SPD posiluje a to je dobře…

Sympatické jsou posuny na straně vládní koalice, zejména oslabování STAN, které se často v médiích nechává zastupovat neprosto nepříčetnou europoslankyní Danuší Nerudovou, která zaslouženě budí i u realistických, byť i provládních stoupenců odpor a racionální příčinou může být i jisté zpevňování SPOLU, což automaticky přesouvá část voličů jinak zjevně pevného balíku proukrajinských a liberálních  prozápadních voličů v jeho prospěch.

Jisté změny zaznamenáváme i na straně opozice.

ANO stále dominuje a je téměř jisté, že Andrej Babiš bude rozhodujícím pretendentem na funkci premiéra, ale zcela určitě se bude muset rozloučit s představou, že bude vládnout samostatně.

A SPD bohudík roste a vcelku automaticky klesají preference Motoristů a Stačilo. Připusťme, že SPD prospělo propojení s dalšími subjekty, Trikolórou, Svobodnými a PRO, tedy se stranami, které by jinak propadly, ale dohromady náhle vytváří dojem síly a začleňuje k SPD protestní strany, které její kumulovaný opoziční charakter posiluje. SPD se tak stává nejpravděpodobnější adept na spolupráci.

Je dobré, že by SPD přineslo ANO trochu více protestního kořeni, například v otázce větší kritiky NATO či EU, čímž žijí prakticky všechny ostatní země euroatlantického regionu,  protože u ANO si leckdy  můžeme myslet, že je prakticky pouhou převrácenou kopií SPOLU.

A zdá se, že společný počet mandátů by mohl postačovat k vládnutí.

Že by Andrej Babiš a nejen on opakovaně dával najevo, že by  jistě rád vzal do party Motoristy a Filipa Turka jako ministra zahraničních  věcí, jak se zrovna v týdnu k této otázce vyslovil, je zřejmé. V každém případě protože je zjevným a kategorickým a nejviditelnějším odpůrcem Lipavského, navázal pevné vztahy nejen v eurorealistické Evropě, ale zejména u amerických republikánů , kteří ještě po delší dobu budou ovládat do příštích voleb Bílý dům.

Suma sumárum, nemuselo by to vypadat špatně. Nějaká forma koalice ANO a SPD a Turek jako ministr zahraničních věcí.

Vypadalo by to nadějně pro tuto  zemi.