Politické zemětřesení v Bulharsku

13.4.2021 09:18
Bulharští voliči 4. dubna řádně zamíchali kartami, a přestože opět zvítězila strana současného premiéra B. Borisova, její koaliční potenciál je takřka nulový. Do parlamentu se dostalo šest politických stran – tři tradiční a tři nové, ale společnou řeč budou hledat jen obtížně.

Izolovaný Borisov

Konzervativní pravicová strana GERB sice zvítězila s 25,7 %, ale výrazně oslabila. Navíc přišla o koaličního partnera – Spojené patrioty – i o krajně pravicové hnutí Volja, které vládu podporovalo. Obě nacionalistické formace vypadly z parlamentu. Borisovova reputace je značně pošramocená kvůli četným korupčním aférám a lidé už jsou unaveni z jeho více než deset let trvající vlády. Všechny politické strany se v předvolební kampani vůči jeho osobě vymezovaly, a pokud by s ním nyní vstoupily do vlády, popřely by samy sebe. Nakloněn mu není ani levicový prezident Rumen Radev, se kterým má dlouhodobé spory. Je tedy otázkou, zdali bude vůbec Borisov po čtvrté pověřen sestavením vlády, nedisponuje-li parlamentní většinou.

Fiasko socialistů, vzestup populistů

Podle průzkumů byla trvale druhou nejsilnější formací Bulharská socialistická strana (BSP), které většina agentur přisuzovala 20 – 25 % preferencí. BSP se však stala hlavním poraženým těchto voleb, protože ztratila 37 mandátů a se 14,7 % skončila až na třetím místě. Socialisté musí spolknout hořkou pilulku, neboť dosáhli nejhoršího volebního výsledku od pádu komunismu. Druhé místo totiž zaujalo nové protikorupční populistické proevropské hnutí Tady je takový národ (ITN) zpěváka a televizní celebrity Slaviho Trifonova, které odmítá dělení podle pravolevé politické osy a klade důraz na prvky přímé demokracie, změnu volebního systému, zavedení volební povinnosti a elektronického hlasování, snížení počtu poslanců o polovinu (z 240 na 120) a ochranu rodinných hodnot. ITN získalo 17,4 % a nechce vstoupit do vlády s žádnou tradiční parlamentní stranou.  

Stabilní místo na politické scéně má uskupení hájící práva turecké menšiny – Hnutí za práva a svobody (DPS), které skončilo na čtvrtém místě s 10,3 % hlasů. Do Národního shromáždění pronikly ještě dvě protestní proevropské formace. Liberálně ekologická trojkoalice Demokratické Bulharsko (DB) se ziskem 9,3 % a populistická, protikorupční aliance šesti drobných stran kandidující pod názvem Vstávejte! Mafie, vypadni! (ISMV), jež pod vedením exombudsmanky M. Manolové oslovila 4,6 % voličů. Obě tato hnutí odmítají – stejně jako ITN – jakoukoliv vládní participaci s tradičními stranami, přičemž DB vylučuje spolupráci s GERB i bez Borisova v čele.   

Nová vláda v nedohlednu

Výrazné posuny na politické scéně a průnik tří nových hnutí do parlamentu významně komplikuje sestavení funkční vlády. Tři protikorupční strany mají dohromady pouze 92 křesel z 240. Spojení tří tradičních stran rovněž nepřipadá v úvahu. Jednou z variant možného vývoje je odchod B. Borisova z politiky, přičemž pod vedením nového předsedy by GERB mohl rozšířit svůj koaliční potenciál. Ale ani tato možnost není zárukou sestavení kabinetu, když jeden z lídrů DB avizoval, že spolupráce s GERB nepřipadá v úvahu za žádných okolností. Souhrnně lze konstatovat, že volby znamenají debakl pro socialisty a nacionalisty, Pyrrhovo vítězství pro GERB a úspěch pro nová hnutí bez jasné ideologie.

Politická strana / hnutí

Počet hlasů (%)

Počet mandátů

Rozdíl oproti volbám 2017

GERB – SDS

25,7

75

-20

ITN

17,4

51

---

BSP

14,7

43

-37

DPS

10,3

30

+4

DB

9,3

27

---

ISMV

4,6

14

---

Spojení patrioti (OP)

---

0

-27

Volja

2,3

0

-12

 

 

Foto: Bojko Borisov


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.