Blíží se fáze strategického střetu mezi Trumpem a Putinem?

Situaci vyostřil na nejvyšší míru Joe Biden, který vystoupil ze záhrobí svým souhlasem k odstřelování ruského území raketami dalekého doletu. To přirozeně nemohlo zůstat bez odezvy a Rusko překvapilo použitím dosud nepoužité balistické střely na město Dněpr.

To je jedna stránka.

Ale jak to vlastně nyní vypadá v okolí Trumpa?

A nekonalo se nakonec  provokativní chování Bidena se souhlasem Donalda Trumpa?

V řadách amerických republikánů je mnoho jestřábů. A právě toto protiruské křídlo se nevzdává.

Mně dosud neznámý Trumpův senátor Mike Rounds burcoval včera na jakémsi bezpečnostním  fóru: Věříte, že když tomuto tyranovi odevzdáte kus svobodné země, tak toho nechá?“  V této souvislosti se nabízí otázka, jak dlouho by vydržela ukrajinská neutralita, kterou Rusko požaduje?

Ještě závažněji svým vyzněním a kontextem působí prohlášení předpokládaného budoucího poradce pro národní bezpečnost Mika Waltze pro Fox news.

Ten sdělil, že se v neděli setkal s poradcem prezidenta Joe Bidena pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem – a že obě administrativy spolupracují na otázkách národní bezpečnosti během přechodu.

A jednáme v souladu. "Pro naše protivníky tam venku, kteří si myslí, že je to čas příležitostí, že mohou hrát jednu administrativu nad druhou - se mýlí." Dodal: „Jdeme ruku v ruce. V tomto přechodu jsme se Spojenými státy jeden tým."

Waltz se také věnoval některým nedávným zprávám o národní bezpečnosti, včetně eskalace války na Ukrajině. Rozhodnutí Bidenovy administrativy povolit Ukrajině používat protipěchotní miny přirovnal k „zákopové válce první světové války“.

Konstatoval rovněž, což vyznívá velmi příznačně:

"Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje," řekl Waltz, když byl dotázán na Trumpovu reakci na nedávný vývoj. „Pokud Severní Korea udělala tento krok, udělali jsme krok i my. Rusko nyní odpovědělo. Írán je zapojen. Jižní Korea uvažuje o zapojení. Naši spojenci nyní také rozšířili dostřel svých raket.

Dodal: „Musíme to dovést do zodpovědného konce. Musíme obnovit odstrašení a mír a předcházet této eskalaci později, než na ni reagovat."

Zjevně tak pokryl poslední aktivity Bidenovy administrativy, tedy i té, kterou mírumilovná část kritizuje, včetně podporovatelů Donalda Trumpa, Elena Muska i syna Donalda Trumpa jr., který zjevně nastoupil na dřívější místo hlavní rádkyně dcery Ivanky.

Je dobré si proto uvědomit, že nějaký smír v otázce ukrajinské krize rozhodně nemusí příjít  brzo.

I v tomto kontextu se stává pochopitelnějším, proč Vladimír Putin na rozdíl od Zelenského, žebrající o přízeň budoucího pánu Bílého domu, je krajně zdrženlivý ke kontaktu s Trumpem a proč například odmítl informaci o telefonátu ze strany Trumpa, kterým měl být vyzván k okamžitému ukončení bojů na Ukrajině.

Trump i Putin totiž vedou tichou válku o způsob ukončení tohoto největšího geopolitického konfliktu od roku 1990.

Zatímco vychloubačnému  Trumpovi jde o to prestižně ukázat, že válku ukončí v co nejbližší době, ale zajímá jej přirozeně jen pozice image jeho nastupující administrativy, Putinovi jde strategicky o mnoho víc.   

Putin zjevně nepřipustí, aby ukončení tohoto konfliktu  bylo na úkor bezpečnostních zájmů Ruska, protože Ukrajina se stala dlouhodobým zdrojem destabilizace Ruska už od euromajdanu, což mimochodem velice správně ve svých pamětech zdůraznila i Merkelová, a proto správně s jejím členstvím v NATO nesouhlasila.

Merkelová tam není.

A Rusko, čili Putin musí ten problém vyřešit samo a nebo  pomyslně zahyne.

Takže dýchejme z hluboka, ale nenechme, se unést sice krásnými, ale přece jenom zatím vzdálenými sny o okamžitém míru. Putin se rozhodně nebude Trumpovi vrhat lacině do náruče, protože tady jde o znovuvybudování geopolitické rovnováhy světa, která je nezbytná pro mír v Evropě a která byla hegemonistickou politikou USA i  Západu rozrušena…