Švýcarsko odstraňuje hnědé skvrny své historie

Nyní i ve Švýcarsku, v curyšském Uniquartieru, jako jedné z posledních zemí, je již připraven k umístění první tzv. Stolperstein - Kámen zmizelých. Roman Rosenstein, 71letý iniciátor švýcarského projektu Stolpersteinu, drží v ruce kámen s nápisem na zlaté mosazné desce: „Zde žila Lea Berr, rozená Bernheimová, narozená v roce 1915“. Dcera z židovské rodiny v Curychu zde pobývala, než se provdala za Francouze. Tímto sňatkem ztratila švýcarské občanství, stejně jako všechny helvetské ženy, které se provdaly za cizince. Když byla Berrová ve Francii v roce 1944 zatčena gestapem, její rodná země se za ní nepostavila - navzdory žádostem rodičů - protože už oficiálně „nebyla Švýcarkou“. Její vlast tak vlastně stvrdila trest smrti pro ní i jejího dvouletého syna Alaina. „Zavražděna 1. února 1945 v Osvětimi,“ konstatuje nápis na kameni.

Stala se tak jednou z několika set obětí Židů, homosexuálů a odpůrců nacistů , kteří pocházeli z Helvetské konfederace, kteří žili shodou okolností v Hitlerovi říši, ale jejich rodná země je odmítla chránit před pronásledováním .

Teprve nyní, 75 let po Norimberském procesu, který mezinárodně odsoudil nacistické zločiny, si Švýcarsko připomíná svá hnědá místa v historii. Mezi oběťmi, které budou vzpomenuty jsou nejen Židé a odpůrci nacistického režimu, ale i Romové, Sintové a homosexuálové, Švýýcaři, kteří žili na německém území. Rada pro švýcarské zahraničí nedávno jednala o památníku švýcarským obětem nacistů.

Historici tuto myšlenku podporují, ale vyžadují kritický pohled na tento zanedbaný historický problém, kladou citlivé otázky a požadují, aby spolková vláda začalo tyto případy systematicky vyšetřovat. Nejde jen o řešení jednotlivých případů, ale o politický rozměr jak tehdy department zahraničních věcí reagoval na žádosti švýcarských občanů, kteří byli ve smrtelné nouzi.

Prezident Sdružení zahraničních Švýcarů Remo Grysin poukazuje, že jde nejhorší kapitolu nedávné švýcarské historie. Tyto oběti by neměly být zapomenuty a podle jeho názoru by měl být vybudován viditelný památník například v Bernu nebo Ženevě, aby se nezapomenulo, co se stalo v letech 1933 až 1945.