Jak si přilepšují poslanci Bundestagu

11.7.2021 09:16
Podle včera zveřejněné studie si poslanci Spolkového sněmu během současného volebního období přišli odhadem na 53 milionů eur navíc.

Zejména v parlamentních skupinách křesťanských demokratů CDU/CSU a liberálních Svobodných FDP se hodně vydělalo „bokem“. Jak uvedl list "Süddeutsche Zeitung" s odvoláním na studii odborářské Nadace Otto Brennera, více než třetina poslanců přiznala dodatečné příjmy. Podle této analýzy se 62 procent poslanců FDP v tomto volebním období věnovalo vedlejším aktivitám, u CDU/CSU to bylo 43 procent, následovala Alternativa pro Německo AfD 32 procenty, postkomunistická Levice s 26 procenty, sociálně demokratická SPD 22 procenty a Společenství 90/Zelení s 21 procenty.

Nadace zkoumá dodatečné příjmy poslanců od roku 2009. Při prvním posouzení na konci legislativního období 2009-2013 činily tyto náklady odhadem 30 milionů eur - oproti dnešním 53 milionům eur. V souladu s tím se vykázané dodatečné příjmy od té doby zvýšily přibližně o 80 procent.

Nadace vyhodnotila veřejně přístupné informace o mimořádných příjmech poslanců na internetových stránkách Spolkového sněmu. Vedlejší činnosti vedle mandátu Spolkového sněmu jsou v zásadě povoleny. Příjmy z něj však musí být od určité výše zveřejňovány předsednictvu Spolkového sněmu a na stranách poslanců Spolkového sněmu na síti v položce "údaje vyžadující zveřejnění" - zatím však jen v hrubých rysech od 1000 eur výše.

Po aféře s ústěnkami ve Spolkovém sněmu schválil parlament v červnu přísnější pravidla pro poslance. Byly zpřísněny tresty za úplatkářství, zakázáno přijímání peněz a rozšířena povinnost oznamovat další příjmy. V budoucnu musí být předsedovi Spolkového sněmu oznámen dodatečný příjem od 3 000 eur ročně, dříve byl 10 000 eur. Kromě toho 709 poslanců Spolkového sněmu v současné době pobírá stravné ve výši přibližně dalších 10 000 eur měsíčně.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.