Před 30 lety zemřela Antonie Kleinerová
A. Kleinerová se narodila v roce 1901 v Praze zámečníkovi a matce v domácnosti. Absolvovala obchodní akademii, poté byla přijata ke studiu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které ale nedokončila. Potom pracovala na ministerstvu sociální péče, kde potkala M. Horákovou, s níž ji pojilo upřímné přátelství.
Po vypuknutí války se zapojila spolu s manželem Josefem do druhého odboje. V roce 1941 je gestapo zatklo, manžel byl v dubnu 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen. Kleinerovovou potom věznili nacisté v Ravensbrücku a následně v ženské věznici Noisdorfu. Po skončení války se aktivně zapojila do politiky a angažovala se v ČSNS. V prvních poválečných volbách v roce 1946 získala poslanecký mandát. Během výkonu funkce důsledně hájila demokratické a ústavní principy, které komunisté ostentativně porušovali. To se jí stalo po únorovém převratu 1948 osudným.
V roce 1949 byla zatčena Státní bezpečností a stala se součástí soukolí vykonstruovaných politických procesů, z něhož nebylo cesty ven. Původně komunistické špičky zamýšlely, že se stane právě ona hlavou ,,direktoriátu", tedy skupiny, kterou označily za rozvračečskou, později byla vybrána M. Horáková. Během výslechu byla podrobena fyzickému týrání a musela se doznat ke skutečnostem, které byly doslova absurdní. Později vzpomínala na nechvalně proslulého vyšetřovatele a komunistického fanatika ve službách KSČ K. Švába: ,,Třikrát se zúčastnil mého výslechu i Šváb. Při každé návštěvě mi do krve rozbil obličej. Při posledním setkání na mne řval: Jestli se přiznáte nebo ne, tím se na věci nic nemění. Rozsudky pro vás stejně máme..." Nakonec se musela nazpaměť naučit předem připravenou výpověď před soudem. Přesto se několikrát odchýlila stejně jako M. Horáková či F. Zeminová od komunisty vyfabrikovaných odpovědí.
V roce 1955 jí byl zmírněn doživotní žalář na 25 let odnětí svobody, o sedm let později mohla Kleinerová v rámci amnestie konečně vyjít na svobodu. Kleinerovou můžeme řadit mezi morálně pevné a statečné političky, které vždy hájily svobodu a demokracii.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 3646x přečteno

















Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.