Mnichovská bezpečnostní konference kritizovala velmocenskou politiku

17.2.2020 09:37
Bezpečnostní konference v Mnichově, již padesátá šestá, za účasti čtyř desítek nejvyšších představitelů států a téměř stovek ministrů zahraničí a obrany se zabývala současnými největšími problémy současného světa.

Umožňovala to i účast reprezentantů, kteří se po prvé zúčastnili tohoto setkání jako ze severní Koreje i osobností jako byl francouzský prezident Emmanuele Macron. Spojené státy, které byly terčem kritiky, zde zastupoval nejen ministr zahraničí Mike Pompeo, ale i představitelé opoziční Demokratické strany v čele s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou.

Setkání se tradičně konalo v luxusním hotelu „Bayerischer Hof“, který s přilehlým okolím Starého města se proměnil mimořádnou bezpečnostní zónou střeženou čtyřmi tisícovkami policistů. Nad bavorskou metropolí po dobu konání konference byla vyhlášena bezletová zóna.

Programový tón jednání uvedl německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier ostrou kritikou velmocenské politiky, kterou provádí především Spojené státy doprovázenou Ruskem a Čínou. Charakterizoval ji jako rozpoutanou USA proti mezinárodnímu společenství a varoval před jejím pokračujícím vzrůstem. V důsledku toho se mezinárodní spolupráce na vybudování mírového světa stále více od sebe rok od roku oddaluje.

Americká vláda  se přitom vzdává mezinárodního společenství a to na úkor i svých spojenců a partnerů. Na tuto situaci bude muset reagovat i Německo a svou politiku tomu přizpůsobit. Steinmeier, který do nejvyšší funkce přešel z ministerstva zahraničí, současně nevynechal kritická slova na adresu Moskvy a Pekingu. Rusko kritizoval, za „vojenské násilí, kdy posuny hranic na evropském kontinentu opět použilo jako prostředek své politiky“. Čínu pak za porušování lidských práv, které si upravuje selektivním způsobem přizpůsobeným svým vlastním potřebám.

V tomto smyslu je nutno posuzovat i význam NATO pro Evropu. Jeho názor se přitom blíží k myšlenkám francouzského prezidenta, který zdůrazňoval jednotu evropské politiky. Ovšem nestačí pouze ji posilovat, ale zařadit ji i do rámce transatlantického společenství a do něho investovat také prostředky.

Varoval však přitom před novými závody ve zbrojení doprovázenými světovou snahou o získání nukleárních zbraní. Nebezpečný i podle názoru Steinmeiera je vznikající krizový scénář, kdy vzniká ekonomická divergense na místo konvergense jakož i prohlubování politických a především ideologických příkopů.

Mnichovské bezpečnostní konferenci je věnována mimořádná pozornost mezinárodních sdělovacích prostředků. Na odezvu tisku z celého světa  na její jednání přiléhavým způsobem reagoval jeden z německých komentátorů, že nový svět je něco jiného než krásného. V posledních letech se toho hodně říká o vojenském vyzbrojování jako o jediném logickém důsledku tohoto vývoje. A je to také pravda: Evropa a Německo musí vyrůstat v otázkách bezpečnosti a určitě musí prokázat svaly. Je však ještě důležitější najít cestu zpět do skutečné komunity, vyvinout nové formy diplomacie - protože se nachází v hluboké krizi“.

Na celkové hodnocení účinnosti 56. mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference je den po jejím konání příliš málo času, protože se zde nepronášely jen projevy desítky státníků k palčivým problémům tohoto světa, ale vedly i nesčetné rozhovory mezi nimi na různých úrovních.

Teprve příští týdny umožní veřejnost se alespoň částečně seznámit s nejdůležitějšími fakty a především se ukáže jak budou pokračovat jednání krizových oblastech jako je Sýrie, Libye a na Blízkém východě. To už nemluvě o transatlantických vztazích a vývoji uvnitř Evropské unie.

 

 

 

 

 

seeman-richard
Narodil se v roce 1933. Je absolventem dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. Pracoval v Československém rozhlase, zahraničním vysílání. Po propuštění v roce 1970 byl zaměstnán jako topič a v železářství. V roce 1990 se vrátil do služeb Československého rozhlasu, kde zastával různé funkce, mimo jiné ústředního ředitele. Od roku 1993 je v důchodu a nadále spolupracuje s Českým rozhlasem. Od roku 1997 až 2008 byl členem Rady Českého rozhlasu, kde zastával po pět let funkci předsedy. Je autorem řady komentářů, článků a knih

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Dona

Z prejavov európskych politikov mi vychádza jeden záver : plakanie až kvílenie nad nesprávnym hrobom, plakanie nad rozliatym mliekom. Zbabelosť a pokrytectvo.

Neschopnosť sebareflexie sa zakrývala za slová : dezinformácie, kyberútoky, extrémizmus, populizmus, nacionalizmus, za ukazovanie prstom na nepriateľa vlastnej neschopnosti. Vrcholom náreku politikov bol strach zo straty svojho pána a vládcu - USA.

Európa dobrovoľne odovzdala žezlo svojej moci a rozumu do rúk Spojených štátov pred 75 - timi rokmi. Za tých 75 rokov nevyrástli žiadni kvalitní európski politici - len lokaji a vazali ( okrem Charlesa de Gaulla )

Európski politici dodnes nepochopili, že Spojené štáty vždy pomáhali sebe, že čokoľvek urobili - vždy to bolo vo svoj prospech. Aj dnes ovládajú Európu , len iným spôsobom , a to podľa hesla : " Rozdeľuj a panuj ". 

Je potrebné prijať ako fakt, že Spojené štáty sú vládcom sveta, nech je prezidentom ktokoľvek. K tejto hegemónii im dopomohli samotné štáty a ich obyvateľstvo. Preto si Spojené štáty môžu dovoliť čokoľvek, čo si zmyslia. Vystúpiť z tohto otrockého vzťahu je dnes nemožné  bez " krviprelievania ", bez finančných strát, bez odvahy priznať si svoju závislosť a neschopnosť riadiť Európu samostatne.

Spojené štáty však nenechajú Európu " odísť "  zo svojho náručia - tak načo ten plač. Naopak, ešte pevnejšie si Európu priviažu k nohám. Tým  účinným motívom a prostriedkom k ešte pevnejšiemu ovládnutiu Európy je križiacka výprava proti Číne, Rusku, Iránu, Venezuele a ďalším nepriateľom " liberálnej demokracie". 

Opäť to záleží len na obyvateľstve a politikoch či budú pokračovať v rozbehnutej karaváne. Momentálne stojíme na križovatke.