Prezidentské volby v Rakousku a zemské volby v Dolním Sasku

wahlraum
10.10.2022 17:02
Rakouské prezidentské volby dopadly tak, jak signalizovaly průzkumy veřejného mínění. Již v prvním kole těchto voleb zvítězil dosavadní prezident Alexander Van der Bellen s 56,2% hlasů.

Kromě voleb v autoritativních režimech si nepamatuji, že by někdo z kandidátů na prezidenta získal již v prvním kole takovýto vynikající volební výsledek.

Na druhém místě s velkým odstupem od Van der Bellena zůstal jediný stranický kandidát (FPÖ – Svobodných) s 17,9% hlasů. Ostatní kandidáty nemá smysl ani zmiňovat.

Skvělý volební výsledek zaznamenal van der Bellen především ve Vídni, která jej volila s 64,2% voličů. Přes 60% získal také v Tyrolsku a Vorarlbersku. Nejslabší výsledek (46%) získal v tradiční baště Svobodných v Korutanech, kde jeho hlavní soupeř získal 24,2% (ve Vídni získal kandidát FPÖ něco přes 10% hlasů). Van der Bellen tak získal prezidentský mandát na dalších šest let.

Pro zajímavost uvedu volební motivy, které uváděli voliči staronového rakouského prezidenta pro jeho volbu:

- Nejlepší kandidát/jiní nejsou volitelní…….. 45%

- Dělal svoji věc (výkon prezidentského úřadu) dobře….… 39%

- Rozvážný, inteligentní, rozumný, zkušený..…... 15%

Myslím, že toto budou převažující motivy také při volbě českého prezidenta.

Volební vítězství SPD v Dolním Sasku

Dolní Sasko je jednou ze středně velkých spolkových zemí (6 mil. voličů), připomeňme, že v něm byl dvě volební období – než odešel do centrální politiky – ministerským předsedou zemské vlády G. Schröder.

Ve víkendových volbách získala sociálně demokratická strana (SPD) vítězství s 33,6% hlasů. Je to ale méně než před pěti lety, kdy dosáhla na téměř 37% hlasů.

Ztráty kolem 5% hlasů oproti volbám v roce 2017 vykázala ale také opoziční CDU. Ta v roce 2017 dosáhla na 33,6%. Koaliční partner SPD, Zelení, naopak zvýšil svůj volební výsledek z 8,7% na 14,3%. Zdá se tedy, že rudozelená koalice může být obnovena. Při tradiční ukázněnosti a téměř nulovém přeběhlictví mezi stranami může taková koalice vydržet až do konce volebního období i s nevýraznou .sněmovní většinou.

Podle všeho se neprobojovala do zemského sněmu FDP, tedy jedna z vládních stran ve spolkovém, celoněmeckém měřítku.

Pětiprocentní klauzuli ve volbách nepřekročila ani strana Levice. Naopak AfD, coby strana protestu, zlepšila svou pozici z 6,2% hlasů v roce 2017 na téměř dvojnásobek.

Ještě pro zajímavost uvedu, že s činností vládní koalice v Berlíně, tvořené SPD, Zelenými a FDP je nyní podle průzkumu spokojeno jen 29% občanů. Z tohoto hlediska je třeba hodnotit volební výsledek obou dolnosaských vládních stran - tedy SPD a zejména Zelených- jako velký úspěch.

 

 

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.