Orbán odešel, přichází Bulhar Rumen Radev…

Historie ukazuje, že sankce, sebevětší, seberozsáhlejší ještě nikdy nezměnily chování sankcionovaného státu či jednotlivce. Doslova učebnicovým  příkladem nikoliv z Evropy, ale ze světa  je například Kuba. Desetiletí amerického embarga a zostřování opatření jistě  Kubánce bolí, země se potácí v ekonomicko-sociálních problémech, ale své chování nemění. A vidíme, že mají Američané problémy, jak na to.

Poté, co byl na základě fičáku maďarských voleb odstraněn mnohaletý rebel Viktor Orbán a moci se ujal  polodiktátorský premiér Magyar, který chce likvidovat ústavními puči neposlušného prezidenta či soudce ústavního soudu, povinně splnil podmínku zrušení blokace protiruských sankcí, aby mu byly uvolněny finanční prostředky dosud v Bruselu  blokované, zdálo se, že jestřábí Ursula von der Leyen a jinak mohutně nenáviděná Kaja Kallasová budou mít zelenou.

I náš Havlíček se radostně přihlásil k podpoře 31. balíčku sankcí proti Rusku.

Ale objevil se problém, na který jsem již dříve upozornil:  Nový bulharský premiér se postavil na zadní a staví se  se staví proti sankcím EU konkrétně vůči ruskému patriarchovi Kirillovi.

Evropská unie bude opět čelit těžkému boji o uvalení sankcí na patriarchu Kirilla, hlavu ruské pravoslavné církve.

Nesouhlas potvrdil ve čtvrtek nový premiér země Rumen Radev před svým odletem do Bruselu na svůj vůbec první summit EU.

„Jaký vzkaz vysíláme, když rozšiřujeme sankce a válku do sféry náboženství? Uvědomujeme si, kam to vede?“ řekl Radev novinářům v Sofii.

„Éra křížových výprav skončila. Nezajímá mě ruský patriarcha jako jednotlivec. Zajímá mě fakt, že je hlavou ruské pravoslavné církve, která je východní pravoslavná, stejně jako naše církev. Zajímá mě o miliony lidí, kteří k této církvi patří.“

Bulharská pravoslavná církev a Ruská pravoslavná církev jsou administrativně nezávislé, s různými patriarchy, ale obě patří k východní pravoslavné církvi, sdílejí stejnou víru a dogma a jsou spojeny kulturními a historickými vazbami.

Pravoslavná církev je hlavním vyznáním v mnoha východoevropských zemích, včetně Ruska, Bulharska a Ukrajiny.

Bulharská ministryně zahraničí Velislava Petrovová-Čamová ve středu vyjádřila nesouhlas se sankcemi proti patriarchovi Kirillovi s tím, že návrh by byl čistě „symbolický“ – i když by omezení zavedla zákaz cestování a zmrazení aktiv držených EU.

Sankce, uvedla, „nemají žádný ekonomický efekt, ale spíše mohou být kontraproduktivní, protože vytvářejí prostředí, ve kterém lze provádět protievropskou propagandu, konkrétně v duchu toho, že Evropa se vměšuje do církevních záležitostí. Proto to nepovažujeme za produktivní.“

Brusel vidí v Kirillovi postavu s náboženským i politickým vlivem, byl obviněn z šíření proruské  propagandy, která ospravedlňuje válku na Ukrajině.

EU se poprvé pokusila Kirilla zařadit na černou listinu v roce 2022. Maďarsko za tehdejšího premiéra Viktora Orbána však tento krok zablokovalo a označilo jej za otázku náboženské svobody.

Tato záležitost ležela ladem až do minulého měsíce, kdy nová maďarská vláda Pétera Magyara vyjádřila ochotu v tomto kroku pokračovat, jak informovala stanice Euronews.

Úředníci EU se této změny chopili a přidali Kirillovo jméno na nejnovější seznam osob, na které mají být uvaleny sankce.

Česko je názorově převážně národ nevěřících, náboženské otázky sehrávají úlohu v ojedinělém rozsahu.

Ale Evropa je různorodá a i v otázce náboženství různě citlivá.

A chraňme pocity evropských spoluobčanů.

V otázce svobody rozhodování je pro většinu z nás rozhodujícím nepřítelem  Brusel

Čistě z principu svobody různorodosti a plurality a hlavně při vědomí už v úvodu nastoleného konstatování, že sankce ještě nikdy v historii nic neovlivnily, kromě posílení odporu sankcionovaných, by bylo zajímavé, kdyby se nový bulharský premiér nenechal zmanipulovat.