Ondřej Kosina: Litevský obrat doleva

Vítěze voleb – centristickou Stranu práce hlásící se k sociálnímu liberalismu – dělí od druhé Sociální demokracie, která je však nejsilnější co do počtu mandátů, pouze 1,4 %. Labouristé, jenž s 19,8 % a 29 mandáty vyhráli, zaznamenali vůbec největší nárůst křesel (+19). Říjnový průzkum jim přisuzoval o čtyři procenta méně než získali. Sociální demokraté Algirdase Butkevičiuse získali 18,4 % a 38 mandátů, což je o 13 více než v minulých volbách. Sociální demokracie – členská strana Socialistické internacionály a Strany evropských socialistů – má ze všech litevských stran nejdelší historickou tradici. Vznikla v roce 1896, ještě v době carského Ruska, a hrála významnou roli i v éře nezávislosti (1918 – 1940), ačkoliv autoritativní režim Antanase Smetony v roce 1936 politické strany zakázal. Následně působila dlouhá léta v exilu a k její obnově došlo až roku 1989, krátce před odtržením Litvy od Sovětského svazu. Obě vítězné strany slíbily konec rozpočtových škrtů a navýšení sociálních výdajů.

Dosud největší vládní strana – pravicový Vlastenecký svaz – křesťanští demokraté, jež je součástí Evropské lidové strany a hlásí se k neoliberální ekonomické doktríně, konzervativismu a nacionalismu - skončila s 15,1 % a 33 mandáty až na třetím místě. Oproti volbám v roce 2008 tak zaznamenala největší ztráty, přišla o 12 madátů. Je to výsledek koaliční vlády pravého středu pod vedením Andriuse Kubiliuse, jehož kabinet seškrtáním státních výdajů a zvyšováním daní přivedl zemi do hluboké krize. V Litvě se v důsledku toho zvýšil počet lidí žijících v chudobě. Vysoká nezaměstnanost nutí desetitisíce lidí k ekonomické emigraci. Oproti říjnovému průzkumu preferencí, který přisuzoval konzervativcům pouze 7,9 %, nakonec dopadli ještě relativně dobře. Významné ztráty zaznamenali i vládní liberálové, rozštěpení do dvou formací. Liberální hnutí skončilo s 8,6 % a 10 mandáty na čtvrtém místě a přišlo o jednoho zákonodárce. Liberální unie středu s výsledkem 2,1 % přišla o 8 mandátů z minulých voleb a vypadla z parlamentu.

Pátá pozice patří populistické formaci Cesta odvahy, založené letos na protikorupční platformě. Získala 8 % a 7 mandátů. Na šestém místě skončila s výsledkem 7,3 % a 11 mandátů (-4) strana Pořádek a spravedlnost bývalého prezidenta Rolandase Paksase. Tato euroskeptická, radikální a národně-konzervativní formace bývá řazena na pravici, ačkoliv v sociální oblasti prosazuje spíše levicovou politiku, čímž připomíná svůj polský protějšek – Kaczyńského Právo a spravedlnost. Tato strana bude třetím koaličním partnerem labouristů a sociálních demokratů. V Sejmu zasedne ještě pět reprezentantů polské minority, naopak Svaz zelených a agrárníků přišel o 2 křesla a ocitl se před branami parlamentu.

Lidé napříč kontinentem jsou již unaveni neplodnou neoliberální politikou nic neřešících škrtů a úspor a opět se obracejí k levici, která klade primární důraz na hospodářský růst. Prvním takovým zásadním obratem byly letošní parlamentní a prezidentské volby ve Francii a volby v Litvě tento trend potvrzují.