Německo, Španělsko a Švédsko žádají odzbrojení

„To by mohlo zahrnovat snížení významu jaderných zbraní v jejich strategiích a doktrínách, snížení rizika konfliktů a náhodného použití jaderných zbraní, další snížení jaderných zásob a položení základů pro novou generaci dohod o kontrole zbrojení," napsal Maas, spolu s Aranchou Gonzálezovou Layaovovou a Ann Lindeovou v úvodníku pro deník Rheinische Post u příležitosti zasedání Stockholmské iniciativy pro jaderné odzbrojení v Madridu.

Musíme jednou provždy ukončit zkoušky jaderných zbraní tím, že konečně uvedeme v platnost Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek, uvádí se v článku. Kromě toho je třeba obnovit jednání o smlouvě o zákazu výroby štěpného materiálu pro vojenské účely a vybudovat spolehlivé a důvěryhodné kapacity pro ověřování kroků v oblasti jaderného odzbrojení.

Stockholmská iniciativa sdružuje 16 zemí, které usilují o snížení počtu jaderných zbraní na celém světě. Po setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v polovině června opět vzrostla naděje na pokrok. Dvě největší světové jaderné mocnosti se dohodly na rozhovorech o jaderném odzbrojení, zdůrazňuje se v prohlášení ministrů zahraničí.

Přední míroví výzkumníci vidí známky znepokojivého obratu v celosvětových zásobách jaderných zbraní. Je sice pravda, že podle výroční zprávy, kterou v polovině minulého měsíc zveřejnil stockholmský institut pro výzkum míru SIPRI, celkový počet jaderných hlavic nadále klesal. Podle odhadů jich nyní zbývá asi 13 080, ale jaderných zbraní je v provozu více než před rokem. Vojenské výdaje dosáhly v loňském roce rekordní výše. USA jsou i nadále zemí s největším rozpočtem na zbrojení a Německo je na sedmém místě. Celosvětové výdaje na zbrojení dosáhly tak nového maxima. Podle SIPRI investovaly státy světa v loňském roce do svých ozbrojených sil celkem 1 981 miliard amerických dolarů (asi 1 644 miliard eur) což představuje nárůst o 2,6 % oproti roku 2019, šestý rok růstu výdajů v řadě. Nejvíce je zvýšily Spojené státy, Čína, Indie, Rusko a Spojené království, Německo je na sedmém místě za Saudskou Arábií. Na prvních pět zemí připadá dohromady 62 % celosvětových vojenských investic.

K opětovnému nárůstu došlo ve stejné době, kdy celosvětový HDP poklesl o 4,4 %, zejména v důsledku pandemie Covid-19. Podle SIPRI se celkové vojenské výdaje v loňském roce rovnaly 2,4 % světové ekonomické produkce. V porovnání s rokem 2019 se jedná o nárůst o 0,2 procenta a zároveň o největší nárůst zvýšení během jednoho roku od celosvětové finanční krize v roce 2009.

USA mají opět zdaleka největší rozpočet, kdy jejich výdaje v loňském roce dosáhly 778 miliard dolarů. To je o 4,4 procenta více než v roce 2019 a představuje celosvětový podíl 39 procent.

Na druhém místě se umístila Čína, jejíž výdaje na obranné vybavení se v loňském roce odhadují na 252 miliard dolarů. V porovnání s rokem 2019 se jedná o nárůst o 1,9 %. Ve srovnání s rokem 2011 to představuje nárůst o 76 procent a jedná se tak o 26. rok v řadě, kdy Peking zvyšuje své vojenské výdaje. Za ní následovala Indie, která zvýšila své investice do obrany o 2,1 % na téměř 73 miliard USD.

Výdaje Ruska (čtvrté místo) vzrostly o 2,5 % na 61,7 miliardy dolarů, Spojené království (na pátém místě) investovalo v loňském roce 59,2 miliardy dolarů. To je o 2,9 % více než v předchozím roce, ale o 4,2 % méně než v roce 2011. Německo (sedmé místo) vydalo na zbrojení 52,8 miliardy dolarů (asi 44 miliard eur), což je o 5,2 % více a ve srovnání s rokem 2011 se jedná o nárůst o 28 %.