Merkelová chce jednat s Talibánem

"Pokud jde o Talibán, musíme s ním samozřejmě mluvit, protože to jsou oni, koho je nyní třeba oslovit," řekla kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci s premiérem Severního Porýní-Vestfálska Arminem Laschetem. Chtěla by, aby lidé, kteří pracovali zejména pro německé rozvojové organizace a cítili se ohroženi, mohli podle své vůle vycestovat. Rovně Laschet také vyjádřil názor, že je třeba s Talibánem jednat. Mezinárodní společenství by přitom podle něj muselo formulovat jasné podmínky, za nichž by byla spolupráce možná.

Jistou naději vzbudil dopisovatel ARD v Kábulu, o údajném novém postoji Talibánu naznačující, že chce mít dobré vztahy s Německem. Učinil tak prostřednictvím svého mluvčího Sabiulláha Mudžáhida který listu Welt am Sonntag prohlásil: "Chceme s Německem navázat silné a oficiální diplomatické vztahy". Podle informací chce Talibán především finanční podporu, humanitární pomoc a spolupráci v oblasti zdravotnictví, zemědělství a vzdělávání. Mudžáhid řekl, že Němci byli v Afghánistánu vždy vítáni. Již v dobách království před 100 lety udělali v Afghánistánu mnoho dobrého, řekl. "Bohužel se pak přidali k Američanům. Ale to už je odpuštěno," řekl jeden z vedoucích představitelů nového vládnoucího režimu.

Zatím se ministři zahraničí EU se dohodli na společném katalogu požadavků vůči radikálním islamistům za situace, kdy Německo je závislé na rozhovorech s Talibánem, pokud chce umožnit odchod dalších žadatelů o ochranu po ukončení vojenské evakuační operace. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že pokud to bude politicky možné a bezpečnostní situace to dovolí, bude Německo mít v Kábulu opět své velvyslanectví. "Sociálně demokratický politik však současně zdůraznil, že diplomatické zastoupení neznamená uznání vlády Talibánu.

Německá vláda po vítězném tažení Talibánu uzavřela své velvyslanectví v Kábulu a jeho ambasador Markus Potzel byl vyslán do katarského Dauhá, aby zde vedl rozhovory s islamisty. V hlavním městě emirátu v Perském zálivu vede zatím Talibán svůj politický úřad, který funguje víceméně jako ministerstvo zahraničí. První zástupci Talibánu se však již z Dauhá vrátili do Afghánistánu a proto je třeba v Berlíně zvážit, jak zachovat "krátký drát" k novým vládcům.

Německý tisk se široce zabývá se snahou spolkové vlády navázat styky s novým afghánským režimem. "Musíte se odvážit být tak drzí, když nutně potřebujete pomoc. Talibán je ochoten Němcům odpustit, pokud diplomaticky uznají jejich režim a finančně ho podpoří, poznamenává TAGESSPIEGEL. Noví vládci v Kábulu se naučili řemeslo a vědí, co na mnoho Němců zabírá: nechají se přemluvit a velkoryse slíbí, že na to zapomenou, pokud budou Němci zase hodní. Po mnoha - většinou příliš růžových - chybných hodnoceních situace v Afghánistánu by měl nastoupit střízlivý tón, analýza rovnováhy sil," radí list..

"Režim, který pošlapává lidská práva, nemůže být partnerem západní demokracie," zdůrazňuje SÜDKURIER z Kostnice: "Německá vláda se však vlastním selháním stala vydíratelnou. Dokud má islamistická skupina v rukou lidi, kterým Německo slíbilo, že je nechá odejít ze země, je prostor pro volný postup omezený. Německá vláda proto bude muset mluvit s bojovníky za právo šaría a nepochybně spolknout několik ropuch. Ale velvyslanectví v Kábulu? To by znamenalo uznání režimu. Jakékoli smlouvání a vyjednávání zde má své meze - zejména proto, že Tálibán není v žádném případě v sedle. Každý ústupek, který stabilizuje jejich vládu, se vymstí," je přesvědčen SÜDKURIER z Kostnice.

Stejně jako německá kancléřka vyzývá STUTTGARTER ZEITUNG k jednání: "To však neznamená legitimizaci vlády islamistů prostřednictvím oficiálního uznání. Je také správné, že Evropská unie klade na svou pomoc Afghánistánu podmínky. Kromě dodržování lidských práv, právního státu a svobody tisku musí Talibán zaručit, že bývalým příslušníkům místních sil a dalším ohroženým osobám bude umožněno opustit Afghánistán bez újmy," požaduje STUTTGARTER ZEITUNG.

"Odchod dalších místních německých sil se pravděpodobně neobejde bez špinavých obchodů," obává se RHEINPFALZ z Ludwigshafenu. "Plné uznání a pokračování rozvojové pomoci jsou však prostředky nátlaku, které nelze takto rozdávat. Navíc ti, kdo nyní uznávají Tálibán, také říkají, že povstalci zakotvení v Pandžábském údolí nemají žádnou legitimitu."

V očích DITHMARSCHER LANDESZEITUNG by diplomatické uznání Talibánu bylo pro extremisty obrovskou podporou. "Tento zisk prestiže by využili pro svou propagandu. Islámisté na celém světě by mohli poukázat na to, že jejich ideologie je v zásadě legitimizována Západem. Oficiální uznání kábulského režimu by zároveň nenávratně odsunulo opozici v Afghánistánu na druhou kolej. Mohlo by to dokonce ztížit přístup k nevládním skupinám. Pokud jde o diplomatický status, může se Spolková republika odvolávat na své "zvláštní vztahy" s NDR. Nebylo mu uděleno velvyslanectví, ale pouze 'stálé zastoupení'," připomíná DITHMARSCHER LANDESZEITUNG z Heide.

DIE WELT je zásadně zklamán německou politikou vůči Afghánistánu: "Tato nová epizoda geopolitické blamáže bohužel není jen uklouznutím. Bezmocnost Německa na světové scéně je systematická. Spolková republika odmítá uvažovat strategicky. Smutná kapitola o Talibánu je jen symbolem strategické negramotnosti. Prohlášení Heiko Maase na adresu Talibánu jsou pokusem o oklamání voličů, aby uvěřili, že Německo má moc, kterou ztratilo svým neúspěchem v Afghánistánu. Důvěryhodnost německé zahraniční politiky byla vážně poškozena. Znovu." uzavírá svou úvahu kategoricky DIE WELT.

Ilustrační karikatura, ZDF 2015