Ve volbách v Moldavsku byly opět rozhodující hlasy ze zahraničí

Pokračování textu:

Voliči dali „lekci demokracie, která je zralá pro historické knihy,“ řekla Sanduová. Podle médií se k obyvatelům vyjádřila i v ruštině a řekla, že chce být prezidentkou pro všechny – i pro ty, kteří ji nevolili. “Potřebujeme solidaritu,” řekla. Blahopřáli mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk.

Po sečtení více než dvou třetin hlasů měl Stoianoglo podle volební komise stále náskok kolem 52 procent. Sedmapadesátiletý muž kandidoval za Socialistickou stranu přátelskou k bývalému prezidentu Igoru Dodonovi.

Hlasování v bývalé sovětské republice je vnímáno jako naznačení cesty k otázce, zda se Moldavsko v budoucnu obrátí směrem k Moskvě nebo Bruselu. Důležitým faktorem byly hlasy Moldavanů v zahraničí, z nichž většina tradičně podporuje Sanduové proevropský kurz a kteří se tentokrát doslova hrnuli k volebním urnám: V neděli odevzdalo svůj hlas více než 320 000 občanů žijících v zahraničí, což byla podle médií nejvyšší účast diaspory od vyhlášení nezávislosti země v roce 1991.

Po prvním kole voleb 20. října se již objevily zprávy o rozsáhlém ruském vlivu na voliče. Závěrečné kolo prezidentského klání bylo také zastíněno řadou vážných incidentů: Podle úřadů došlo v nedělním druhém kole voleb k „provokacím a pokusům o destabilizaci“. Policie uvedla, že vyšetřuje údajné „organizované transporty“ Moldavanů žijících v Rusku do Běloruska, Ázerbájdžánu a Turecka, aby jim umožnila zúčastnit se druhého kola voleb na konzulátech nebo ambasádách.“, napsala web ÖRF. Rakouská televize ÖRF ovšem nedodává, že opozice kritizovala úřady za otevření pouze dvou volebních místností na moldavské ambasádě v Moskvě, navzdory velkému počtu moldavských krajanů žijících v Rusku.

V souladu s tím došlo prý při hlasování v zahraničí k falešným bombovým poplachům a kybernetickým útokům. Ústřední volební komisi (CEC) v Moldavsku zasáhl v den voleb také útok DoS, který dočasně ovlivnil funkčnost systému. Bývalá proevropská předsedkyně vlády Natalia Gavrilita ve své první reakci po volbách hořce prohlásila, že její země se právě zúčastnila „ne voleb, ale skutečné hybridní války“.

Sanduová byla favoritkou před dvěma týdny, ale se 42 procenty hlasů jí chyběla absolutní většina. V referendu konaném současně s volbami bylo zakotvení vstupu Moldavska do EU do ústavy velmi těsně schváleno, také hlasy ze zahraničí.

Stoianoglo si vedl v prvním kole hlasování lépe, než se očekávalo s 26 procenty. Od té doby získal podporu dalších kandidátů, kteří byli vyřazeni po prvním kole. Mimo jiné ho podpořili proruští socialisté. Celkově získal proruský tábor v prvním kole 53,5 procenta.

S ohledem na obvinění z ruského vměšování do voleb Sanduové tábor znovu zvýšil své úsilí přesvědčit voliče o prezidentčině proevropském kurzu v období před druhým kole voleb. Kampaněmi v online službách a návštěvami domácností se jejich volební pracovníci také „snažili zabránit kupování hlasů, ke kterému podle policie a pozorovatelů došlo před prvním kolem voleb“.

Policie varovala lidi, aby si nenechali kupovat hlas hlášením z reproduktorů v supermarketech a prostřednictvím zpráv na mobilní telefony. Podle policie docházelo k „masivním“ pokusům ovlivňovat voliče prostřednictvím telefonátů a e-mailů. Některým dokonce vyhrožovali smrtí.

Kritika západního kurzu

Sanduová je prezidentkou Moldavska od roku 2020 a přerušila vztahy s Ruskem. Po zahájení války na Ukrajině v únoru 2022 požádala o vstup do EU. Přístupová jednání probíhají od června.

Sanduové kritici ji obviňují z toho, že zastupuje zájmy Západu a nedokáže dostat nemocnou ekonomiku a vysokou inflaci pod kontrolu nebo reformovat justici. Protože Sanduová uvalila zákaz na ruský plyn, ceny energií vzrostly, což zatěžuje mnoho spotřebitelů.“, napsala ÖRF.

Takže si to shrňme – voliči žijící v Moldávii by Sanduovou s největší pravděpodobností nezvolili, protože její politiku pociťují na vlastní kůži.

Ústřední volební komise včera večer po sečtení hlasů z volebních místností v Moldavsku, které představovaly více než 90% odevzdaných hlasů zveřejnila, že Alexander Stoianoglo vede ve druhém kole prezidentských voleb v Moldavsku s 50,81 %. Volby zcela otočily korespondenční hlasy. Ti, co odešli do Evropy, kde pracují a posílají peníze rodinám domů, chtějí pokračovat i nadále ve stejném kurzu. Ti, co odešli pracovat do Ruska, volby ovlivnit nemohli.

Být v EU a pracovat v západní Evropě je na východě Evropy stále žádaný požitek. Když odejdete pracovat do Ruska, jste z demokratických procesů vyloučen. Zda to Moldavsku prospěje – to je jiná otázka. Rozhodně to prospívá „starým“ zemím EU, které mají možnost dovozu levné pracovní síly. Následuje skupování půdy, rozvrat moldavského zemědělství, profit z dovážení komodit – však to známe.

Podobný problém s obrácení výsledků hlasování po započítání korespondenčních hlasů vznikl již před 2 týdny při referendu o zakotvení směřování Moldávie do EU. Minulý týden těsně před druhým kolem prezidentské volby Ústavní soud prohlásil výsledky referenda za platné. Odmítl návrh na přepočítání hlasů a všechny návrhy na kontrolu výsledků hlasování i prověření volebních stížností předložené opozičními poslanci řadovými voliči, aniž by prováděl důkazy

Korespondenční hlasování prostě zajišťuje demokracii jak řemen a pro Brusel žádoucí výsledky. Při korespondenční volbě stoprocentně platí Stalinovo heslo „není důležité, jak lidé volí, ale kdo počítá hlasy“.

 (Publikováno na Facebooku)