Petr Nečas u Moravců zvyšoval daně

Spíše však premiéra přivedlo k této úvaze stanovisko odborové centrály ČMKOS k vládní reakci na nález Ústavního soudu o důchodech. Odbory upozorňují, že vláda chce snížit stropy pro pojištění, ale nepostřehla, že tím sníží i zdanění nejvyšších příjmů. Stropy pojistného a daň z příjmů totiž u nás úzce souvisí. Kdo bere méně než nějakých 120 tisíc měsíčně, platí daň i za odvedené sociální a zdravotní pojistné. Tak to zavedl superhrubý unikát z dílny Topolánkovy vlády, nad kterým několik let kroutí hlavou všechny významné mezinárodní instituce. Když se tedy sníží strop pojistného, sníží se i hranice, nad kterou už se platí jen sazba 15 procent.

Zrušíme tedy superhrubou mzdu? „Já to osobně vidím jako nejjednodušší možnost,“ poznamenal premiér, jako kdyby to prosazoval od začátku. Ale opatrně dodal, že to není jediné řešení, „těch variant je několik“.

DPH na 20?

Dodejme, že jedna horší než druhá. Jedná se totiž o náklady důchodové reformy, jak té malé (reakce na Ústavní soud), tak té velké (vyvedení části příspěvků do fondů, tedy krok ve prospěch bankovních institucí). „Žádná dohoda není,“ reagoval Petr Nečas na konkrétní otázky, zda například bude DPH sjednocena na 19 procentech. „Je otevřeno několik možností, protože devatenáctka není jediné možné číslo,“ svěřil se napjatému Moravcovi. Hrozí tedy i 20 procent?? „Jsou ve hře všechny možnosti,“ nechal se nachytat premiér.

Z dalších mlhavých náznaků bylo zřejmé, že hledá náhradu i za výpadek příjmů, který nastane v případě zrušení superhrubého šidítka, kdy lákal voliče na „rovných“ 15 procent, ale střední a nižší střední příjmy kasíruje o faktických 23 procent. Dokázal bych si tipnout, že se bude pokoušet narazit na tu devatenáctku všechno.

Petr Nečas připustil nárůst inflace „v koridoru od 2 do 3,5 procenta“ v důsledku případného sjednocení DPH na 19 procentech, ale slíbil kompenzaci důchodcům a rodinám s dětmi. V pátek večer však odborový expert Vít Samek upozornil, že na jednání tripartity ministr Jaromír Drábek (TOP) takovou kompenzaci odmítl.

Narazí na odbory

Nejmrazivější moment u Moravců však nastal ve chvíli, kdy bylo jasné, že premiér přímo nezareagoval na stanovisko ČMKOS, ze kterého vyplývá, že odbory chystané snížení penzí 80 procent důchodců rozhodně odmítají a považují je zbytečné - Ústavní soud nic takového nepožaduje. Spíše naopak, je to v rozporu se stanoviskem ÚS. Vyvolá to tedy nejen silné odborové protesty – odbory zdůrazňují, že jejich připomínky k vládnímu návrhu jsou „zásadní“ – ale možná i další prohraný ústavní spor.

Podle ČMKOS totiž ze nálezu Ústavního soudu vyplývá, že strážce naší ústavnosti uznává úroveň důchodů středně a nízkopříjmových skupin za přiměřenou, tj. nezpochybňuje ji jako nepřiměřeně vysokou. Uznává ústavní právo na minimální hmotné zabezpečení, kdy nejde jen o odstranění chudoby, ale také zajištění důstojné životní úrovně pro nízkopříjmové pojištěnce.

V uvedeném nálezu ÚS jsou také konkrétní pasáže, ze kterých je zřejmé, že Ústavní soud reagoval především na zvýšení stropu pro odvod pojistného pro rok 2010 ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrného příjmu a Fischerova vláda k tomu bezelstně poznamenala, že to dělá pro posílení rozpočtových příjmů. Cílem tedy nebylo pojištění na sociální zabezpečení, ale daň, což je v rozporu s ústavním zmocněním vlády v tomto směru. (Ponechme teď stranou tvrzení profesora Jaroslava Vostatka, že daň to bude v každém případě, protože žádné sociální pojištění, které by se vešlo do definice takového institutu, ve skutečnosti nemáme.)

Podle oborů je tedy nesmysl reagovat na uvedený nález tím, že snižíme důchody drtivé většině, aby se mohlo přidat těm, kteří to nepotřebují. Místo toho by stačilo zrušit ono zvýšení stropů od roku 2010 a vrátit stropy na úroveň, která platila předtím (před zákonem č. 362/2009, tedy před přílepkem k zákonu o státním rozpočtu na rok 2010). Čili snížit stropy na čtyřnásobek, ne na trojnásobek, jak teď v balíku „malé reformy“ navrhuje vláda, zřejmě, aby prohloubila schodky pojištění. Za vhodnější odbory považují zvýšení druhé redukční hranice z 10 na 20 procent (to zvedne ty úplně nejvyšší důchody asi o 13 procent, ale popravdě, platili si na to).

Pokud jde o zásluhovost českého důchodového systému, Ústavní soud uznává, že to je úkolem zejména druhého pilíře našeho systému, dobrovolného připojištění u penzijních fondů. Odbory proto doporučují transformaci penzijních fondů podle zákona, který byl sněmovně předložen už v minulém období a navrhují také změnu státních příspěvků a zrušení jednorázové výplaty našetřených peněz. (Bude však nutné vypořádat se i s připomínkou profesora Vostatka, že penzijní fondy nabízejí pojištění, a tak zákonu o pojištění, bez ohledu na to, že to po nich zatím státní dohled nepožaduje.) Doporučují snížit i stropy pro pojistné placené zaměstnavatelem, pokud polovinu z toho (jedno procento ze mzdy) dá na penzijní připojištění zaměstnance. zaměstnanec by platil do dobrovolného fondu tři až devět procent ze mzdy (nejspíš s odpočtem od daně) a stát by přidal 1 až 3 procenta (tady odvolávám, co jsem odvolal, původně jsem to psal takhle, tedy správně).

Odbory jsou přesvědčeny, že to je výhodnější pro pojištěnce, protože jde o peníze navíc, základní průběžný systém by zůstal (ale profesor Vostatek by dal přednost průběžnému systému s individuálními účty NDC). Odmítají velkou důchodovou reformou s povinnými kapitálovými fondy, protože je to drahé, riskantní a zastaralé. Neosvědčilo se to v Maďarsku a Slovensku, kde to před několika lety zavedli, a teď marně přemítají, jak z toho ven, aby neshořeli v nesplatitelném státním dluhu jako Řecko.

Stanovisko odborů je na adrese: http://www.cmkos.cz/vyklady-nazory-a-stanoviska/2829-3/stanovisko-cmkos