Josef Gruber a Obzor národohospodářský I.

Úvod

V dubnu 1900 Josef Gruber byl spolu s Františkem Drtinou a Tomášem Garrigue Masarykem autorem prohlášení tehdy založené Realistické strany. Stal se ministrem sociální péče v úřednické vládě Jana Černého.

Pan profesor má sice své heslo ve Wikipedii a 140. výročí jeho narození bylo v letošním roce už připomenuto. Avšak žádný z těcho mateirálů se nezimiňuje o tom, že ve věku svých třiceti let JUDr. Josef Gruber jako koncipista obchodní a živnostenské komory pražské převzal odpovědnou redakci Obzoru národohospodářského. Sám pak napsal pro časopis cca 100 článků, větší počet zpráv a recenzí (některé z nich pod pseudonymy, například, G., R.S., Rs., poslední v r.1925). Časopis redigoval téměř až do své smrti.

Vznik a první roky časopisu

První číslo časopisu Obzor národohospodářský vyšlo 21. prosince 1895, tedy právě před 110 lety,  jako čtrnáctideník. Od  r. 1898 až do posledního ročníku byl časopis zpravidla vydáván jako měsíčník kromě buď měsíců července a srpna, nebo pouze srpna. Pravidelné vydávání časopisu bylo přerušeno dvakrát, jednou na několik měsíců na počátku první světové války, podruhé v období mezi červnem 1941 a srpnem 1947. Poslední číslo jeho 49. ročníku spatřilo světlo světa 23. června 1950.

Ve vedení tohoto časopisu se vystřídali postupně významní čeští ekonomové profesor Dr. Josef Gruber (1895-1925), Prof. Dr. František Hodač (1925-1937), Doc Ing. Dr. Vladimír Klimecký (1934-1941), prof. JuDr. Ing. Leopold Šauer (1947/1948),  kteří kolem sebe dokázali shromáždit desítky spolupracovníků.  Pro poslední dva ročníky nebyl redaktor uveden, vydávání časopisu řídil redakční kruh.

Redakce a vydavatelstvo na první straně nového časopisu zveřejnily prohlášení, v němž se psalo: V posledním roce se vzácnou jednomyslností a nebývalým v té příčině důrazem touženo u nás po lepší organisaci naší národní práce hospodářské. Není to jen okolnost, že povšechné veliké otázky národohospodářské a sociálněpolitické, krise rolnická, úpadek maloživností, otázka dělnická atd. v nynější době vůbec zvláštní ostrosti a významu nabyly, nýbrž i specificky národní důležitost jejich pro nás, která hlasy po národohospodářské organisaci naší vyvolala a o provedení této organisace sjezdem národohospodářským a zřízením české společnosti národo­hospodářské se pokouší. Do služby tohoto proudu, toužícího přispěli k nápravě toho, co u nás v boji za práva národní a politická ve směru hospodářském bylo zameškáno, vstupujeme i my svým Obzorem národohospodářským. Nechtějíce vázati se ani na určité směry národohospodářské, aniž chtějíce sloužiti výhradnému hájení zájmu kterékoliv třídy hospodářské neb společenské, máme za jediný účel pěstovati národohospodářské vědění v českém národě, šířiti znalost hospodářských poměrů jeho a přispívati všemožně k hospodářskému jeho povzneseni buzením podnikavosti, svépomoci a smyslu pro spolčování, předváděním skvělých vzorů domácích i cizích, soustavným sledováním výrobní a obchodní čin­nosti vlastní i jiných národů, s námi v úzkém spojení jsoucích a pod. Jsouce ke všem oprávněným směrům co možná tolerantní a liberální, ne­vyhneme se žádné otázce pro nás v jakémkoli směru důležité a připustíme vždy věcnou polemiku s názory od nás hájenými. Za těmito cíli jsme hotovi k obětem osobním i hmotným. Je-li pravdou, že nastala u nás skutečně doba soustavnější péče o otázky, národohospodářské, že uznává a pociťuje se všeobecně potřeba hlubšího vědění národohospodářského a důkladnější znalosti vlastních našich poměrů hospodářských i sociálních, nepochybu­jeme, že dostane se nám co nejusilovnější podpory se strany odběratelstva i přispěvatelstva. A abychom si podpory té zasloužili, o to chceme se poctivě přičiniti.

Spolupráci přislíbili universitní profesor JUDr. Albín Bráf (napsal pak pro časopis 12 článků, poslední v r. 1910); se­kretář obchodní komory pražské a poslanec Dr. Josef Fořt (1 článek); náměstek sekretáře obchodní a živno­stenské komory pražské JUDr. František Čuhel (2 články); profesor Československé obchodní akademie v Praze JUDr. L. Dvořák (1 článek v r. 1912); c. k. soudní auskultant JUDr. Vladimír Fáček (5 článků, poslední v r.1912); sekretář zemského vý­boru království Českého JUDr. Frant. Fiedler (13 článků, poslední v r.1906); koncipista zemského výboru a profesor Českoslovanské obchodní akademie JUDr. Jaroslav Hans; sekretář městské spořitelny v Praze JUDr. Cyril Horá­ček (32 článků, poslední v r.1929); advokátní koncipient JUDr. Václav Choc; profesor Českoslovanské obchodní akademie a ředitel obchodních škol odborných v Praze Jan Koloušek (15 článků, poslední v r.1911); profesor Vyšší hospodářské školy v Táboře JUDr. Jan Kožaný; advokát JUDr. Eduard Körner (1 článek v r. 1923); advokátní koncipista JUDr. P. C. Nesý; koncipista zemského výboru JUDr. Rudolf Pilbauer (13 článků, poslední v r. 1907); ad­junkt městské statistické kanceláře a místopředseda Vý­vozního spolku JUDr. Jan Srb; advokát JUDr. Václav Šílený v Tišnově; sekretář českého od­boru zemědělské rady král. Češ. JUDr. Karel Viškovský (12 článků, poslední v r.1938) aj.

Naprostá většina z osobností (celkem 11, například Bráf, Čuhel, Koloušek, Pilbauer, Vyškovský), které přislíbily svou spolupráci při založení časopisu, přinejmenším autorsky se také podílela na utváření jeho konečné podoby. Teprve ve druhém ročníku se lze setkat s článkem od Fr. Fiedlera a ve čtvrtém ročníku lze se setkat s článkem od C. Horáčka.

Kromě těchto byli pro trvalejší spolupráci získáni také další autoři, kteří publikovali také v dalších ročnících časopisu (Josef Schneider, Antonín Stiller). Ve třetím ročníku podpisuje podrubriku Hospodářské zprávy značka M.P. , podrubriku Sociální zprávy značka K., respektive K.H. Rubriku Menší zprávy František Kretz. V pátém ročníku byla ohlášena výrazná změna ve vedení časopisu. Vedení jednotlivých rubrik bylo svěřeno P.S.(Hospodářské rozhledy), P. T. (Sociální) a  F.H. [František Hlaváček?] (Vývozní).

Pro časopis začali psát dále F.A. Borovský, Karel Čermák, František Fiedler, Josef Fořt, Antonín Hajn, Vladimír Hanačík, Jan Herben, František Hlaváček, Boh. Holman, Vojtěch Hořínek, Rudolf Hotowetz, Karel Chytil, Jan Jakubec,  F.X. Jiřík, F. Kaizl, Karel Kalal, F. Klásek, Bohd. Klineberger, F. Koráb, Frant. Koželuha, Frant. Kretz, J. Lošták, Josef Lukáš, František Macek, Ladislav Martinů, Fr. Modráček, Quidam, Štěpán Radič, František Rössler, K. Rychlík, Josef Řivnáč, Vaclav Schuster, G. Schmorranz, Eugene Schwiedland, O. Sýkora, E.B. Šimek (pseudonym Fr. Čuhla), Jan Třeštík, Josef Vrba, Rudolf Vrba, L.M. Zeithammer, Karel Zdráhal. Tedy na 52 autorů se podílelo na sepsání 177 článků.

Tematické zaměření

První redaktor Gruber rozdělil časopis do rubrik Články, Menší zprávy (národohospodářské, sociálně-politické, vývozní), Věstník Jednoty [v některých ročnících Věstník jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách], Věstník Vývozního spolku (do r. 1909), Knihy a časopisy, respektive Věstník Českého obchodního muzea (1898). V roce 1899 vznikla nová rubrika Rozhledy. V roce 1900 se rubrika Menší zprávy přejmenovává na rubriku Menší zprávy a rozhledy (Hospodářské, Sociální, Vývozní).

Podle oznámení Nakladatelství a knihtiskárny J. Otta v Praze, uveřejněného v prvním čísle prvního ročníku časopisu Obzor národohospodářský nový čtrnáctideník měl pěstovati veškeré obory národního hospodářství (zemědělství, malý i velký průmysl, obchod, dopravnictví i úvěrnictví), dále hospodářskou statistiku a sociální politiku.

V prvních pěti ročnících byla především věnována pozornost finančnímu hospodářství, průmyslu (postavení maloživnostníků, domácí a textilní průmysl), zahraničnímu obchodu, čtvrtý a pátý ročník časopisu v souvislosti se snižujícím počtem článků se zaměřil ještě na české hospodářství a mapování situace v zahraničí. Nejenom v tomto, ale i v dalších pětiletích se lze setkat s články, věnované otázkám sociálně ekonomického rozvoje regionů.

V prvním ročníku redaktora i autory zaujali nejvíce průmysl (domácí, textilní, postavení maloživnostníků), peněžnictví (úrok, bimetalismus, hypotéky) a zahraniční otázky hospodářské (výstavy v zahraničí). V druhém ročníku se časopis zaměřil na finanční hospodářství (české zemské finance, přímé daně, kartely, finance samospráv) průmysl (organizace a podpora živnostníků, truhlářský průmysl), peněžnictví, (měna, meliorační úvěr) a zahraniční otázky hospodářské (výstavy, vývoz). V třetím ročníku se rozšířil výrazně tematický záběr časopisu. Po odborné stránce zaměřil na průmysl (živnostenské hnutí, výroba dýmek, domácí průmysl tkalcovský, soukenictví), peněžnictví (banky, bimetalismus), na obchod (obchodní školství), ale také na obecné hospodářské otázky (české národohospodářské snahy). Čtvrtému ročníku časopisu vévodí články, věnující se zemědělství (obilní skladiště, zemědělská velkovýroba), zahraničním (vývoz do Ruska) a obecným hospodářským otázkám (katedrový socialismus, teorie hodnoty, Bernstein) a průmyslu (domácký průmysl, výchova živnostenstva). Pátý ročník rozebírá především průmysl (čtvrtina všech článků, témata klesání cen řemeslných výrobků, organizace maloživnostníků), v menší míře pak hospodářství Československa, zemědělství a zahraničně politické otázky. Měně se tedy dařilo pěstovat dopravnictví, hospodářskou statistiku. Nejrovnoměrněji byl rozčleněn třetí ročník časopisu. Čtvrtý a pátý ročník se výrazně specializoval toliko na vybraná témata, jiné zase zcela opomenul.

Celkově  byly věnovány v tomto období dopravnictví 4 články, finančnímu hospodářství 19 článků, hospodářství Československa 15 článků, obecným otázkám hospodářským 14 článků, obchodu 8 článků, peněžnictví 21 článků, průmyslu 37 článků, různým otázkám 17 článků, sociálním otázkám 14 článků, statistice 1 článek, zahraničním otázkám hospodářským 18 článků a zemědělství 15 článků.

Podle programového článku Několik slov o národním hospodářství od Františka Čuhela, který publikoval tehdy nejenom v tomto časopise, ale také v časopisu Osvěta (ne vždy)  pod jménem Dr. E.B. Šimek, tak v českých podmínkách termín národní hospodářství jako soubor hospodářských aktivit politicky samostatného národa je třeba rozšířit, což je úkol ve vztahu Česka k EU aktuální obzvlášť dnes: Hospodářství národa, jež nemá politické samostatnosti, předmětem vědeckého bádání dosud nebylo. Pro naše české poměry jest tedy výsledkem, že věda národohospodářská může nás sice poučit o tom, jak nabývají blahobytu jednotlivci, a jaká musí býti politika rakouská, aby došli největšího blahobytu rakouští občané, resp. ve skutečnosti ti, kdož mají vliv na vládní moc, avšak nikoliv o tom, jak dlužno uspořádati naše hospodaření, aby co nejvíce povznesen byl blahobyt českého národa. A tento nedostatek ztenčuje pro nás velmi podstatně hodnotu vědění národohospodářského, jak je ostatní národové civilisovaní dosud vzdělali. Neboť co nám pomůže sebe lepší znalost toho, jak by vláda rakouská měla ve prospěch povznesení blahobytu příslušníků českého národa působiti, když nemáme toho vlivu, abychom ji ku provádění příslušných opatření přiměli, a když naopak příslušníci jiných národů, majíce politickou moc v ruce, ji v náš neprospěch využitkují, tak že národ náš buď čím dále tím více chudne, nebo bohatne-li, bohatne tempem zůstávajícím daleko pozadu za ostatními národy.

V celém tomto pětiletí časopis si zachoval rozsah 536 stran, jehož bylo poprvé dosaženo ve čtvrtém ročníku. Od tohoto ročníku byl také časopis zasílán všem členům Jednoty průmyslové zdarma. V každém roce pak vyšlo vždy 11 čísel (s výjimkou srpna).  

Obzor národohospodářský v letech 1901-1905

V letech 1901-1905 časopis věnoval ve zvýšené míře pozornost ve všech pěti ročnících různým tématům, ve čtyřech ročnících průmyslu, statistce a sociálním otázkám, ve třech ročnících dopravě, ve dvou pak finančnímu hospodářství, peněžnictví a zemědělství, v jednom obecné ekonomii, české ekonomice a vývoji v zahraničí. Ve svém šestém ročníku se časopis zabýval především otázkami dopravy, průmyslu a živností, v sedmém ročníku dominoval zájem o sociální otázky (8 článků), pak o průmysl, v osmém se zájem přesunul na vývoj vnitřní a zahraniční ekonomiky (4 články). V devátém ročníku vždy tři články byly věnovány obecným hospodářským otázkám, peněžnictví, průmyslu a dalším různým otázkám. V desátém ročníku se redaktoru Grubrovi podařilo soustředit pozornost autorů na otázky vývoje české a zahraniční ekonomiky (celkem osm článků).

Věrnost časopisu zachovali samozřejmě Josef Gruber, pak ještě Vladimír Fáček, František Fiedler, Cyril Horáček, Vojtěch Hořínek, Rudolf Pilbauer, Štěpán Radič, Václav Schuster, Antonín Stiller, Karel Viškovský (celkem 10 autorů)

V časopise začalo publikovat 34 autorů: K. Beneš, Richard Fischer, F.V. Goller, B. Holman, Emanuel Chalupný, Rudolf Hotowetz, František Hlaváček, Karel Husník, Alois Klíma, Dobroslav Krejčí, Šimon Kolařík, Adolf Kott, F. Kučera, Albert Maysl, Bohuslav Müller, V. Nermut, K.J. Němec, Parvus, Josef Pilař, Rudolf Pilát, Karel Polák, Václav Pramen, Jaroslav Preis, Rudolf Rössler,  Jaroslav Salaba, Emanuel Schindler, Karel Svoboda, Miloš Švácha, Zdeněk Tobolka, Vincenc Uzel, Lev Winter, J. Zásadský, Theodor Živanský, Ivan Žmavs. V časopisu publikuje v r. 1904 článek první žena (M. Wanklová). Tedy celkem 44 autorů publikovalo v časopisu 102 článků.

V absolutních číslech to znamenalo, že bylo publikováno v tomto pětiletí na téma dopravnictví 11 článků, států a finančního hospodářství 4 články, hospodářství Československa 13 článků, obecné otázky hospodářské 6 článků, ochod a obchodní politika 5 článků, peněžnictví, měna a banky 7 článků, průmysl a živnosti 18 článků, různé otázky 10 článků, sociální otázky a politika 17 článků, statistika 5 článků, zahraniční otázky hospodářské 9 článků a zemědělství 7 článků. Postupně klesl počet článků z 22 na 18.

V r. 1902 se rubrika Rozhledy opět oddělila od rubriky Menší zprávy a rozhledy (Hospodářské, Sociální, Vývozní), aby se v následujícím roce opět obě rubriky spojily. V roce 1908 je rubrika nazvána jako Zprávy a rozhledy (Hospodářské, Sociální).

Zatímco v prvním ročníku, kdy ještě časopis nebyl orgánem Jednoty průmyslové, šlo hovořit o poměrně vyvážené pozornosti, která byla věnována jednotlivým oblastem národního hospodářství, tak celkově v prvních patnácti letech redaktor Gruber se především zaměřil na publikování článků, zabývající se průmyslem (s výjimkou  r. 1903 a  r. 1910), a to ve větší míře než se tímto tématem zabývaly výše uvedené přednášky České společnosti národohospodářské v letech 1921-1940.  Obdobně zvýšená míra zájmu se projevila v prvních pěti letech o témata finančnímu hospodářství, hospodářství Česka a vývoji v zahraničí, v dalších deseti letech časopis na svých stránkách se věnoval sociálním otázkám a rozšiřoval svůj tematický záběr (různé otázky). Doprava na jeho stránkách byla diskutována ve větší míře v letech 1901, 1903-1905, statistika v letech 1902-1905 a 1907, zemědělství v letech 1899, 1900, 1902, 1905, 1906, 1910 (tabulka 2-3). Peněžnictví byla věnována pozornost v letech 1896 a 1901 a 1904. Pro první pětiletí platilo, že enormní počet článků o průmyslu v prvních dvou letech 1896-1897) se snižuje v následujících třech letech (1898-1900) ve prospěch obecnějšího tématu česká ekonomika.

V letech 1906-1910 Obzor národohospodářský se profiloval jako měsíčník (s již uvedenou výjimkou měsíce srpna), který převážnou část svého rozsahu 536 stránek věnoval především (38 článků) otázkám průmyslu a zemědělství. V XI. ročníku měly stejnou prioritu články, věnované sociální problematice, ve XII. ročníku články zabývající různým problémy.  XIII. ročník se obíral také ve stejné míře zahraničními hospodářskými otázkami. Ve XIV. ročníku byl kladen důraz rovněž na sociální otázky a politiku.

V XV. ročníku bylo možné nalézt 6 článků věnovaných vývoji v zahraničí, 5 článků na různá nespecifikovaná témata, po 3 článcích k tématu průmysl a živnosti, statistiky a zemědělství. Počet článků narostl z 22 na 29 článků v závěru tohoto období. Lze říci, že pan redaktor Gruber se snažil o zvýšení pestrosti a čtivosti jim vedeného odborného časopisu, který preferoval v celém pětiletí ve větší míře kromě průmyslu především témata vývoje v zahraničí a poněkud možná překvapivě sociální politiky. V XIII. ročníku lze poprvé nalézt překlad článku (Dr. Karhan) od A. Volejkova.

Redaktorovi Gruberovi napomohli realizovat změnu tohoto zaměření časopisu někteří noví přispívatelé:  Albín Bašus, Jiří Daneš, Viktor Dvorský, Karel Engliš, Břetislav Foustka, B. Franta, Emanuel Grégr, František Hauser, V.J. Hauner, Rudolf  Havlíček, Josef Horák, Emanuel Chalupný, Karel Chytil, Josef Jareš, E. X. Jiřík, Břetislav Kalandra, Šimon Kolařík, Jan Koloušek, R. Koráb, Arnošt Kraus, Josef  Lukáš, Jan Máša, Josef Matoušek, Jan Matýs, Alfréd Mayer, Emil Meissner, Vilibald Mildschuh, K. Nebovidský,  K.C. Neumann, Otakar Novák, Josef Pazourek, R. Pevný, Alfréd Polák, Jan Sedlák, František Suchánek,  Emil Svoboda,  Jaroslav Šlemr, Čeněk Štěpánek, Josef Šusta, Vincenc Uzel, Jaroslav Veselý, František Weyr, Arnošt Winter, Lev Winter.

Do časopisu stále psali samozřejmě Josef Gruber, dále pak Albín Bráf, František Fiedler, Cyril Horáček, Josef Koudela, Rudolf Pilbauer, František Rössler, František Schiller, Václav Schuster, Antonín Stiller, Karel Viškovský, Theodor Živanský (12 autorů).  V tomto pětiletí si mohli čtenáři přibližně v Obzoru národohospodářském přečíst 120 článků od 60 autorů. Další informace čtenáři nalezli v rubrikách Zprávy, Rozhledy (hospodářské, sociální), Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách, Knihy a časopisy.

Dílčí závěr

Narůstající počet článků z 22 na 29 publikovaných na stejném počtu stran vedl ke zvýšení pestrosti obsahu (vysoká obchodní škola, rozložení světové populace, Průmyslová jednota, technické muzeum, výuka národního hospodářství na obchodních školách), především v letech 1907- 1910.  Relativně největší pozornost v celém tomto pětiletí byla věnována jak rozvoji průmyslu (domácký a elektrochemický průmysl, Českobudějovicko, živnostenská družstva, vzdělávání a organizace živnostníků, rozvoj řemesla, školství, živnostenská svoboda), sociálním otázkám (nezaměstnanost, vztah mezi zaměstnavateli a dělníky, úrazové, invalidní a penzijní pojištění, chudoba, dětská práce), s výjimkou prvního a druhého roku ve třech letech pak zahraničním hospodářským otázkám (vývoz vajec z Dánska, postavení Poláků v Prusku, balkánský celní spolek, veřejná péče o nezaměstnané v cizině).  V roce 1906 se věnoval pan redaktor ve zvýšené míře též pozornost zemědělství (falšování potravin, jejich zdražování, rozdělení pozemkového majetku ve vztahu k volebnímu právu, srovnání českého zemědělství s vývojem v zahraničí), v r. 1907 a 1908 statistice (statistika živnostenských závodů, volební reforma, česká hospodářská statistika a statistika péče o studenty) v r. 1907 a 1909 dopravě (automobilismus, elektrifikace železnic), v r. 1909 finančnímu hospodářství (vliv domovní daně na cenu bytů a pozemků, subvencování lokálních železničních drah).  Na okraji jeho zájmu po celou dobu tak zůstaly oblasti českého hospodářství (kartely a trusty), obchodu, peněžnictví (pozemková banka, lombard, rakousko-uherská banka) a obecných hospodářských otázek (Knappova peněžní teorie).

Portfolio článků, publikovaných v tomto období, vypadalo následovně:  dopravnictví 2 články, stát a finanční  hospodářství 8 článků, hospodářství Československa 4 články, obecné otázky hospodářské 6 článků, obchod a obchodní politika 3 články, peněžnictví, měna a banky  5 článků, průmysl a živnosti 29 článků, různé otázky 17 článků, sociální otázky a politika 15 článků, statistika 3 články, zahraniční otázky hospodářské 16 článků, zemědělství 9 článků.

Obr.: Josef Gruber (převzato z Wikipedie)