Zbyněk Fiala: Nedělní škola z počtů

Ministr financí Miroslav Kalousek se snažil umlčet soupeře křečovitým vtipem, že trocha demagogie sice do politiky patří, ale co předvádí Vojtěch Filip, to je podle Kalouska moc. Filip přitom pouze připomněl, že za Topolánkovy vlády – jíž byl Kalousek členem - se nejprve podtrhly příjmy do důchodového systému, aby se pak začalo strašit, že se systém zhroutí a reforma je nevyhnutelná.

Ve skutečnosti v demagogii na Kalouska nikdo nemá. Tentokrát spustil takový příval, až se divákům rosily obrazovky. Například tvrdil, že odpor odborů proti reformě je samoúčelný, protože nejprve žádali, aby byl kapitálový pilíř dobrovolný, a když jim premiér Petr Nečas vyhověl, byli i proti dobrovolnému. Zní to hezky, jen to není pravda. Odbory byly a jsou proti povinnému i dobrovolnému pilíři s opt-outem, a byly a jsou pro dobrovolný pilíř bez opt-outu.

Kdyby vláda skutečně přistoupila na návrh odborů, průběžný pilíř by zůstal zachován v nezměněném rozsahu. Dobrovolný pilíř by jej jen doplnil a přinesl tak do systému peníze navíc. Mohl by vzniknout i tak, že bychom zreformovali stávající penzijní připojištění se státní podporou. Důležitý je návrh, aby k tomu, co si pojištěnec do dobrovolného pilíře uloží, dal stát třetinu navrch. Odborům se podařilo tento návrh prosadit i do závěrů Bezděkovy komise, kde je uveden jako varianta II.

Vláda dala přednost variantě I, kterou odbory odmítají. Ta spočívá v tom, že v důsledku opt-outu v průběžném systému peněz ubude a systém se destabilizuje, stejně jako se destabilizoval v Maďarsku nebo na Slovensku. Na Slovensku byla v minulých letech polovina přírůstku státního dluhu způsobena dopady penzijního opt-outu na průběžný systém.

Takže Kalousek dává přednost variantě, při které peněz ubude, a je proti variantě, která může systém značně posílit. Odbory jsou pro posílení důchodového spoření zaměstnanců až na dvojnásobek současného stavu tím, že ti zaměstnanci, kteří by byli schopni navýšit příspěvky do tohoto dobrovolného systému až o dalších 9 procent ze mzdy, by k tomu dostali další 3 procenta mzdy státní podpory. Samozřejmě, že spořit dalších 9 procent ze mzdy by si dnes mohl dovolit jen málokdo. Ale i ten, kdo by si mohl dovolit přidat jen 3 procenta ze mzdy, by dostal aspoň to jedno procento mzdy státní podpory. Kdo by si nemohl dovolit nic, holt by spoléhal jen na průběžný systém.

V horním patře systému by tak šlo podle návrhu odborů do povinného průběžného pilíře i s příspěvky od zaměstnavatelů 28 procent hrubé mzdy, jako jde dnes, a do dobrovolného pilíře dalších 12 procent, dohromady 40. Jako posílení systému započítáváme i státní příspěvek, protože ten by byl z daní. Toto rozšíření spoření Kalousek nechce a nechce se o něm ani bavit. Když se posmíval stanovisku odborů, vůbec jejich návrh nezmínil. Udělejme to teď a porovnejme variantu II s variantou I, kterou Kalousek podporuje. Podle posledního vývoje této zmatené záležitosti se všem těm, kdo se pro opt-out rozhodnou, z průběžného pilíře 3 procenta mzdy seberou (zbude tam 25) a převedou se do kapitálového pilíře, kam si pojištěnec povinně připlatí další 2 procenta mzdy, ať už na to má, nebo nemá. Pro všechny s opt-outem tak půjde do penzijního systému 30 procent mzdy.

Odbory nezakrývají, že jejich druhý pilíř, reformované dobrovolné připojištění, má být hlavně pro bohaté. Chtěly tak vyhovět rozhodnutí Ústavního soudu o důchodech pojištěnců s nejvyššími příjmy. A chtěly to udělat jinak než Nečasova vláda, která dala přednost tomu, že sníží penze 70 procentům nových důchodců. Je otázka, kolik osob by bylo schopno dosáhnout na nejvyšší státní příspěvek podle odborového návrhu, ale v každém případě by odpadly astronomické náklady plošného opt-outu, které máme platit zvýšenou DPH. A pojištěncům z dolních pater, kteří jsou odkázáni na průběžný pilíř, by po té první ráně z Nečasovy reakce na rozhodnutí Ústavního soudu nevisela nad hlavou další pohroma, až se projeví pokles pojistného z 28 na 25 procent.

O tom, že vláda nehraje čistou hru, napovídá jednoduchý výpočet. Kalousek se snažil tvrdit, že penzijní systém je neudržitelný, protože penzisté pobírají penze po dobu, která se rovná třetině let strávených v zaměstnání. Pak se opravil, že tím myslel situaci někdy roku 2050. Ale zkusme si to spočítat sami. Ještě před pár lety byl důchodový systém přebytkový, přestože jeho náklady byly nespravedlivě naloženy hlavně na zaměstnance (nesou i náklady invalidních a vdovských penzí a nedostatečných plateb státních pojištěnců a OSVČ). Průměrný věk odchodu do důchodu byl 58 let, v důsledku masového odchodu do předčasných důchodů. Takže 30 ročníků pracujících (a státních pojištěnců) financovalo asi 20 ročníků důchodců (při průměrném věku dožití 78 let). A pro dnešní mladé to má být neufinancovatelné? Půjdou do důchodu v 70 po 47 letech práce (po vysoké škole) a v penzi stráví nějakých 15 let, do 85, možná. Bude tedy 47 pracujících ročníků financovat 15 ročníků důchodců. Jistěže rozhoduje i to, kolik je v každé věkové kohortě lidí. Je tedy třeba pracovat už dnes na tom, aby to za těch 40 – 50 let nešlo…

Nakonec ještě obvyklý Kalouskův výkřik, že Nečasova vláda realizuje socialistický švédský systém. Nerealizuje. Švédové nejprve uvedli svůj průběžný systém do pořádku, Nečasova vláda jej podlamuje. A Švédové zavedli doplňkový systém individuálních finančních účtů, aby získali peníze navíc. Švédský systém jsem se pokusil popsat v nedávném příspěvku Kdo by nechtěl švédské penze? (http://www.vasevec.cz/blogy/zbynek-fiala-kdo-nechtel-svedske-penze)

Sem dám aspoň odstavec z tohoto textu, aby bylo zřejmé, že Nečasová vláda žádný švédský systém nezavádí a taky, že v mafiánském prostředí takový systém bez garancí ani není možný:

Doplňkový systém finančních účtů (FDC) pak nebyl zaveden proto, aby pojištěnce omámili iluzí, že rychle zbohatnou, ale aby peníze navíc od mladších plátců doplnily rezervy šedivějící společnosti. Vedle toho existuje také zaměstnavatelské pojištění FDC, kam plyne zhruba 3,5 procenta z platu na základě vyšších kolektivních dohod, a soukromé pojištění s daňovým zvýhodněním do určitého stropu. Stát však garantuje jen první pilíř (NDC) a minimální penzi, fondy (FDC) negarantuje. A negarantuje ani rozšířené zaměstnavatelské pojištění (kterému se v Česku tak úporně bráníme, i proti sankcím Bruselu) a pochopitelně ani pojištění soukromé.