Soutěž v tom, kdo více plivne!

přemek votava
28.8.2018 09:04
Soudíme ty druhé, zatím co naše viny zůstávají ve stínu. Celé týdny jsme si užívali mediální smršť k 50. výročí srpnových událostí 1968. Místo historického pohledu a pietních vzpomínek to byla spíše protiruská kampaň, která se stala organizovanou soutěží v tom, kdo více plivne … Nepamatuji si v polistopadové době podobnou hysterii. Výročí posloužilo i k vulgárním útokům na demokraticky zvolené představitele našeho státu.

1. září si naopak jistě zcela v tichosti připomeneme počátek druhé světové války. Obdobně koncem září i 80. výročí Mnichova. Zde na rozdíl od těch viníků ze srpna 1968 strůjci mnichovského porcování Československa, tedy vlády Francie, Velké Británie, Itálie a Německa, nebudou stát na pódiu našeho opovržení. Přitom to byly právě tyto vlády, které šly cestou uspokojení územních požadavků Německa. U tohoto výročí budou česká média vážit každé slovo, přitom právě Mnichov 1938 otevřel agresorovi dveře na Východ. 1. září 1939 bylo přepadeno Polsko, západní demokracie Francie a Británie Polsku nepomohly.

Po boku německých agresorů pochodovala proti Polsku i slovenská armáda, do Polska vpadly tři slovenské divize. V očích polského národa byli Slováci okupanty.

Za dva roky v červnu 1941 slovenská armáda opět „zachraňovala evropskou civilizaci“ po boku Německa, při tažení proti SSSR. Na 100tisíc slovenských vojáků bojovalo po boku německé armády, slovenšti vojáci se „opět osvědčili“. Příkladem mohou být slovenští letci, kteří sestřelili na 200 sovětských letadel… Za okupační slovenskou armádou zůstaly tisíce civilních obětí…. Také v očích ruského (sovětského) lidu byli Slováci okupanty.

Je naší ctí, že český národ se za Protektorátu nestal součástí evropské křížové výpravy proti slovanskému národu na východě Evropy. Nestavěli jsme protisovětské legie, naopak byli jsme první, kteří stáli se zbraní v ruce po boku Rudé armády v boji proti okupantům. Naši vojáci bojovali od Sokolova, přes Kyjev, Duklu, Ostravu… bojovali proti fašismu na všech frontách světové války. Říkejme to nahlas, není třeba se za to stydět!

V Evropě po rozpuštění Varšavské smlouvy místo tolik slibovaného míru na „věčné časy“ začíná opět válečná hysterie. Kolem Ruska se budují válečné základny, nenávist vůči Rusku se stává politickým i mediálním programem. Letošní vzpomínání 21. srpna 1968 to dokazuje.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Tento blog se mi velmi libí. Se zájmem sleduji výstupy práce Fondu konceptuálních technologií z Altaje. Ve svém posledním videu Valerij Viktorovič Pjakin - ředitel Fondu, vyjádřil velmi zajímavé informace stran roku 1968 ale i 1956 v Maďarsku. Domnívám se, že by stálo všem těm idiotům naladěným na rusofobskou vlnu se zajímat o informace v této věci, aby nakonec nebyli za obyčejné blbce.

Podle údajů Pjakina bylo zabito při vvodu vojsk Varšavské smlouvy asi 150 lidí. Z dostupných informací velení vyplývá, že tyto oběti byly na těch místech, kam je "tlačili" organizátoři "nepokojů".

Vojska VS byla vvedena na naše území, protože situace spěla k občanské válce. Je zajímavé, že podle informací Pjakina, tento vvod vojsk VS předběhl kolony tanků Bundeswehru cca o 3 hodiny.

Každé oběti je samozřejmě škoda, přináší to bolest rodině i blízkým. Zamyslíme-li se nad rozsahem tehdejší akce, co vše bylo nutné koordinovat, zabezpečit, je s podivem, že jich nebylo více. Stačí se dnes podívat kdekoliv po světě, kde policie zasahuje proti demonstrantům - vlastním občanům, s jakou brutalitou a bezohledností - prim v tomto hraje USA.

Odpustit Němcům 2.světovou válku, její oběti, utrpení a škody a na druhé straně nenávidět Rusy, kteří nás osvobodili za rok 1968, o kterém ve své většině víme kulové, prakticky jen to, co nám ta nebo jiná klanově korporativní skupina podsune, protože se o sběr informací sami nezajímáme - je minimálně na hlavu.

Rok 1989 - ta euforie, naděje očekávání .... 2018 - splnilo se to?

Domnívá se snad někdo, že 1968 by dopadl jinak ve světě, kde veškeré finanční toky jsou řízeny globální mocí, kdy zájem nějakého národa je absolutně nezajímavý pro tuto globální moc, pokud jí zrovna nevyhovuje jako mezikrok?