Komplexní návrh pro řešení akutní krize eurozóny sepsaly dvě těžké váhy bývalé velké koalice Spolkové republiky, předseda poslanecké frakce SPD ve Spolkovém sněmu a bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier spolu s bývalým ministrem financí za SPD Peerem Steinbrückem před čtvrtečním summitem Evropské unie. Článek dvou vedoucích osobností opozice, který vyšel ve středu v londýnských Financial Times (na www.ft.com titul Germany must lead fightback) je fakticky otevřeným dopisem kancléřce Angele Merkelové.
Dílčí řešení, zmatená komunikace a odklady rozhodnutí ohrožují evropskou integraci, varují autoři a nabízejí radikální balíček, který však funguje, jen když se použijí všechny jeho prvky. Prvním je „inteligentní haircut“, čili spoluúčast investorů na ztrátách ohrožených státních financí Řecka, Irska a výhledově i Portugalska, které se musely nebo budou muset (Portugalsko zatím stále drží -zf) zalepovat z peněz daňových poplatníků. Současně je však třeba vydat garance pro stabilní členy eurozóny, podpořit je zavedením dluhopisů, které by vydávala za přísně vymezených podmínek celá Evropská unie (ne jen individuální státy), a doplnit to větším sblížením fiskálních politik.
Smyslem prvního kroku (haircut) je urychleně zbavit Řecko, Irsko a Portugalsko podstatné části břemene, které jinak nemohou unést. „Bolestivé rozpočtové škrty a strukturální reformy, v rozsahu, který je neslýchaný v moderní ekonomické historii, samy o sobě nedovolí únik z dluhové pasti,“ píší oba politici. Pro Irsko například doporučují zrušit vládní garance pro soukromé banky. Na to by měla navázat nová evropská právní úprava o bankrotu finančních institucí.
Aby se nákaza tří států v epicentru krize nepřenesla na Španělsko a Itálii, nemluvě o dalších státech eurozóny, zranitelných spekulací na pokles, měl by být k dispozici posílený fond evropské finanční stability, který by byl součástí společných garancí pro veškerý státní dluh stabilních zemí eurozóny. Tento fond by byl financován společnými dluhopisy, které si však může EU dovolit jen tehdy, dokáže-li zároveň koordinovat své fiskální politiky a zajistit společné minimální standardy.
Inciativa německé opozice, která vychází vstříc některým prvkům dřívějšího plánu Merkelová – Sarkozy, je tedy jednoznačně zaměřena proti daňovým závodům a nekalé nákladové konkurenci. Tu už vyloučila společná měna v kurzové oblasti, nelze podtrhnout export souseda nějakou konkurenční devalvací, ale mezitím se přenesla do daňové a mzdové oblasti (když pomineme širokou oblast investičních pobídek, státních rozvojových programů a dalších nástrojů, které také lze jak využít ve prospěch vyrovnávání rozdílů, tak naopak zneužít podbízením a likvidací příležitostí pro ostatní).
Euro teď ohrožuje nedostatek politické odvahy, prohlašují němečtí sociální demokraté a varují, že poprvé v průběhu desetiletí nastává reálná hrozba německé izolace.
„Potřebujeme signál, že Německo chce víc evropského Německa než německé Evropy,“ shrnují ve Financial Times skalní Evropané Steinmeier a Steinbrück.
Německá kancléřka se předtím evropským dluhopisům, které navrhovaly také vedoucí osobnosti neformální skupiny ministrů financí eurozóny, bránila a tvrdila, že něco takového nenajde nikdy v Bundestagu podporu. Dopis opozičních představitelů dává najevo, že by i tento klíčový prvek, který by demonstroval sílu unie proti spekulačním vlnám, podporu našel. Sever Eurointelligence, který vývoj pozorně sleduje, píše: Už to není Německo proti eurozóně, ale Merkelová proti zybtku eurozóny.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.