Stál by Cyril Svoboda za hřích?

A hlavně :Podstatné je, co dělá vláda a dělat současnému prezidentovi reklamu tím, že se diskutuje, kým by ho vládní většina měla nahradit je silně kontraproduktivní.

K tomu přistupuje jedna zásadní poznámka, kterou nastolil lapidárně i bývalý prezident Václav Klaus : Zatím každý prezident, ať již ten, který byl volen Poslaneckou sněmovnou (Václav Havel) či ten který byl již zvolen přímou volbou (Miloš Zeman) byl i přes těsný výsledek  snažení, znovu zvolen. Ta aureola již dříve zvoleného prezidenta má velkou hodnotu a pomáhá.

Zatímco Miloš Zeman, kterého jsem poctivě vzato kdysi dvakrát volil, si sám pro sebe nadhodil možnost, že by si to možná ještě jednou rád zkusil, Klaus naprosto racionálně konstatoval, že ať už se to komukoliv líbí či nelíbí, tento Petr Pavel bude jistě znovu zvolen.

A měli bychom to brát jako fakt. Jsou zákonitosti vývoje, které  je dobré respektovat.

Je zřejmé, že ANO, bude-li jeho lídrem Andrej Babiš je nejdominantnějším politickým subjektem republiky a hlavním důvodem je jeho absolutní otevřenost od leva do lehkého prava, od podpory podnikatelů po respektování zájmu plebejců a jediným problémem vždy zůstává, zda se najdou politické subjekty, kteří mohou být koaličními partnery, aby vládu ustavil. A Babišovi je v principu jedno, zda vzal v zájmu utvoření vlády tu sociální demokracii, tu nově vzniklé  trolující Motoristy, když SPD se již tak nějak ukotvilo a plní zajímavou funkci zahraničně-politického antisystémového rebela, která je nesporně v měnícím se světě nesmírně důležitá. A jde to.

Uprostřed snahy Radka Vondráčka upozornit sám na sebe a již zmíněného Miloše Zemana, který kromě jiného bohužel zavedl do prezidentské praxe mnoho zlotřilostí, například při odmítání jmenovat ministra, což se projevilo nyní v krizi kolem jmenování Filipa Turka ministrem, která zřejmě  bude trvalým a trochu již unavujícím tématem Motoristů, se spontánně objevilo jméno kupříkladu Cyrila Svobody.

Když jsem zaznamenal tento nápad na liberálně-konzervativním portálu Echo 24, zaťukal jsem si v první chvíli na čelo.

Staré atavismy se u mě objevily. Flanďák prezidentem? To snad ne.

Ale následně si člověk uvědomil, že málokterý bývalý lidovecký politik si i po odchodu z funkce dovedl uchovat takový veřejný zájem a hlavně respekt. Cyril Svoboda je výjimkou.  Když jsem si připomenul, že tupě zelený lidovecký Hladík dokonce svého času navrhoval jeho vyloučení z jejich strany, protože se před lety, účastnil zajímavé sešlosti Valdajského klubu a Putin seděl tuším o několik křesel od něho, začal jsem si říkat : Proč ne ?

Zatímco z lidoveckých útvarů dnes zůstala nenávistná a zapáchající stoka, a rozhodně to nespraví jakýsi jinak velice mdlý Grulich, zatímco Radek Vondráček je z logiky věci diskvalifikován tím, že je obtížně stravitelné, aby ANO mělo jak předsedu vlády, což je z hlediska fungování státu klíčová funkce a navíc prezidenta, což už by bylo zřejmě příliš, Cyril Svoboda, který svého času jako odborník na právní otázky spolupracoval i s Babišem by byl zajímavým nápadem.

A hlavně. V otázkách, kde Petr Pavel zastává tvrdé militaristické pohledy a víru,  že jednoho krásného dne konečně budeme bojovat proti Rusku, má Cyril Svoboda, jeden ze skutečně nejvyváženějších a nejkomplexnějších ministrů zahraničních věcí, oddaný věci míru, jasné, klidné a ale ostré proti pavlovské poslání.

Nic neměním na tom, co jsem řekl v úvodu, že je vysoká pravděpodobnost, že tak jako každý jeho předchůdce i Petr Pavel obhájí svůj post na druhé volební období, ale na souboj Petr Pavel-Cyril Svoboda bych se těšil a rád bych to Svobodovi hodil.

Přeji krásný den.