Švýcarsko zveřejnilo strategii vůči Číně

Protože Švýcarsku hrozí, jak poukázala veřejnoprávní stanice SRF, že bude vtaženo do americko-čínského boje o světový vliv, byla jeho vláda pověřena, aby vypracovala strategii, odpovídající této situaci. Vychází se z toho, že USA očekávají loajalitu a Čína by ráda rovněž zasahovala do politiky jiných zemí. Tento konfliktem nabitý duopol Číny a USA přiměl spolkovou radu k provedením analýzy.

Předložila proto, o devět měsíců později, „Čínskou strategii na období 2021–2024“, což je vůbec poprvé, kdy Švýcarsko oficiálně takový dokument dalo na papír. Vychází ze skutečnosti, že Švýcarsko má po celá desetiletí úzké vazby s Čínou. Již v roce 1950 uznalo Čínskou lidovou republiku - jako jedna z prvních západních zemí. V roce 2014 vstoupila v platnost čínsko-švýcarská dohoda o volném obchodu. jejímž průkopníkem bylo také samotné Švýcarsko. Vláda ycházela z předpokladu, že ke změnám bude docházet prostřednictvím obchodu a Čína se postupně stane zemí se západními demokratickými hodnotami. Nositelem této myšlenky byl především liberální ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann, který argumentoval ve prospěch užších vztahů s Říší středu.

Vzájemný obchod se vyvíjí skvěle a kdysi velmi chudá Čína je nyní vedle USA a EU třetím největším obchodním partnerem Švýcarska. K žádné očekávané demokratické změně nedošlo a Čína je nyní více než kdy jindy směrována komunistickou stranou a jejím předsedou Si Ťin-pchingem.

Ten dal své zemi novou ambiciózní zahraniční politiku, ve které zpochybňuje vůdčí roli USA nejen ekonomicky, ale také technologicky, politicky a vojensky. Čína jako miliardový stát má dlouhodobý potenciál odsunout USA na číslo dvě ve světovém dění.

Nový americký prezident Joe Biden tomu chce zabránit tím, jak zdůrazňuje SRF, že se pokusí získat státy po celém světě jako spojence proti Číně: Jeho slogan „Jste s námi, s demokratickou Amerikou - nebo jste na straně diktátorské Číny“ chce například přesvědčit spojence, aby z kontraktů vyloučili čínské technologické společnosti, jako je například Huawei. V případě Íránu se prokázalo, že USA jsou schopny ekonomicky izolovat zemi z politických důvodů, ale Čína samozřejmě hraje v jiné lize, aby ji otřásla izolace. USA nicméně zvýší svou světovládnou pozornost také na ostatní země včetně Švýcarska a Čína bude tento tlak pečlivě sledovat. Nová předložená čínská strategie Spolkové rady má poskytnout pokyny pro švýcarskou politiku a stručně se říká, že akceptuje čínskou politiku za situace, že vytváření bloků již ve skutečnosti začalo a nezávislá politika je podrobována tvrdé zkoušce.

Základní kameny vztahů mezi Švýcarskem a Čínou se opírají historicky o první oficiální kontakty, které přišly v roce 1906 a po deseti letech byl vztah formován ve smlouvě o přátelství. Po roce 1950 nebyly kontakty s Čínskou lidovou republikou příliš intenzivní, ale se zahájením politiky otevírání a reformami Teng Siao-pchinga se v roce 1979 dvoustranné vztahy rozšířily. V roce 1991 se Švýcarsko a Čína dohodly na každoročním dialogu o lidských právech, ale návštěva prezidenta Ťiang Ce-mina v Bernu 25. března 1999 skončila skandálem. Na oficiální recepci se na okraji Bundesplatzu shromáždili demonstranti s tibetskými vlajkami a plakáty „Svobodný Tibet!“ a státní návštěvu museli zachránit s velkým úsilím představitelé Spolkové rady.

V roce 2013 byla v Pekingu podepsána čínsko-švýcarská dohoda o volném obchodu, která vstoupila v platnost 1. července 2014. V dubnu 2019 pak odcestoval spolkový prezident Ueli Maurer do Pekingu a setkal se s prezidentem Si Ťin-pchingem. Obě země podepsaly prohlášení o záměru v souvislosti s „Novou hedvábnou cestou“, kdy má spolupráce na této trase být rozšířena v oblasti obchodu, investic a financování projektů.

Dialog o lidských právech, který byl zahájen v roce 1991, byl po dvou desetiletích prakticky pozastaven, když Švýcarsko podepsalo společné protestní prohlášení s dvacítkou zemí proti pronásledování ujgurské muslimské menšiny.

Spolková rada představila svoji čínskou strategii na období 2021–2024 ústy ministra zahraničí Ignazio Cassise s tím, že vztahy s Čínou by se měly řídit třemi zásadami. Švýcarsko chce nezávislou dvoustrannou spolupráci s Čínou, měla by zapadat do liberálního světového řádu a měl by pokračovat dialog o lidských právech.

Čína by měla být třetím nejdůležitější obchodním partnerem a Spolková rada bude usilovat o nediskriminační přístup švýcarské ekonomiky na čínský trh. K dispozici k tomu jsou kulaté stoly, aby se mohlo mluvit jasně o problémech, včetně dialogu o otázkách lidských práv. Švýcarsko by mělo jednat vůči Číně sebevědomě, soustředěně a „jednotně“, protože „lepší špatný dialog než vůbec žádný“. Ministr Cassis dodal, že před týdnem informoval čínského ministra zahraničí o nové strategii, což bylo velmi oceněno. Čína ji bude pečlivě sledovat, protože obě strany považují otevřenost za důležitou. Švýcarsku zatím chybí hloubkové kontroly investic a dovozu s podezřením na nucené práce, například z ujgurské provincie Sin-ťiang . V dohodě o volném obchodu s Čínou nemá však Švýcarsko s touto oblastí zatím žádný problém.