Čína má navrch

Čína vyděsila Američany pátečním rozhodnutím, že začne mnohem přísněji kontrolovat své vývozy kritických vzácných zemin a dalších materiálů pro dvojí užití, tedy jak civilní, tak vojenskou výrobu. Zavádí systém licencí, který podle čínských pozorovatelů veškeré požadavky pro zbrojní výrobu zamítne. Argumentace čínského ministerstva zahraničního obchodu poukazuje na snahu o stabilizaci obchodních toků, které jsou válečnými konflikty narušovány.

Americký prezident Donald Trump to ani tak daleko nedočetl, aby ho to rozzuřilo do běla a okamžitě sáhl po svém oblíbeném arsenálu, kterým jsou trestná cla a zákazy pro vše, co se jen kolem amerického vlastnictví mihne. Když si však přes víkend situaci trochu promyslel, ubral z rozhodného tónu. Chápe čínská opatření jako vyjednávací pozici, se kterou to nemusí být tak horké. Platit to má až od 1. prosince, a do té doby se dá mnohé dohodnout, například na summitu ASEAN i osobně s čínským premiérem.

Nezdá se však, že by čínská vláda byla stejně těkavá jako její partner v Bílém domě. Je možné, že Peking omezení pro zbrojní výrobu zachová. Americká politika zákazů se tak Washingtonu vrací jako pověstný bumerang. Hlavním sdělením je skutečnost, že ČLR už není podřízeným subjektem, který se dokáže bránit jenom přizpůsobením politickým kapricům Washingtonu. Pozice Země středu se změnila. Přibývá situací, kdy má navrch.

Z hlediska HDP není vzájemná závislost USA a Číny velká. Možná někoho překvapí, že americký dovoz ze Země středu představuje jen necelá dvě procenta ročního produktu (1,61 % HDP) země za Velkou louží. Podle oficiálních údajů statistického úřadu a ministerstva obchodu jde o zboží za 439 a služby za 22 miliard dolarů při HDP USA ve výši necelých 29 bilionů dolarů.

Vliv obchodu opačným směrem působí dojmem ještě větší bezvýznamnosti, protože úplné uzavření čínského trhu by podle slepých statistik ohrozilo jen 0,66 HDP USA. Vždyť jde o pouhých 200 miliard dolarů. Ostatně veškerý export Spojených států není ohromující, když plní jen 11,5 procenta HDP (2024).

Kdyby se americký trh pro Čínu uzavřel, jedná se o 461 miliard dolarů, což je z pohledu čínského nominálního HDP ve výši necelých 18 bilionů dolarů (ve směnné hodnotě podle MMF a SB) nějakých 2,6 procenta HDP. „Nechceme to, ale nebojíme se toho,“ komentuje hrozbu americké celní války čínské ministerstvo zahraničního obchodu. A nad těmito čísly vidíme, že jde o realistický postoj.

V čínsko-americkém obchodu totiž nejde jen o „kolik“, ale zejména o „co“, a tam tahá americká strana za kratší konec slámky. Na řadě čínských dovozů, které objemově neoslní, jsou USA kriticky závislé.

Například převratná změna v technice válčení spočívající v nasazení dronů je ve Spojených státech značně odkázána na dovozy, které pocházejí z 80 až 90 procent z Číny (u samotných dronů, u komponentů dronů je to 70 až 90 procent). Americká závislost na partneru, který je současně vydáván za klíčového protivníka, je opravdu vysoká.

Ale to je jen jeden segment, kde by na první pohled neměl být problém spustit výrobu doma. Horší situace nastane, když začneme přemítat, z čeho se to bude dělat. Pozornost se soustřeďuje na nezbytné vzácné zeminy.

Ty lze těžit kdekoliv, horečnaté pokusy v tomto směru se rozbíhají, ale pak se musí zpracovat a rafinovat z nepatrných koncentrací (inu jsou „vzácné“), a to umí většinou jen Čína. Proto ČLR představuje ze 70 – 77 procent zdroj amerických dovozů v tomto oboru. Tahle závislost je taky vysoká.

A nakonec tu máme jeden z nejkritičtějších výrobků ze vzácných zemin či z materiálů, ve kterých se přísady těchto kovů vyskytují. Jedná se o vysoce účinné magnety, které USA z Číny dovážejí, aby naplnily 70 až 80 procent amerických potřeb. A to na tom jsou USA líp než zbytek světa, kde je závislost více než 90procentní. Takže když nedodá Čína, nedodá nikdo.

Z opačného směru je zdůrazňována čínská závislost třeba na nejpokročilejších čipech pro umělou inteligenci, které mají Spojené státy pod kontrolou. Jejich výroba sice prochází Nizozemskem (jako jediní zvládli konstrukci příslušných výrobních zařízení) a Jižní Koreou nebo Tchajwanem (tam probíhá vlastní výroba čipů, foundry), ale design těchto čipů je plně v rukou USA.

Čína měla vždycky zájem o dovážené výkonnější čipy, zejména pro umělou inteligenci, ale jako první přišla i na to, že mohou být slepou uličkou. Současný vývoj AI totiž neudržitelně zvyšuje nároky na elektřinu, kterou se tato datová centra krmí.

Podle analýz Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a odborných studií, specializovaný hardware pro AI aktuálně potřebuje 5,3–9,4 GW výkonu, což odpovídá produkci elektřiny ve výši 46–82 TWh za rok. To je ekvivalent roční spotřeby zemí jako Švýcarsko, Rakousko nebo Finsko. Bohužel ani to není všechno. Veškerá datová centra (včetně Googlu a podobných zdrojů) spotřebují pětkrát až devětkrát tolik, a to jsme nezapočetli kryptoměny. Tady to opravdu křičí po nějakém úspornějším řešení.

A s něčím takovým přišel čínský model umělé inteligence Deep Seek, jehož originální řešení spočívá v podstatně výkonnější nehmotné složce technologie. Deep Seek změnil algoritmus vyhledávání a syntézy informací, tedy způsob, kterým některé informace posílá dál a zbylé opouští. V mnoha úkolech AI dosahuje Deep Seek stejného efektu jako nejpokročilejší americká Open AI, protože byl na začátku v podobné situaci jako Dalibor, kterého nouze naučila housti. Musel vystačit se staršími čipy s nižší výkonností a větší měrnou spotřebou, a přesto se pohybuje při stejném výpočetním výkonu jako konkurenční systémy na desetině srovnatelné energetické spotřeby, a co je neméně důležité, i celkových nákladů.

Ale věnujme se podrobněji střelbě do vlastního kolene, kterým americký prezident Donald Trump vyhrožuje, když uvažuje zavedení stoprocentního cla pro ČLR, a to dokonce navrch ke všem dosavadním zběsilostem. Jednalo by se o praktické embargo čínských dovozů. Na platformě Substack jsem našel výčet, koho by to v USA postihlo. (Připravil jej uznávaný autor Larry C Johnson.)

Zpracované minerály vzácných zemin

Zpracované kovy vzácných zemin (např. oxidy, sloučeniny) jsou nezbytné pro elektroniku, elektromobily a obranu; Čína kontroluje asi 90 % celosvětového zpracování.

• Podíl dovozu : Čína byla v letech 2020–2023 zdrojem 70 % dovozu sloučenin vzácných zemin a kovů do USA, přičemž odhady pro rok 2024 se pohybovaly na přibližně 70–77 % (celkový dovoz 10,4 milionu kg). Čistá závislost na dovozu klesla v roce 2024 na 80 % z více než 95 % v předchozích letech, a to díky částečné diverzifikaci (např. Malajsie 13 %).
• Hodnota a objem : Dovoz v roce 2024 dosáhl hodnoty 170 milionů USD (o 11 % méně než v roce 2023); spotřeba asi 6 600 tun.
• Nedávné trendy : V roce 2025 Čína zpřísnila kontroly vývozu sedmi prvků, což mělo dopad na obranu USA; USA vytěžily 45 kilotun, ale 95 % z toho vyvážejí na zpracování v Asii.
• Důsledky : 70–80% expozice ohrožuje odvětví jako obnovitelné zdroje energie a rakety; federální geologická služba USGS varuje před riziky v oblasti dodávek.

Magnety (permanentní magnety ze vzácných zemin)

Magnety ze vzácných zemin (např. neodym-železo-bor) jsou nezbytné pro drony, elektromobily, větrné turbíny a zbraně; Čína vyrábí více než 90 % celosvětově.

• Podíl dovozu : USA dovážejí z Číny přibližně 70–80 % potřebných magnetů ze vzácných zemin, s prudkým nárůstem v roce 2025 (např. červnový dovoz se meziměsíčně zvýšil o 660 % na 353 metrických tun uprostřed hromadění zásob před omezeními). Čína přitom kontroluje také více než 99 % tepelně odolných prekurzorů magnetů.
• Širší závislost : I nečínské zdroje často používají čínské zpracování; omezení z roku 2025 způsobila v květnu 93 % pokles dovozu magnetů z Číny do USA.
• Důsledky : Kritické pro obranu (např. letouny F-35); washingtonské univerzitní Centrum pro strategická a mezinárodní studia CSIS zaznamenává hrozby pro dodavatelské řetězce, přičemž úsilí USA (např. financování ve výši 450 milionů dolarů) nestačí k tomu, aby se závislost krátkodobě snížila pod 70 %.

Larry C Johnson si nakonec neodpouští poznámku, že Donald Trump sice možná nechápe nuance šachu, ale rozumí pokeru. Jenže tady Trump nemá kartu, se kterou by se dalo vyhrát...