Tajný dokument o rámcové dohodě Švýcarska s EU

obrazek
26.5.2021 09:00
Rádio SRF tento týden informovalo o důvěrném dokumentu o důsledcích pro Švýcarsko, pokud by byla přerušena jednání o rámcové dohodě s EU. Význačný expert profesor Fabio Wasserfallen v něm komentuje, jak by nyní měla diskuse s Bruselem pokračovat. Na dotaz SRF News odpověděl, že lze předpokládat, že to pochází spíše od sil, které stále chtějí zachránit rámcovou dohodu a diskutovat o rizicích nebo nevýhodách, pokud tato smlouva selhala. Zřejmě proto, že je pravděpodobné, že EU s Švýcarskem jednání přeruší. Ale co by to znamenalo pro Švýcarsko?

Odpovědi poskytuje rozbor, který spolková rada drží v tajnosti protože její zasedání nejsou přístupná veřejnosti. Rada, která je vlastně vládou, pouze poskytuje kantonům, parlamentu a veřejnosti po každém zasedání komplexní informace o svých rozhodnutích a záměrech. Komise pro zahraniční politiku Národní rady si však v posledních dnech stěžovala, že jí byl tento dokument zadržen. Redaktoru SRF Oliveru Washingtonovi se podařilo získat tajný dokument ve kterém se podrobně analyzují důsledky, pokud nebude uzavřena rámcová dohoda. Konkrétně bod po bodu posuzuje, zda jsou důsledky nedokončení zanedbatelné nebo závažné. Současně analyzuje možná protiopatření k vyrovnání negativních účinků. Dospěl k závěru, že selhání rámcové dohody ve všech bodech by mělo mírné až závažné důsledky. Dokument, který má redaktor SRF k dispozici je datován zářím 2020, ale mají existovat novější verze. Pokud základní podmínky zůstaly stejné, pak lze předpokládat stejná fakta. 

Jaké by to však mělo důsledky, kdyby byla jednání o rámcové dohodě přerušena, konkrétně vypovídá analýza 24 oblastí politiky z nichž v 10 případech dochází k závěru, že důsledky by byly vážné. Dva nebo tři příklady ukazují, že by se situace Švýcarska docela rychle zkomplikovala. Především by byly závažné v zemědělství, střední až závažné v případě elektrické energie a nejzávažnější v oblasti veřejného zdraví. V současné době koronové pandemie se například uvádí, že pokud by EU přijala rozsáhlá opatření pro nákup vakcín, bylo by Švýcarsko v případě nouze postiženy úzkými místy dodávek. Dokument ukazuje, že po celkovém politickém zhodnocení musí Spolková rada říci, co vyjednala. Pokud jde o poskytování informací a konzultacích s různými zúčastněnými stranami nejtěžší otázkou je, co by se mělo vyřešit. Spolková rada, když přebírá odpovědnost, musí proto provést rozsáhlá jednání, při nichž se na stůl dostanou různé aspekty. To může být však obtížné, protože o určitých věcech se diskutuje, o jiných ne a výsledkem je velmi zkreslený obraz o základních zájmech veřejnosti.

Prvním problémem bylo, když z jednání vypadly odbory, což byla zásadní chyba, že klíčový hráč opustil konzultace. Dohoda je kritizována ze všech stran, protože všichni doufali, že bude směřovat jedním společným směrem. Současný výsledek se nezdá být proto příliš dobrý, protože text smlouvy má stěží většinový souhlas přesto, že švýcarské obyvatelstvo chce dvoustrannou dohodu s EU. Pro pokračování je však nezbytný dohodnutý institucionální rámec a Spolková rada rozhodně neodvedla dobrou práci, konstatuje veřejnoprávní švýcarská rozhlasová a televizní stanice SRF.

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.