Atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki urychlily konec války

Dne 7. 5. 1945 byla ukončena podpisem německé kapitulace v Remeši (,,druhá" kapitulace byla signována 8. 5. 1945 v Berlíně, kterou si z propagandistických důvodů prosadil sovětský vůdce Stalin) druhá světová válka v Evropě. Válčilo se však ještě na Dálném východě a soupeřem protifašistické koalice bylo houževnaté Japonsko, člen vojensko - politického uskupení Berlín - Řím - Tokio (v literatuře se setkáme pouze s termínem ,,Osa"), které bylo od 8. 12. 1941 ve válce s USA.

Na jaltské konferenci (probíhala 4. - 11. 2. 1945) bylo mimo jiné rozhodnuto o tom, že Sovětský svaz za významné územní ústupky vstoupí do tří měsíců do války s Japonskem. Sovětský svaz nakonec až 8. 8. 1945 do války s Japonskem skutečně vstoupil a dosáhl řady vojenských úspěchů. Demoralizované Japonsko, pro které bylo svržení atomových pum šokem, následně ohlásilo 15. 8. 1945 kapitulaci, kterou stvrdili jeho zástupci na lodi Missouri dne 2. 9. 1945. Tím de facto skončila druhá světová válka. Japonsko se tak zařadilo po bok poražených velmocí a císař Hirohito se musel v roce 1946 vzdát svých božských atributů. Zemřel v nedožitých 88 letech v roce 1989.

Objevilo se mezitím mnoho teorií, jestli za samotný pád Japonska mohly právě atomové pumy, či vstup Sovětského svazu do války proti Japonsku, respektive v Tichomoří. Další teorie hlásají, že militaristicky naladěný prezident USA H. Truman chtěl aktem svržení atomových hlavic zastrašit Sovětský svaz, svého ústředního soupeře v nastalé studené válce. Někteří zainteresovaní odborníci také tvrdí, že Japonsko chtělo pod tíhou situace stejně kapitulovat a stalo by se tak i bez použití atomových zbraní. Podle mého názoru zapůsobily oba zmíněné činitele, jak atomové bomby, tak ,,faktor" Sovětský svaz. Po vstupu Sovětů do války proti Japonsku byla situace ,,říše vycházejícího slunce" prakticky bezvýchodná.

Pravdou je, že monopol atomové bomby Spojeným státům skýtal možnost diktovat i po skončení války podmínky a svou vůli na mezinárodním poli. Sovětský svaz pak úspěšně vyzkoušel atomovou bombu až v roce 1949, kdy ,,atomový monopol" USA skončil. USA začaly vyvíjet atomovou zbraň již během prvních let války štěpnými reakcemi uranu, které vedl italský emigrant a významný fyzik Enrico Fermi. Spojené státy tak měly před Sovětským svazem poměrně velký náskok. 16. července 1944 pak byl proveden v Alamogordu v Novém Mexiku první pokusný jaderný výbuch atomové bomby v rámci projektu Manhattan (vedl jej známý fyzik R. Oppenheimer).

Svržení atomových bomb na japonská města však zůstává dodnes kontroverzním krokem, protože při něm zemřely desítky tisíc nevinných lidí.