Merkelová vystoupila ke dni osvobození Nizozemska

6.5.2021 11:57
Německá spolková kancléřka vystoupila včera při příležitosti výročí osvobození Nizozemska prostřednictvím videa. Po bývalém spolkovém prezidentovi Joachimu Gauckovi je Angela Merkelová teprve druhým zástupcem Německa, který přednesla tradiční projev ke Dni svobody tamním občanům. Ve svém vystoupení se omluvila za nacistické zločiny během okupace svého souseda, který na léta negativně poznamenal vztahy mezi oběma zeměmi. Dosáhly zlomu teprve po návštěvě Helmuta Kohla v Nizozemsku v květnu 1995, kdy navštívil Rotterdam, město, které bylo 14. května 1940 zničeno německými nálety. Jako první německý státník zde položil věnec k monumentu, který připomíná zkázu města nacisty. Veřejnost, jindy velmi kritická k Německu, tehdy zhodnotila návštěvu kancléře jako symbol usmíření.

U příležitosti letošního „Dne národního osvobození“ v Nizozemsku kancléřka Merkelová opakovaně zdůraznila, že nelze zapomenout na zločiny německých nacionálních socialistů. Je to věčná odpovědnost Německa, řekla ve virtuálním projevu na pamětní ceremonii a připomněla utrpení Nizozemců během německé okupace za druhé světové války. Merkelová zdůraznila, že proto je mimořádnou ctí promluvit v den holandského osvobození. Před 76 lety, 5. května 1945, bylo Nizozemsko osvobozeno od německé okupace. V letech 1940 až 1945 zde byly zavražděny tři čtvrtiny všech židovských mužů, žen a dětí - více než v kterékoli jiné zemi v západní Evropě. Nizozemsko utrpělo celkem ztráty dvou set tisíc svých občanů a více než šest set tisíc bylo deportováno do Německé říše na nucené práce a během poslední válečné zimy se tisíce stalo obětí úmyslně vyvolaného hladomoru. Musíme také myslet na nesmírné utrpení, které lidé museli snášet například v tranzitním táboře Westerbork, odkud byli deportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů, upozornila Merkelová.

Připomenula v této souvislosti Anne Frankovou, protože kdo četl její otřesné deníkové záznamy dokumentující nacistické zločiny, udržuje vědomí trvalé odpovědností Německa. Merkelová poté citovala první článek základního zákona Spolkové republiky Německo, který říká: „Lidská důstojnost je nedotknutelná.“ Tato věta je ústřední odpovědí na německé zločiny za nacionálního socialismu - odpovědí na skutečnost, že lidem byla upírána jejich lidskost, vyzdvihla ve svém projevu kancléřka. Připomenula, že mnoho Nizozemců se vzbouřilo proti lidskému pohrdání německými okupanty, vycházeli z tradice svobody, která je vyjádřena nápisem na pomníku holandského filozofa Barucha de Spinozy v Amsterdamu: „Cílem státu je svoboda.“

Nizozemsko je dnes zemí, která bojuje proti útlaku a za mír a svobodu po celém světě. Sotva kterékoli jiné město je toho příkladem víc než Haag, město práva, sídlo Mezinárodního soudního dvora a Mezinárodního trestního soudu, města, které dnes slaví Den osvobození, poukázala Merkelová. My Němci nikdy nezapomeneme, že nás Nizozemsko po druhé světové válce nabídlo usmíření. Budeme vždy vděční, že z toho vyrostlo německo - nizozemské přátelství. Evropské sjednocení bylo od počátku projektem míru a prosperity, který mohl a může uspět pouze na základě společných hodnot.

Dnes jsme povoláni bránit naše hodnoty ze všech sil. Každý může přispět k udržení demokracie, posílení lidských práv a ochraně slabých. Jak nezbytné je to dnes, nám nedávno v Německu ukázaly hrozné útoky v Kasselu, Halle a Hanau, zdůraznila Merkelová. Tyto útoky nám připomínají, že my jako občané se musíme rozhodně postavit proti jakékoli formě antisemitismu a rasismu, jakékoli formě skupinové mizantropie. Minulost nelze vrátit zpět a musíme vyvodit správná poučení - pro současné i budoucí generace našich dvou zemí a pro Evropu míru a svobody, uzavřela svůj projev německá spolková kancléřka.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.