Jan Campbell: Síla a víra

jan campbell
30.11.2016 15:04
Patří ke staré a historií prověřené pravdě, že politika se řídí dvěma základními hodnotami: sílou a vírou. Kdo je silný, a je schopen a odhodlán udeřit, když přišel čas, ví, že potom bude fungovat diplomacie. Kdo má víru, tj. době a tradici národa odpovídající myšlenku, nachází se v říši, nebo může vstoupit do říše, cenných hodnot.

Dvěma chybami, z mnoha chyb konstrukce EU, NATO a konání neoliberálů se mi jeví, odevzdá(vá)ní tradice bez síly, a ignorování skutečnosti, že myšlenka demokracie se slévá s myšlenkou víry, tj. hodnotami dobra, spravedlnosti a pokory. Dokazuje to trvale rostoucí strach a pokrytectví elit. Není podstatné, jak a kdo elity definoval, nebo kdo se cítí k nim patřit, nebo je k nim přiřazován. Jde prostě o výkonnou moc, nebo veřejnosti nedostupné zplnomocnění konat, udržovat moc a kontrolu, mimo jiné pomocí strachu. V neposlední řadě se jedná o dovolení sebou samým být klamán. Tak tomu bylo nejenom s prezidentem USA v případě války ve Vietnamu, Iráku, Sýrii. CIA a Pentagon, abych jmenoval ty veřejnosti nejznámější, ale i s jinými. Bezpečnostní a jiné orgány obelhávaly prezidenta, svého nadřízeného, a činí tak do dnes. O tom svědčí i vyšetřování útoku na vojska Asada. Ten zastavili Rusové asi po 30 minutovém pokusu se spojit se zodpovědným velitelem amerických vojsk. Profesionál si dovede představit riziko takové komunikace v době automatických rozhodnutí některých vojenských systémů. Těm je jedno, kdo je tam, kde nemá být, a jaké z toho mohou vyplynout pro nás, občany, následky. Současně si dovoluji připomenout, že doposud stačil jeden ruský pluk kosmických vojsk v Sýrii, aby profesionální vojenský svět uviděl hranice moci USA.

V tomto kontextu připomínám, že stačí volební vyhrožování zvoleného prezidenta Trumpa o platbě za bezpečnost, několik hlášek v rámci tvorby prezidentského týmu, abychom se mohli přesvědčit o ztrátě zbytku suverenity a naprosté závislosti EK, EU a NATO od USA, a mohli zaregistrovat první zahraničně politické vítězství Trumpa ještě pře inaugurací. Neprojde den, ani hodina, aby někdo z NATO, EK a dnes již z EU nepožadoval rychle zvýšit vojenský rozpočet členských států. EU požaduje zvýšit rozpočet EDF (European Defence Fund) a využívat dokonce kosmický program. EK zase doporučuje tzv. přeshraniční nákupy zbraní. Ty má umožnit vydávání obligací pro financování společných vojenských projektů. Ať žije nefungující kvantitativní uvolňování Euro! Nebudu pokračovat ve výkazu aktivit trojice NATO-EK-EU. Skutečností je, a na dlouhou dobu zůstane, pokud se nic závažného v představitelné budoucnosti nestane, že obrovská finanční nerovnost mezi členskými státy NATO a EU v kontextu jejich rostoucího zadlužení, nevyřešené otázky s migrací, Ukrajinou a strachem z voleb a referend v EU zvýší tlak odstředivých sil a teplotu krve u občanů EU natolik, že včerejší nepokoje ve Francii a Itálii se mohou jevit procházkou rájem. Můj skepticismus pramení z přesvědčení, že po poražení tzv. umírněných odpůrců Asada v Sýrii, vzetí pod kontrolu Aleppo vládou, případně ještě dalších měst, se vítězství transformuje do konce začátku tak nutného a mnohými očekávaného míru. A hledání řešení na dlouhou dobu. Během této doby, se totiž může rozehrát vojenská partie mezi Tureckem a Sýrií, a tím představitelná partie mezi Tureckem a Ruskem. Připustím li analog válek, a podívám li se do jejich historie a měsíce listopadu, objeví se mi Winston Churchill (1874-1965) a jeho výrok při hodnocení vítězství druhé bitvy u El Alameinu (23.10. - 4.11.1942) v listopadu ( asi 10.11.) 1942: To není ještě konec. To není ani začátek konce.

Ano. To není ještě konec. To není ani začátek konce, co se k nám blíží. S největší pravděpodobností přichází zatím jen konec začátku nadějí na klidnější dobu nejenom v EU. EK začala přemýšlet o další smlouvě týkající se migrace. Tentokrát s Egyptem. Kdo ví, s kým ještě, přijde-li migrační tsunami, které očekává Řecko. Kdo ví, jak se bude řešit problém EU, jehož historie je spojená s klanem Clintonových. Jak se bude vypořádávat SRN s rolí mimo Radu bezpečnosti OSN, s rolí lídra, věřitele a dodavatele vojenské výzbroje, nebude – li EU – NATO přinuceno nakupovat vše za USD. Jak se budou chovat politici a politické strany ve volbách a referendech roku 2017, v době, kdy se nejenom svět dostal do rychlých změn, ale i priority voličů se mění. Mění se podobně jako technologie, nepatřící do žádné pevné volební skupiny. Rozhodnutí dělají voliči prakticky v den voleb. Síla a víra EU jsou v nedohlednu.

Trumpovo vítězství nabízí v této situaci evropským elitám velkou pomoc. Tu představuje možnost se doučit, co to je, a jaké působení má, například basic level cognition. Tato kategorie lingvistiky, slov a spojení, budí smyslové vyjádření. Formálně je možné je vidět, cítit, dotknout se jich, nebo dokonce slyšet. Trumpova zeď mezi USA a Mexikem je jedním u mnoha příkladů. Ovládat principy basic level cognition dovoluje akceptovatelný přechod (pro voliče) od volební řeči a slibů k úřední řeči a neplnění slibů. Je tomu i proto, že slova a slovní obrazy jsou současně obsahy. Podobně jako v USA, sociálně darwinistickém státu přitahuje strategicky položený retweet, o vítězích a poražených (když zapadá do nějaké historky), si budou muset evropští politici něco nového vymyslet, aby si opět mohli sednout do křesel moci. Klasickým masovým mediím, působícím jako vstupní filter (gate filter), stojí v opozici Twitter a další média. Ta (zatím) nefiltrují a jsou rychlejší než tisková média a TV. Přitom uživatelům sociálních sítí, jak se zdá, nevadí, že 80 procent prohlášení bylo vylhaných (podle analýzy Trumpových prohlášení během volební kampaně). Kdo si chce již přiznat veřejně chybu v době rychlých změn? Nevím, zda budou evropští politici v příštích volbách schopni podtrhovat své vlastní hodnoty, a své obrazy života. Virtuální hodnoty, nebo obrazy světa jiných, je totiž nezachrání. Nevím, zda budou evropské elity a individuální politici schopni oslovit voliče jednoduchou a srozumitelnou řečí. Měli by toho být schopní, protože principy basic level cognition si mohou osvojit všichni: populisté, ne populisté, demokraté i ne demokraté, i voliči. Potom občan – volič, tak lehce nedovolí být podveden. To samozřejmě nezmění skutečnost, že urychlený sběr peněz na řinčení zbraněmi v Evropě, bez dialogu s Ruskem, nezvýší bezpečnost Evropy. Tu také nezvýší plánované prohlášení Islámské rady. Zítra 1. 12. by měla Islámská rada vyhlásit změnu standardů Shariat. Jeden z nich doposud zakazuje vlastnictví zlata, kromě formy okrasy. Dojde-li ke změně standardu, cena zlata se pohne. Kam? Ať si každý odpoví sám. A jestli se potvrdí sluchy o vydání a zavedení tzv. kontinentálního USD v USA (v hodnotě 50% současné hodnoty), který by neměl mít vliv na hodnotu USD v zahraničí, tak se přesto adventní dárek uvedený v příspěvku Radujme se, podstatně zvětší pro všechny lídry, a zkomplikuje radost EU a Euru. Souhlasu netřeba.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.