Německo uctilo v Auschwitz památku Sintů a Romů

Americký sedmasedmdesátiletý duchovní připomněl vyvraždění Romů a Sintů v německém koncentračním a vyhlazovacím táboře na polském území a na místě se pomodlil. Zřetelně vypadal silně dojatě, když si prohlédl plynovou komoru, krematorium a výstavu o masovém vyvražďování Romů a Sintů. Jackson přirovnal utrpení této dlouhodobě pronásledované menšiny v Evropě k utrpení Afroameričanů. Rose uvedl, že vzorem a inspirací pro tuto menšinu je boj Afroameričanů ve 20. století za občanská práva. Vzpomínky bylo přítomno na dvě desítky přeživších, většinou Romů, Sintů a Židů.

Michael Roth, státní ministr na spolkovém ministerstvu zahraničí, vyzval na pietním aktu k odporu proti anticiganismu. Romové a Sintové jsou podle něj "stále diskriminováni, marginalizováni a ohrožováni", a to nejen na ulicích, v sociálních médiích, ale i ze strany politiků. "Každý, kdo chce počítat a vyčleňovat Sinty a Romy ze společnosti, jedná rasisticky," řekl státní ministr v narážce na poslední diskriminační opatření italské vlády. Vyzval k "jasné a slyšitelné stopce, když pravicoví populisté používají staré reflexy a špatné předsudky".

Veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost ARD při této příležitosti uvedla v hlavním politickém programu Tagesschau informaci svého pražského zpravodaje, že pokud jde o osud Romů v České republice, Osvětim si nelze představit bez Letů a Hodonína. Právě z těchto dvou táborů v Čechách a na Moravě začínaly transporty Romů do Osvětimi. Konkrétně Lety se pro většinu lidí v České republice staly již známým jménem, kde od května 1942 bylo vězněno více než 1300 Romů z nichž 327 osob zemřelo na následky hladu a nemocí. Většina přeživších byla později deportována do Osvětimi a zavražděna a německou okupaci tak přežila pouze desetina z pěti tisíc.

Na tomto místě má být brzy otevřen památník, komentuje ARD s tím, že k němu byla „dlouhá cesta, než se sem dostala“. Poukazuje na velkochov prasat postavený na tomto místě v 70. letech minulého století, po desítky let trvající diskusi a rozhodnutí, jak se s tímto místem vypořádat. Před několika lety byla zatím uzavřena státní kupní smlouva, aby prasečinec mohl být odstraněn. Lety a neochotná vzpomínka na vražedné pronásledování Romů ukazují, že tato etnická menšina - dnes čítající přibližně čtvrt miliónu - se s většinou české společnosti stále obtížně sžívá, poukazuje ARD. Ghetoizace jen pomalu mizí a dnes žije přibližně 80 procent Romů stále v izolovaných obytných oblastech. Cituje Janu Horváthovou, ředitelku Muzea romské kultury v Brně, že „jsou sociálně znevýhodnění, zadlužení a v mnoha případech nezaměstnaní.“ Jde o chudobu, která se po generace zatuhla, jejíž kořeny sahají do komunistických dob, kdy měly romské děti velmi špatné vzdělání a většina chodila do speciálních škol s velmi omezenými osnovami.

ARD poukazuje, že tyto školy byly na příkaz EU oficiálně zrušeny, ale nyní se jim říká „praktické školy“. Segregace se změnila jen málo, protože koncept inkluze v České republice nemá mnoho zastánců. Integrace Romů je stále v české společnosti problém, říká Jana Horváthová. Výhrady vůči Romům v české společnosti jen pomalu mizí a žádná z hlavních stran, které tvoří vládu, nemá ve svém programu jejich integraci ,“ upozorňuje doktorka romského původu. Pokud by chtěli problém řešit, nebyli by zvoleni a Zelení kteří by to zkusili, dnes už však nehrají politickou roli.

Tam, kde se něco zlepšuje, je to dáno aktivitami romské komunity. Například nevládní organizace Romea uděluje každý rok více než 350 univerzitních stipendií. Většina však považuje za nejlepší utajit svůj původ, což se naučili za komunistické vlády, která prosazovala jejich asimilaci. Dnes to vytváří poměrně smíšený obraz, pokud jde o situaci Romů v České republice upozorňuje pražský dopisovatel ARD a poukazuje na dvě události z posledních týdnů: 19. června zemřel v Teplicích po policejním zásahu Stanislav Tomáš, který byl zaznamenán na videu, připomínající smrtelné násilí proti Američanovi George Floydovi. Policie a ministr vnitra policistům rychle „ulevili“, protože - Tomáš měl údajně srdeční onemocnění a zneužíval drogy, podotýká ARD a zdůrazňuje, že protesty v zahraničí byly mnohem hlasitější než v České republice. Na druhou stranu informuje, že parlament v Praze minulý měsíc rozhodl odškodnit ženy které byly v letech 1966 až 2012 násilně sterilizovány - a jde převážně o příslušnice romské menšiny. Romové v České republice v současné době tak postupují zatím pomalu k občanské společnosti poukazuje, Peter Lange, zpravodaj ARD v Praze.