Sjezd AfD. Kritická slova spolupředsedy Meuthena

30.11.2020 13:29
Na stranickém sjezdu v Kalkaru nedaleko hranic s Nizozemskem se konal dvoudenní sjezd pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Na jejím programu se mělo diskutovalo především o sociálně-politickém konceptu včetně důchodové reformy. Největší pozornost na sebe ale soustředilo vystoupení spolupředsedy AfD Jörga Meuthena, který jasnými slovy odsuzoval její pravicové aktivity a stále radikálnější výběr používaných extremistických slov.

Nebylo moudré mluvit o covidové diktatuře, prohlásil, přece v ní nežijeme, jinak bychom nemohli pořádat tento sjezd. Pokud někteří v tom budou pokračovat, v budoucnu nás již nebudou volit zástupy lidí. Meuthen poukázal, že není také moudré používat v diskusi o zákoně o ochraně před pandemií výraz zmocňovací zákon a tím velmi vědomě vzbuzovat asociace s Hitlerovým nástupem k moci v roce 1933. Jedná se tak o „implicitní bagatelizaci strašlivých zločinů těchto temných časů,“ prohlásil čelný představitel AfD.

Ve svém projevu, ve kterém měl hovořit o klíčovém návrhu koncepce důchodu, Meuthen varoval delegáty sjezdu, že se tak AfD v dohledné době ocitne na rozbouřeném moři. Naléhavě doporučil, aby se nespojovala s lidmi bizarním a protisystémovým pohledem. Vzniká tak negativní obraz, když straničtí funkcionáři se pravidelně účastní demonstrací hnutí laterálního myšlení proti covidové politice spolkové a zemských vlád a v některých případech vystupují také jako její mluvčí.

Meuthen varoval, že sedm let po založení AfD jsou její úspěchy nyní ohroženy jako nikdy předtím. Strana dosáhla bodu, kdy může všechno pokazit. Skutečnost, že jsme se zastavili, je také způsobena skutečností, že někteří její členové se chtěli „vrátit zpět k včerejšku“. Pokud chce mít politickou budoucnost nemůže dosáhnout úspěchu, pokud se bude jevit jako „stále hrubší, a agresivnější“. Ztratila tak spoustu voličů a více než cokoli jiného potřebuje interní stranickou kázeň a bezvadné chování.

Meuthenova kritická slova byla považována za nepřímou kritiku proti osmdesátiletému čestnému předsedovi AfD Alexandru Gaulandovi, který obvinil spolkovou vládu z koronavirové válečné propagandy a žádal její odvolání. Označil Meuthenův projev za rozporuplný a obrátil se proti jeho kritice událostí v Bundestagu, kdy lidé z řad AfD přivedli do budovy Bundestagu extremisty, kteří terorizovali členy parlamentu. Gauland sjezd pak opustil ze zdravotních důvodů pro prasknutí cévky v mozku mající za následek krvácení z nosu.

Žádost některých delegátů o nesouhlas s prohlášeními spolupředsedy AfD Meuthena v úvodním projevu selhala. Hlasování předcházela vášnivá debata, na které převážilo varování před ztrátou voličů, pokud nebude jeho kritika brána vážně.

Delegáti sjezdu, kteří dodržovali přísné hygienické předpisy, rozhodli po více než sedmi letech po založení AfD, aby byl program strany doplněn o společensko-politický koncept. Hlavní návrh týkající se důchodového systému se z velké části obešel bez radikálních požadavků. AfD se drží průběžného důchodového systému, rodiny by měly být osvobozeny od příspěvků a většina státních zaměstnanců by měla přispívat na zákonný důchod. Rovněž by měla být stanovena svoboda doby odchodu do důchodu, starobní důchod pro osoby samostatně výdělečně činné a posílení soukromého zabezpečení. Závěr sjezdu, ze kterého již odešla třetina delegátů se pak týkal organizačních otázek.

Proti sjezdu AfD demonstrovalo před kalkarskou halou několik set lidí. Shromáždění pořádala aliance po názvem „Postavte se proti rasismu“. Demonstranti odmítali její „nenávist a agitaci proti uprchlíkům, muslimům a jinak smýšlejícím lidem, kteří myslí a žijí jinak“.

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.