Richard Seemann: Rozhodující hodiny Angely Merkelové

„Zrovna já socan prohlašuji , doufám, že Angela Merkelová zůstane nadále kancléřkou. Protože jediná z německých politiků stvrzuje patřičnou váhu Německa na Evropu. To zřejmě chybí ostatním“, prohlásil Gabriel. Vice šéf křesťanské CDU, předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble zase varoval spolkového ministra vnitra a předsedu CSU Horsta Seehofera proti vůli kancléřky nařídit uzavření hranic před imigranty. Pokud ministr přesto tak rozhodne, prohlásil listu „Tagesspiegel am Sonntag,“ pak jí nezbývá nic jiného než z toho vyvodit důsledky . Protože měla by tak možnost možnost zbavit jej tohoto postu, ústavní experti jsou názoru, že je těžko předvídat jaké by to měla důsledky,. Nakonec Seehofer by se mohl stát obětí tohoto střetu a Merkelová by nemusela odstoupit.

Seehofer je však přesvědčen, že jako předseda z jedné ze tří koaličních stran by vedlo jeho odvolání k zhroucení spolkové vlády, protože bavorští sociálové by z ní vystoupili. Tím by ztratila svou nadpoloviční většinu v Bundestagu a východiskem pak by byly mimořádné volby. Z centrály sociálně demokratické strany se již ozývají hlasy, že je nutno se na ně připravit a od liberálních Svobodných se hledá východisko v obnovení pokusu o sestavení tzv. jamajské koalice, která před tím ztroskotala z jejich viny.

Merkelová zatím vede horečná jednání individuálně s některými vedoucími evropskými státníky zejména, s francouzským prezidentem a premiéry Itálie a Španělska, jak utečeneckou vlnu dostat pod kontrolu. K tomu mělo i sloužit nedávné setkání 16 zemí Evropské unie, které však nepřineslo žádné viditelné závěry. Naopak političtí pozorovatelé a komentátoři to považují za bankrot za který má odpovědnost právě Merkelová. Její přívrženci ji zatím chválili pro její pragmatismus, kterým nechávala problémy spíše vyhnívat než je řešit. Právě utečenecká vlna je jasným případem jejího postupu. Když od roku 2011 a 2012 postupně nejprve počet utečenců do Evropy pomalu vzrůstal, Merkelová se tvářila, že nejde o problém tohoto kontinentu, ale pouze Itálie a Řecka. Když na podzim 2015 katastrofální milionová vlna dosáhla bavorské hranice začala se zapřísahat evropskou solidaritou. Nyní se to však stalo též problémem Německa a není již nadbytek času k ráznému jednání. Jak dopadnou tento týden v Berlíně a Bruselu je zatím neznámou.

Bavorská CSU nyní přitvrdila a jasně naznačila, že nemusí být nadále součástí křesťanských unionistických stran CDU/CSU. Po prvé za 70tiletých společných dějinách nepozve CDU, aby jí podpořila v říjnových zemských volbách. Bavorský ministerský předseda Markus Söder oznámil, že na jeho závěrečné vystoupení nepřijde spolková kancléřka, ale spolkový kancléř. Mínil tím rakouského Sebastiana Kurze s kterým nedávno v Linci demonstroval bok po boku stejný postoj vůči imigrantské politice a nutnosti uzavřít hranice. Seehofer přímo prohlásil: „Já jsem předsedou koaliční CSU a pokud je berlínské kancléřství nespokojeno s mým působením na pozici ministra vnitra ať ukončí s námi spolupráci“.

Střet mezi CDU s CSU má za následek pokles voličské podpory křesťanským stranám, které by získaly podle institutu Emnid pokud by se minulou neděli konaly volby, pouhých 31 procent hlasů. Spolu se sociálními demokraty, kteří klesli na 18 procent by tak velká koalice ztratila svou nadpoloviční většinu . To na úkor vzrůstající síly Alternativy pro Německo a ostatních stran – Zelených, Levice a liberální FDP- stojících v opozici.

Foto: A. Merkel a S. Gabriel v době vládní spolupráce.