavním zájmem Obzoru. Jevy hospodářské jsou jevy hromadné, proto bude na statistiky kladen příslušný důraz. Určitá pozornost bude věnována dějinám jak národohospodářských nauk, tak i dějinám hospodářských institucí, zejména u nás, stejně tak způsobu účtování, bilancování, kalkulování a zdaňování a jeho projevu v cenách, o nichž se říká, že jsou ústředním problémem národního hospodářství. Stejnou pozornost jako průmyslu, dopravě, peněžnictví apod. chceme věnovat zemědělství, sociálním, právním a politickým aspektům hospodářského dění. Přes všechny změny zůstává základní postoj redakce k diskutovaným problémům nezměněně takový, jak byl před padesáti lety formulován prvním redaktorem Obzoru. Tento program se redakce v následujících třech letech plnila. [1] Skupinou ekonomů okolo časopisu Obzor národohospodářský byl uplatňován poněkud orrtodoxnější a konzervativnější přístup k ekonomické teorii než jaký se třeba prosadil v časopisu Nové hospodářství.

Rozbor obsahu a zaměření obou těchto periodik by ukázal, že jedním z impulsů pro další vývoj ekonomické teorie se staly rozbor a kritika základních idejí rakouské školy o vztahu socialismu a svobody. Bylo odmítnuto Hayekovo pojetí socialismu jako cesty do otroctví a Misesovy teze o nemožnosti racionální kalkulace za socialismu: Hayekova svoboda je svobodou pro malou hrstku vlastníků výrobních prostředků a nikoliv pro masy pracujícího lidu.

Jaroslav Nebesář, tehdejší guvernér Národní banky československé, v desátém čísle posledního ročníku Obzoru národohospodářského v článku Problém kalkulační základny v socialismu tvrdil, že obtíž je v tom, jak jsou chápány náklady, zda máme na zřeteli náklady jako námahu a prostředky nutné k vyrobení věci (pain costs, embodied costs), či zda při nákladech uvažujeme o tom, čeho se vzdáváme, aby se výrobek vyrobil (oportunity costs, displacement costs). I v socialismu je nutno užitkovou újmu posuzovat. Od kapitalistického hospodářství jest jen ten rozdíl, že namísto roztroušených ideálů o blahobytu či zvětšeném štěstí, prosperitě a podílu jednotlivce klade se rozhodnutí o konečném cíli do rukou centrální autority … plánované hospodářství usiluje hlavně o dvě věci  - o zvětšenou produktivitu a o spravedlivou distribuci. Nnarážíme i v socialismu na problém, zda společnost jako taková může být subjektem stanovícím hodnotu.

Nosným tématem se staly články o obecných hospodářských otázkách, případně o situaci v zahraničí. Pozornost, která byla věnována článkům o hospodářských otázkách zahraničních v 47. ročníku časopisu, tak je v následujících dvou letech přesunuta na články o obecných hospodářských otázkách, respektive na statistiku (49. Ročník).  Místo, které bylo věnováno finančnímu hospodářství a obchodu v 48. ročníku, zaujaly v 49. ročníku sociální otázky a peněžnictví. Články o průmyslu byly střídány s články o zemědělství (viz tabulka). Z 32 článků 47. ročníku je 9 věnováno zahraničním otázkám hospodářským, 7 obecným otázkám hospodářským, 3 průmyslu a živnostem, 2 finančnímu hospodářství. 

V závěrečné etapě existence časopisu si čtenáři nemohli doplnit své znalosti v oblasti dopravnictví (0 článků), museli se spokojit s četbou článků z oblastí finančního hospodářství (6 článků), hospodářství Československa (8 článků), obecných otázek hospodářských (28 článků), obchodu (7 článků), peněžnictví (12 článků), průmyslu (7 článků), různých otázek (4 články), sociálních otázek (5 článků), statistiky (4 články), zahraničních otázek hospodářských (22 článků), zemědělství (4 články).

Profesorovi JUDR. Ing. Leopoldu Šauerovi s redakčním kruhem pomohlo zajistit personální kontinuitu s předcházejícími ročníky následujících dvanáct autorů:  Jaromír Berák (13 článků v letech 1627, 1928, 1930, 1931, 1936, 1938, 1940, 1941), Bořivoj Černý (3 články v r. 1940), Karel Doležel (1 článek v 1931),  Zdeněk Fafl (13 článků v letech 1927, 1934, 1936, 1938, 1939, 1940), Miloš Horna (v r. 1941 člen redakčního kruhu, 8 článků v letech 1935, 1938, 1939, 1941) Leopold Chmela (8 článků v letech 1935, 1939, 1940, 1941), Alfréd Mayer (19 článků v letech 1908, 1909, 1910, 1911,1912, 1921, 1926, 1927, 1929, 1930, 1932, 1933, 1936), Zdeněk Neubauer (1 článek v r. 1939), Theodor Pistorius (1 článek v r. 1940), Stanislav Režný (8 článků), Miloš Stádník ( 1 článek v r.1932), Jaroslav Zimmer (2 články v r.1937). Z těchto stálých spolupracovníků časopisu v tomto období publikovali více než jednou autoři:  Jaromír Berák, Zdeněk Fafl, Miloš Horna, Leopold Chmela, Alfréd Maria Mayer, Zdeněk Neubauer, Miloš Stádník, Radovan Šimáček, Jaroslav Zimmer.

 Nově se podařilo zapojit panu profesorovi tyto přispívatele:  Lucián Benda (1 článek), Dušan Beneš (2 články), František Bernat (2 články), Bedřich Borges (1 článek), Otto Coufal (1 článek), Jiří Daněček (1 článek), Miroslav Franc (3 články), Bohuslav Glos (1 článek),  J.R. Hicks (1 článek), Ursula K. Hicksová (1 článek), Karel Hudec (2 články), Josef Charvát (2 články), Rudolf Konrád (1 článek), Karel Karásek (2 články), Miroslav Koudelka (1 článek), D. Koutník (2 články), Jaroslav Krejčí (2 články), Karel Lamberk (1 článek), Zdeněk Langer (1 článek), Jan V. Mládek (1 článek), Jaroslav Nebesář (6 článků), Josef Nožička (1 článek),  Jaroslav Okrouhlý (2 články), Jan Oliva (1 článek),  Miroslav Orlowski (2 články), Antonín Pimper, Antonín Poláček (1 článek), Josef Porket (1 článek), Josef Pražák (2 články),  Ladislav Rys, Josef Sommr (2 články),  Bedřich Spáčil (3 články), Vladimír  Svoboda,  Jaroslav Šíma (1 článek), K. Šťastný (1 článek), Michal Ubiria (1 článek),  Vitězslav Velimský (1 článek), Vladimír Veselý (3 články), M. Zelenka (1 článek), Pavel Zeman (1 článek), Oldřich Zika (2 články), ale někteří z nich už nebyli žádnými nováčky v oblasti národohospodářské publicistitky (například Drahomíra Palečková, Karel Karásek, Josef Nožička, Jaroslav Okrouhlý, Antonín Pimper, Jaroslav Šíma). Dohromady to činilo 42 autorů. Poslední tři ročníky časopisu Obzor národohospodářský byly zaplněny 107 články od 54 autorů.

Dílčí závěr

Za zmínku stojí, že v pozdějším období se publikačně i profesně uplatnili tito národohospodáři, respektive ekonomové, kteří publikovali na stránkách Obzoru národohospodářského v letech 1947-1950: Jaromír Berák, František Bernat, Zdenko Blažej,  Bohuslav Glos, Miroslav Koudelka, Josef Nožička (?), Kurt Rozsypal,  Bedřich Spáčil, Miloš Stádník, Leopold Šauer,  Jaroslav Šíma, Michael Ubiria, Václav Veselý, po peripetiích také Jaroslav Krejčí [Mezi tyto šťastlivce lze počítat i Františka Boreše, Václava Kadlece].

 Obr. Jaroslav Nebesář, významný český národohospodář s guvernér Československé státní banky (převzato z webu ČNB, kde lze najít i podrobnější životopis).