Zbyněk Fiala: Do Fukušimy valí voda

obrazek
30.4.2013 11:40
Jaderná elektrárna v japonské Fukušimě stále představuje nebezpečí, píší New York Times a popisují nový problém: do trosek začalo proudit rostoucí množství spodní vody, která se tak kontaminuje radioaktivním stronciem a musí být ukládána do nových a nových nádrží.

http://www.nytimes.com/2013/04/30/world/asia/radioactive-water-imperils-fukushima-plant.html?ref=global-home

Zatímco počátky havárie jaderné elektrárny Fukušima byly spojeny s nedostatkem chladící vody, po dvou letech se situace radikálně změnila, vody je moc. Proniká z podzemí do narušených bloků s reaktory. Vlastně tam vevalil potok o proudu 75 galonů za minutu (kubík za tři minuty). Vzniká stále naléhavější problém, kam s ní. Někdejší provozovatel zničené elektrárny, který je nyní připoután povinností realizovat záchranné práce, tokijská elektrárenská společnost Tepco, nevidí jiné řešení, než hledat volné plochy pro umístění nových a nových cisteren, aby voda s radioaktivním stronciem neskončila v pobřežních vodách Tichého oceánu. Voda, která zatím byla deponována, by stačila k naplnění více 112 olympijských bazénů.

Hrozí další nehoda

Radioaktivní voda představuje je menší nebezpečí, než jakým byly tavící se reaktory ve strašných prvních měsících po jaderné havárii roku 2011, ale problémem je narůstající rozsah zamoření. Nikdo zatím neví, jak vodu zastavit. Podle předsedy nové japonské autority pro jaderný dohled Šuniči Tanaky vzniká obava, že nebude možné předejít další nehodě.

Záchranné práce jsou svěřeny společnosti, která elektrárnu vlastnila před nehodou, a to vrátilo i do trosek dosavadní tajnůstkářský přístup. Pozorovatelé upozorňují na to, že práce jdou od jedné krize ke druhé a nejsou řízeny ucelenou strategií. Nový jaderný dohled je sice přísnější než předchozí regulátor, ale má všeho všudy devět lidí, kteří mají dohlížet na 3000 dělníků zapojených do likvidace havárie.

Vedle toho vznikl vládní výbor s hojným zastoupeními zástupců ministerstva průmyslu a výrobců jaderných zařízení, jako je Toshiba nebo Hitachi, tedy těch, komu záleží na zachování jaderné energetiky. Jaderná bezpečnost je tak svěřena těm, kdo má být kontrolován.

Vypustit do oceánu?

O podzemní vodě se vědělo hned na začátku likvidačních prací, protože elektrárna leží v podhůří s prameništi. Byl tomu však připisován malý význam – voda se někam uloží, vyčistí a bude po problému. Nezávislí experti varovali, že to nebude tak snadné, ale Tepco i vláda dělali vše pro to, aby jim do toho nikdo moc nemluvil. Tepco odmítla vystavět podzemní stěnu do hloubky 20 metrů, která by jaderné bloky izolovala. Místo toho byly vyhloubeny improvizované bazény, izolované jílem a plastem, ve kterých pak začaly vznikat netěsnosti. A teprve tyto netěsnosti znovu připoutaly pozornost ke spodní vodě a přiměly vládu doplnit dohled o hydrologa.

Největší obavu vyvolává plán, podle kterého se má odfiltrovat 62 typů radioaktivních částic včetně stroncia, a voda se pak vypustí do oceánu. Může to být pozoruhodný zázrak moderní techniky, ale nic nedokáže odfiltrovat izotop vodíku tritium, kterého je ve Fukušimě stokrát víc než ve vodách z běžné jaderné elektrárny. Takové znečištění pobřežních vod veřejnost těžko připustí.

Avšak ani způsob, jakým Tepco svůj postup hájí, není příliš povzbudivý. Vodu prý lze zastavit jen utěsněním děr přímo v konstrukcích jaderných bloků, ale to nedokáže nikdo na světě, protože to vyžaduje vstoupit do vysoce radioaktivních budov a pracovat hluboko pod hladinou zamořených vod.

Zprávy z Černobylu

V Černobylu se s důsledky jaderné havárie potýkají už 26 let a stále nejsou u konce. Stávající sarkofág se rozpadá, a tak se právě začal stavět nový, který má stát miliardu eur a bude dokončen roku 2015. Zajímavou informaci přinášejí Hospodářské noviny:

„Černobylská havárie způsobila celkové škody ve výši 180 miliard dolarů (4,5 bilionu korun) a Ukrajina každoročně uvolňuje na jejich likvidaci deset procent výdajů ze státního rozpočtu. Na budování nového krytu nemá Ukrajina prostředky, a proto se ho ujaly západní státy.

Loni v dubnu se v Kyjevě uskutečnila dárcovská konference, na níž se podařilo vybrat 550 milionů eur. Ukrajinský ministr pro mimořádné situace Viktor Baloha nicméně nedávno prohlásil, že cena nového krytu se vyšplhá nejméně na 1,54 miliardy eur (38,5 miliardy korun).

Podle Balohy je naděje, že financování, které zastřešuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj, bude ale přesto až do roku 2015 zajištěno.“

http://zpravy.ihned.cz/c1-55612950-v-cernobylu-zacinaji-stavet-novy-sarkofag-bude-vazit-29-tisic-tun

A pokud ne?

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: životní prostředí

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.