Sebastian Kurz se vydal na riskantní cestu své nové rakouské vlády

Lidovou stranu vedle Kurze zastupuje jako ministr spravedlnosti a státní reformy Josef Moser , Gernot Blümel jako kancléřský ministr pověřený pro Evropskou unii, kultury a media, Harwif Löger finance, Margareta Schramböcková hospodářství a digitální problematiku, Elisabeth Köstingerová zemědělství, životní prostředí a turistiku, Heinz Faßmann vzdělání, vědu a mateřské školy, Juliane Bogner-Straußová pro ženy, rodinu a mládež a státní tajemnice v ministerstvu vnitra Karoline Edtstadlerová. Svobodní v čele s vicekancléřem Heinz-Christianem Strachem pověřeným řízení vládních úředníků a sportu jako ministr vnitra Herbert Kickl, ministryně zahraničí nestranická Karin Kneisslová, obrany Mario Kunasek, infrastruktury Norbert Hofer, sociálních otázek a zdravotnictví Beate Hartingerová a státním sekretářem v ministerstvu financí Hubert Fuchs.

Koaliční dohoda o 183 stranách byla dohodnuta po intenzivních dvouměsíčních jednání na které dohlížel spolkový prezident, aby jak po stránce programové tak personální neohrozily evropské postavení Rakouska. Především chtěl zabránit, aby se neopakovala situace z let lidovecké vlády počátkem století, kdy koalice se Svobodnými vyvolala bojkot Rakouska ze strany zemí Evropské unie. Van der Bellen proto jednajícím stranám dal řadu podmínek především aby se jasně vyslovily pro Evropu a zachování základních demokratických práv. Do vládního prohlášení se nesměl zařadit hlavní volební požadavek Svobodných uskutečnit referendum o vystoupení z Evropské unie. Pokud jde o vládní vyváženost vyslovil přání, aby ministerstvo vnitra a spravedlnosti nebylo v rukách jedné z koaličních stran. V souvislosti prosazování přímé demokracie pak nesmí být ohrožen parlamentarismus. Zasáhl přímo i do personálního složení vlády kdy odmítl jako kandidáty na ministry generálního tajemníka Svobodných Haralda Vilimského pro jeho protiizraelské postoje a vídeňského vice starostu za FPÖ Johanna Baptistu Björn Gudenuse pro jeho pravicově extremistickou aktivitu. Těmto požadavkům bylo vyhověno a vláda se prohlásila za proevropskou, která se chce podílet na rozvíjení Evropské unie. Vládní program počítá s bezpečnostními opatřeními a v této souvislosti se zostřením asylového práva. Za prioritu nová vláda považuje boj proti politickému islámu a zostření trestů proti násilným a sexuálním činům. Ve svém úsilí se soustředí na správní reformu směřujícímu k štíhlejšímu státu s cílem zesílení demokratických práv. Zaměří se na snížení daní a pozitivní sociální politiku.Van der Bellenovi nevadilo jako bývalému dlouholetému šéfovi Zelených , kteří ve volbách zcela propadli, aby v programovém prohlášení byla zařazena pasáž o stáletrvajícím úsilí na vyřazení jaderné energetiky v sousedních zemích.

Rakouský prezident ve svém krátkém projevu zdůraznil, že vláda musí sloužit veškerému lidu a s hájit práva všech lidí žijících v zemi. Musí se jasně vyslovovat k problémům a hájit demokratická práva všech občanů i těch, kteří jsou jiného stranického názoru. Ceremonie proběhla v neformální uvolněném duchu a nebyla ovlivněna několika tisící demonstranty, kteří protestovali proti vstupu Svobodných do vládního kabinetu. Masivním nasazením policie jim bylo zabráněno vniknout do vládní čtvrti, ale nedošlo žádným závažným srážkám a bylo zadrženo jen několik demonstrantů.

Evropští pravicoví populisté na svém pražské zasedání uvítali vstup rakouských Svobodných do vlády. Označili jej za historickou událost a šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Pen to hodnotila jako začátek evropského zlomu. Rovněž šéf nizozemské Svobodné strany Geert Wilders spolu s dalšími představiteli pravicových extremistů to označil za „excelentní výsledek“. Zástupci rakouských Svobodných však nebyli na pražské konferenci přítomni, přesto že byli pozváni. Na dotaz zdali opustí jejich řady generální tajemník FPÖ Harald Vilimsky prohlásil, že se uvidí zejména po evropských volbách v roce 2019.

První zahraniční ohlasy poukazují, že Sebastian Kurz se vydal se Svobodnými na riskantní politickou cestu. Německý tisk upozorňuje, že Svobodní jsou ve svých názorech blízcí s Alternativou pro Německo. Angela Merkelová nemůže nově vzniklou situaci v Rakousku přehlížet a ve svých náhledech na politiku vůči uprchlíkům to bude mít ještě těžší. Belgický De Standaard zdůrazňuje, že v Rakousku se poprvé v Evropě podařilo, aby se krajní populistická pravice prolomila do vlády. Madridský El Mundo upozorňuje, že Brusel bude muset pečlivě sledovat co nová rakouská vláda bude provádět. Moskevský Kommersant poznamenává, že vznik nové rakouské vlády je pro Moskvu dobrou zprávou. Bude očekávat, že se stane hybnou silou v Evropské unii pro zrušení sankcí vůči Rusku. Francouzská Sud-Quest upozorňuje, že v Rakousku jsou ohroženy svobody. Šířením populismu a evropsky nepřátelských tendencí od Varšavy, přes Budapešť až do Vídně se dostává Evropská unie do debaty o svém dalším osudu. Izraelská vláda oznámila, že vzhledem k vstupu Svobodných do rakouské vlády pozastavuje přímé kontakty. Nebudou však přerušeny se spolkovým kancléřem Kurzem, který oznámil že ještě během úterý se sejde s izraelskou velvyslankyní Talya Lador-Fresherovou. Ve večerních hodinách zavítá do Bruselu s cílem ujistit, že jeho vláda je proevropská. Ve středu představí vládu 183 člennému parlamentu, kde zasedá 113 poslanců jeho vládní koalice.

RICHARD SEEMANN