Ondřej Kosina: Rafael Correa a občanská revoluce v Ekvádoru

Rafael Correa nastoupil do úřadu v lednu 2007 po letech nestability a úpadku ve znamení neoliberalismu. Od té doby radikálně změnil politické směřování země, čímž si proti sobě popudil nejen bankéře a oligarchy, ale i USA. Hlavními cíli jeho tzv. občanské revoluce jsou ústavní a ekonomické změny, boj s korupcí, vytvoření systému bezplatného školství a zdravotnictví a latinskoamerická integrace na principu svrchovanosti.V dubnu 2009 byl zvolen na druhé funkční období a při inauguračním slibu, jehož se účastnili mj. prezidenti Hugo Chávez, Evo Morales, Raúl Castro a Cristina Fernández-Kirchnerová, prohlásil, že „socialistická revoluce a boj s chudobou bude pokračovat, protože lid si to přeje“.

Ekvádor je členským státem OPEC a tudíž zemí s velkým surovinovým bohatstvím, obzvláště ropou. Z tohoto nerostného bohatství však do nástupu Correy k moci neměli občané nic a bohatly jen zahraniční těžební společnosti. Prezident na adresu ropných firem prohlásil: „Každý den přichází těmto firmám miliony dolarů, které by měl dostávat ekvádorský stát. Došla mi trpělivost“ a následně prosadil nový systém, jehož principem je platba fixní částky těžebním společnostem, zatímco veškeré výnosy z prodeje ropy plynou do státní pokladny. Jeho vláda docílila historického vítězství nad americkým ropným koncernem Chevron, který musí platit miliardové odškodné zemřelým a nemocným indiánům za znečištění jejich území v Amazonii. Kromě toho Correa znárodnil část těžebního průmyslu, banky a zdanil finanční sektor. Za jeho vlády se zvýšila školní docházka, zlepšila se sociální a zdravotní síť a byly vybudovány stovky kilometrů silnic. Touto politikou si získal přízeň nejen chudých indiánů, ale i vzdělané střední třídy.

Jako ekonom je Rafael Correa velkým kritikem svých neoliberálních předchůdců, odmítá dolarizaci a klade důraz na vlastní měnovou politiku. Nepodepsal dohodu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), která by této organizaci umožňovala monitorovat hospodářský plán země a odmítl jakékoliv omezování suverenity země. Ekvádor společně s dalšími členskými státy Bolívarovské aliance lidu naší Ameriky (ALBA) podporuje vytvoření regionální rozvojové banky nového typu za účelem snížení závislosti na americkém dolaru a integrace Latinské Ameriky prostřednictvím nové měnové jednotky. Vytvoření tzv. Fondu jihu na projekty hospodářského rozvoje má překonat závislost na mezinárodních finančních organizacích typu MMF a Světové banky. Právě proto je Rafael Correa pro USA nepřijatelný. Zatím každý státník, který se snažil prolomit hegemonii dolaru a jednat nezávisle, dopadl špatně – vzpomeňme libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a jeho plány na vytvoření africké měny. CIA, která štědře financuje ekvádorskou opozici, režírovala již několik pokusů o Correovo svržení a podněcuje občanské nepokoje s cílem destabilizovat zemi. Odvážný prezident poskytl azyl zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi, což je další důvod k jeho odstranění stejně jako fakt, že se v zahraniční politice – kromě spolupráce se spřátelenými latinskoamerickými zeměmi – orientuje na Írán.

Ekvádor má za sebou velmi dobré ekonomické výsledky – vykazuje stabilní růst HDP i klesající nezaměstnanost (z 9,9 % v roce 2007 na 4,1 % v roce 2012). Rafael Correa je mezi většinou obyvatel velmi populární a s přihlédnutím k průzkumům je tak vysoce pravděpodobné, že bude za dva týdny potřetí zvolen hlavou státu.