Rozlučková návštěva Merkelové ve Washingtonu

Byl to zcela jiný tón než jeho předchůdce Donalda Trumpa. Německo-americké vztahy by se v budoucnu měly opět vyznačovat sounáležitostí a spoluprací. "Vím, že partnerství mezi Německem a Spojenými státy bude ještě silnější na základech, které jste pomohli vybudovat," pokračoval Biden. Merkelová je první hlavou evropské vlády, kterou Biden v Bílém domě přijal od jeho nástupu do funkce 20. ledna. A zde se prezident a kancléřka zavázali k demokratickým zásadám a hodnotám, které by měly být základem vzájemných vztahů. Podle společného prohlášení je třeba bojovat proti nespravedlnosti a nerovnosti a bránit otevřenou společnost.

Dalšími tématy jednání byly vztahy s Čínou a Ruskem a politika v oblasti klimatu. Podle Merkelové se Německo a USA dohodly na partnerství v oblasti energetiky a klimatu což je důležitým signálem. Jde o rozvoj udržitelných technologií, jako je vodík nebo obnovitelné zdroje energie. "Soutěžíme zde s ostatními na světě a chceme v této soutěži uspět," uvedla Merkelová s radostí, že se USA vrátily k pařížské dohodě o klimatu. Neshody ale přetrvávají v otázce plynovodu Nord Stream 2, který již několik let vyvolává napětí mezi Berlínem a Washingtonem. Biden je k projektu velmi kritický, protože USA se obávají větší závislosti Evropy na ruském plynu a ekonomických škod pro tradiční tranzitní země ruského plynu, především pro Ukrajinu.

Merkelová a Biden se nicméně na setkání dokázali dohodnout na společné linii ve vztahu k Rusku. Biden varoval Moskvu před používáním vývozu energie jako zbraně, kterou "nesmíme připustit", řekl. Merkelová konstatovala, že sice "Nord Stream 2 “ hodnotíme různě.", ale uznává, že Ukrajina však zůstává tranzitní zemí pro zemní plyn. Pokud by Rusko toto právo nerespektovalo, Německo by "rovněž aktivně zakročilo" Za to Merkelová z Bidena vymámila další slib: Americký prezident oznámil, že omezení vstupu pro osoby z Německa a dalších evropských schengenských států, která v současnosti platí kvůli pandemii korony, budou přehodnocena. Podle něj probíhají jednání o tom, jak rychle by cestovní omezení mohla být zrušena.

Merkelová uvedla, že si s Bidenem vyměnila názory na delta variantu koronaviru. Je to nová výzva, řekla a podle ní je nyní třeba přijmout udržitelné rozhodnutí, které nebude po krátké době odvoláno. EU již minulý měsíc vyzvala členské státy, aby postupně zrušily omezení pro cestující z USA a několika dalších zemí. V reakci na to Německo povolilo vstup z USA, mimo jiné "za všemi povolenými účely pobytu, včetně turistiky". V opačném směru, tedy pro cesty do USA, však stále platí přísné podmínky.

Zasedání bylo zastíněno povodňovou katastrofou v Německu. Biden vyjádřil Merkelové soustrast v souvislosti s mnoha oběťmi na životech. "Je to tragédie a my soucítíme s rodinami, které ztratily své blízké," řekl americký prezident. Merkelová ujistila postižené obyvatele zaplavených oblastí o pomoci. "Dovolte mi, abych lidem řekla: nenecháme je v těžkých, strašných hodinách samotné. Pomůžeme i při rekonstrukci," ujistila kancléřka, ale "počet mimořádných povětrnostních událostí se dramaticky zvýšil," a proto musí svět jednat, řekla.

Šlo o jednu z posledních zahraničních cest ve funkci kancléřky když nyní navštívila Merkelová amerického prezidenta Bidena, kterého už znala od dřívějška, kdy byl Obamovi jeho viceprezidentem. Každý, kdo vládne jako kancléřka téměř 16 let, jako Merkelová, musí nevyhnutelně jednat s několika americkými prezidenty, protože jejich funkční období je omezeno na maximálně osm let. Svému "prvnímu" prezidentovi Georgu W. Bushovi vyslala signál ještě v době, kdy byla sama vůdkyní opozice v Bundestagu. "Schröder nemluví za všechny Němce" byl název jejího článku ve Washington Post v únoru 2003, kterým se Merkelová chtěla distancovat od negativního postoje tehdejšího kancléře k válce v Iráku.

Bush a Merkelová si však později ne vždy rozuměli. Například v roce 2008 se postavila proti tomu, když chtěl konkrétním plánem připravit půdu pro vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO. Pokud by Bush zvítězil, následné konflikty v těchto zemích by dostaly NATO do obtížné situace. Kancléřin odpor byl "jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v jejím funkčním období", soudí dlouholetý pozorovatel Merkelové Ralph Bollmann ve své právě vydané biografii. Bush a Merkelová si vybudovali důvěrný vztah. To dokazují i fotografie z návštěvy soukromého ranče v Texasu. V rozhovoru pro Deutsche Welle nyní kancléřku označil za "soucitnou vůdkyni, ženu, která se nebojí vést".

Po Bushovi následoval Barack Obama. Jejich vztah začal záporně. Prezidentský kandidát chtěl během své návštěvy Berlína v roce 2008 pronést projev u Braniborské brány, což kancléřka to nedovolila. A zatímco mnozí Němci v Obamovi viděli jakéhosi mesiáše, Merkelová měla dlouho jiný názor. Ve své knize "Zaslíbená země" píše: "Její tým později přiznal, že se na mě zpočátku díval skepticky právě kvůli mým řečnickým schopnostem." To se mělo změnit a v roce 2011 jí Obama udělil jedno ze dvou nejvyšších civilních vyznamenání ve Spojených státech: Prezidentskou medaili svobody. Merkelová a její americký prezident číslo dvě měli za sebou řadu politických sporů. V roce 2013 byla situace obzvlášť napjatá, když se objevila obvinění, že americké zpravodajské služby měly v hledáčku i kancléřčin mobilní telefon. "Špehování mezi přáteli - to se nedělá," řekla do mikrofonů před summitem EU v Bruselu, ale „je třeba obnovit důvěru“. V průběhu let se však mezi nimi vyvinul intenzivní vztah. V roce 2016 se v kanceláři kancléře oteplilo. "Je samozřejmě těžké se loučit," řekla Merkelová na společné tiskové konferenci. A Obama se nechal slyšet: "Nedokázal bych si představit pevnějšího partnera na světové scéně." Předchozího večera spolu v hotelu Adlon hovořili tři hodiny mezi čtyřma očima. Obama později řekl svému poradci Benu Rhodesovi, že spolu diskutovali o nadcházejícím rozhodnutí pro nebo proti čtvrtému funkčnímu období Merkelové. Řekl, že se nyní kvůli brexitu a Trumpovi cítila více angažovaná. Byl to on, kdo přesvědčil Merkelovou, aby zůstala, aby mohla udržet západní demokracie pohromadě po Trumpově zvolení? Ani po letech se k tomu Merkelová v rozhovoru pro CNN nevyjádřila.

S nástupem Trumpa do Bílého domu se tón změnil, transatlantické vztahy ochladly. Mezinárodní spolupráce odpovídala koncepci "Amerika na prvním místě". Byly to bizarní momenty: Když Trump před kamerami hovořil o tom, že má také "německou krev", věčně sebekontrolovaná kancléřka se vedle něj přestala ovládat a krátce si demonstrativně odfrkla. Především však pravidelně a zcela nediplomaticky padala divoká obvinění ze strany amerického prezidenta: Německo neplnilo své závazky v NATO a jeho zájem vzbudil i plynovod Nord Stream 2 v Baltském moři. V květnu 2019 získala Merkelová čestný doktorát na prestižní Harvardově univerzitě. Ve svém projevu k maturantům se podělila o své zkušenosti. "Součástí toho je, že lži nenazýváme pravdou a pravdu nenazýváme lží." Při této větě se diváci neudrželi na svých místech a bouřlivě tleskali. Je pravda, že sice Trumpovo jméno nepadlo ani jednou, ale projev byl vnímán nejen v USA jako veřejné zúčtování s prezidentem, který ji odmítl při návštěvě Bílého domu podat ruku.

Nyní tedy návštěva proběhla u prezidenta číslo čtyři. Biden oznamuje, že Amerika je zpět v době kdy Merkelová bude na novém německo-americkém přátelství pracovat pouze po omezenou dobu ve funkci kancléřky. Zdali bude pokračovat zlepšování vzájemných vztahů rozhodnou zářijové volby do Bundestagu, ve Washingtonu byly již nastartovány, uzavřela svou úvahu německá veřejnoprávní ARD.